První přímý střet Miloše Zemana a Jiřího Drahoše na Primě nebyl klasickou předvolební diskusí, ale totálně nezvládnutou a nedůstojnou fraškou ve vyhroceném a neseriózním prostředí. V tomto ukřičeném kabaretu nepochybně zvítězil Miloš Zeman.
Zeman se mohl opřít o své tradiční zbraně – jedinečnou rétoriku, schopnost reakce a improvizace, ale rovněž neomalenost, podpásové údery a výroky, které měly v mnoha případech k pravdě velice daleko. Stihl však ještě něco. Urazit stovky tisíc voličů některých stran, které přitom potřebuje jako sůl.
Lidé, kteří sledovali duel (v němž moderátor Karel Voříšek opravdu působil jako neškodný „voříšek“), se dělili na dvě části. Jedna čekala, že Zeman rozcupuje Drahoše totálně na kusy, a ta druhá čekala, že Drahoš bude vzdorovat co nejdéle a neprohraje stylem KO. Obě strany pak výsledek interpretovaly po svém. Rozhodující hlas však přesto budou mít voliči a ti, pokud mají všech pět pohromadě, se nenechají recenzemi debaty ovlivnit a rozhodnou se podle svých dojmů a – já doufám –nemalá část i podle faktických znalostí politiků a věcných argumentů.
Zeman diskutér
Výkony obou pánů budou v následujících dnech podrobeny analýze ze všech možných stran. Já bych se pro potřebu tohoto komentáře zastavil jen u Miloše Zemana a poukázal na dvě věci.
Když odhlédneme od totálně nedůstojných podmínek debaty, je třeba objektivně přiznat, že současná hlava státu je brilantní diskutér, který v současné době nemá v aktivní politice v České republice sobě rovného. Své umění, které si zocelil ve stovkách debat a diskusí z posledních 25 let, také náležitě prodal. Velice rychle ovládl prostor, zcela neschopného moderátora odstavil do role statisty a pak už jen dával na odiv, jaký je řečník a diskutér.
Jiří Drahoš takovým diskutérem není, na takovém kolbišti nemá průpravu a podle toho to vypadalo. Přesto se Drahoš snažil zůstat slušný a věcný za každou cenu, zatímco Zeman (když bylo potřeba) sáhl ke svým tradičním řečnickým figurám protknutým neomaleností, urážkami a pohrdáním. Někoho to přesvědčilo, jiného ne. V této (a čtvrteční) debatě šlo o hodně a oba pánové to věděli. Nelze se tudíž vymlouvat a fňukat, že ten byl zlý a druhý hodný. Oba ukázali, jací jsou.
Zeman proti ODS a KDU-ČSL
A nyní druhý faktor. Oba pánové dobře věděli a vědí, že oproti prvnímu kolu potřebují získat ještě další voliče. Současný prezident k tomu však přistupuje poněkud svérázně, chvílemi skoro jako pomyslný slon v porcelánu. Příkladem budiž hned dva výroky nebo myšlenky z debaty. Hned v jejím úvodu nazval Občanskou demokratickou stranu druhou ligou, aby se po nějaké době vyslovil pro zdanění náhrad za církevní restituce, a tudíž proti KDU-ČSL. Všichni samozřejmě pochopili, že jeho záměrem bylo obě strany veřejně urazit a ukázat jim jejich nicotnost.
Zde se však může Miloš Zeman (stejně jako mnohokrát v minulosti) přepočítat. Když vezmeme zisk ODS a KDU-ČSL z posledních voleb do sněmovny, obě strany dostaly dohromady necelých 900 tisíc hlasů. Tyto voliče přitom v přímém přenosu Zeman urazil a plivl jim do tváře. Předpokládám, že pokud tito lidé mají v sobě alespoň elementární sebeúctu a nejsou splachovací, měli by mít o své víkendové volbě jasno.
Zeman ztratil i u ČSSD
V této věci bych ještě přidal příklad ČSSD, o kterou se Zeman taky otřel. Ve svém expozé se Zeman snažil divákům namluvit, jak mu na této straně záleží. Přitom to je přetvářka a faleš nejhrubšího zrna. Prezident se s ČSSD rozešel před mnoha lety ve zlém a na tom se nic nezměnilo. Miloš Zeman potřebuje jen a pouze hlasy voličů této strany, ale ČSSD jako taková mu je ukradená. V minulých letech jí škodil, kudy chodil. Ostatně založením SPOZ sledoval jeden jediný cíl, a tím bylo oslabení sociální demokracie, což se mu vskutku povedlo. Ve straně mu sice zůstala řada věrných, ale mnozí známí sociální demokraté (ale i nižší funkcionáři či řadoví členové) se netají tím, že to Zemanovi nehodí. Stejně rozpolcené může být i Babišovo ANO, v němž už řada vlivných hráčů (například primátoři Brna či Ostravy) uvedli, že budou volit Drahoše.
Podtrženo sečteno, debata na Primě zřejmě svůj cíl nesplnila. Dívali se na ni voliči, kteří měli o své volbě jasno. Další cca tři miliony voličů (pokud budeme pracovat se šedesátiprocentní volební účastí) na ni nekoukaly a tito lidé rozhodnou. Přesto to, co v ní bylo vyřčeno, by nemělo být zapomenuto a platí to především pro voliče některých stran. Jimi sice Zeman opovrhuje, ale jejich hlasy životně potřebuje.
