Čeští voliči jdou opět k volebním urnám, ale tentokrát to určitě nebudou volby jako ty předcházející. Poprvé totiž může být jejich vítězem covid-19, který má velkou šanci zahýbat volební účastí směrem dolů. K úspěchu mu pomáhá fakt, že o tomto víkendu vybíráme obsazení třetiny Senátu a všech krajských zastupitelstev. Platí totiž, že občané u nás obě tyto instituce řadí v důležitosti spíše na konec a podle toho tradičně vypadá volební účast.
Pro připomenutí je třeba uvést, že před čtyřmi lety byla účast v krajských volbách něco málo přes 34 procent, takže dva ze tří oprávněných voličů zůstali doma a jen třetina vážila cestu do volební místnosti. Dnes a zítra navíc část voličů může odradit jak možné nebezpečí nákazy virem, tak skutečnost, že volby nemají jedno jednoduché, hmatatelné téma, jako byly před lety zdravotnické poplatky.
Ve hře je dnes a zítra 675 křesel krajských zastupitelů. Jednotlivé krajské parlamenty nejsou stejně velké, ale mají podle počtu obyvatel každého kraje stanovený počet křesel od 45 do 65. Voliči přitom nevolí přímo krajské hejtmany, ale jen zastupitelstva, v nichž se potom jedná o vytvoření koalic a volbě nového hejtmana a dalších členů rady. Zatím nikdy se nestalo, že by některá strana získala sama v krajském zastupitelstvu většinu. Vždy musela vzniknout alespoň dvoučlenná koalice.
Vítězství v krajských volbách nyní obhajuje Babišovo hnutí ANO, které si před čtyřmi lety připsalo 176 krajských zastupitelů, což tvoří o něco málo více než čtvrtinu všech rozdělovaných křesel. Krajské volby v říjnu 2016 tehdy znamenaly vůbec první vítězství Babišova hnutí v celostátních volbách, když se mu podařilo předstihnout sociální demokracii se 126 mandáty. Sociální demokraté tehdejšího premiéra Sobotky sice vyhráli jen ve dvou krajích (Jihočeském a na Vysočině), ale svému celostátnímu koaličnímu partnerovi následně vrátili volební úder v povolebních vyjednáváních, když se v řadě krajů zapojili do koalic „všichni proti ANO“. Poměřování sociálních demokratů a babišovců v počtu hejtmanů proto před čtyřmi lety skončilo překvapivou plichtou, když obě strany získaly po pěti hejtmanských řetězech. Sociální demokraté ale teď krátce před letošními volbami o jednoho přišli, když jim dal plzeňský hejtman Josef Bernard sbohem, dohodl se na „přestupu“ do hnutí STAN a byl následně zastupitelstvem odvolán.
Předcházející krajské volby také ukázaly posilující roli politických rozdílů mezi jednotlivými kraji. Ve dvou z nich totiž vyhrála strana, která celostátně neskončila na prvních dvou místech. Díky tomu měl Liberecký kraj nadále hejtmana z uskupení Starostové pro Liberecký kraj, což je místní filiálka hnutí STAN, a do čela Zlínského kraje se nově postavil tamní lídr lidovců Jiří Čunek. Zbývající – Ústecký – pak sice vyhrálo hnutí ANO, ale v pozici hejtmana se díky „divoké koalici“ se sociálními demokraty, zemanovci a okamurovci udržel komunistický hejtman Bubeníček.
Počítání hejtmanů
Nyní sociální demokracie v řadě krajů bojuje o samotné překročení hranice pěti procent, takže vyzyvatelem hnutí ANO v boji o hejtmanská křesla budou spíše opoziční strany pravice a středu, které se v některých regionech spojily do předvolebních koalic a zkouší si předvolební spolupráci pro volby do sněmovny v příštím roce.
Dílčí průzkumy a kurzy sázkařů sice předpovídají, že první na pásce by mohla být opozice jen ve třech krajích (koalice ODS-TOP 09 a starostů v Plzeňském kraji, Starostové pro Liberecký kraj ve svém domovském kraji a buď ODS, nebo STAN ve středních Čechách), ale s obsazováním hejtmanských pozic může následně ještě zahýbat jak očekávaná nižší účast, která u nás tradičně pomáhá spíše pravici, tak pomyslné „druhé kolo“ krajských voleb v podobě sestavování koalic. Zopakovat se proto i v dalších krajích může scénář všichni proti vítězovi z roku 2016.
Opozice udrží Senát
Úplně jiný scénář lze očekávat při volbě 27 senátorů. Do horní komory parlamentu se každé dva roky volí jen třetina členů, aby obměny Senátu, v němž je šestileté funkční období, nebyly příliš veliké. „Klidnější“ ze dvou našich parlamentních komor už nyní vládne opozice, protože vládní koalice v horní komoře kontroluje jen 20 z celkových 81 křesel. Valdštejnskému paláci, kde Senát sídlí, naopak teď dominují dva stejně silné kluby ODS a STAN, přičemž oba tvoří 19 senátorů. Třetí nejsilnější je patnáctičlenný lidovecký klub.
Tahle pohodlná opoziční situace se ale může ještě vylepšit, protože před šesti lety vítězní sociální demokraté teď obhajují celých 10 obvodů a šance mají poměrně malé. Z jejich současného třináctičlenného klubu by proto v případě, že vyjdou úplně naprázdno, mohli zbýt jen tři nezařazení senátoři bez vlastního klubu.
Ve sněmovně dominantní ANO by mělo obhajovat dva obvody. Andrej Babiš nad senátními volbami fakticky dopředu zlomil hůl, když ve třetině obvodů ani nepostavil vlastního kandidáta. Senát je totiž díky dvoukolovému volebnímu systému stále jako zakletý. Jejich klub má poslední dva roky jen sedm členů a jeden z nich byl ještě zvolen za jinou stranu.
Senátní volby proto budou tento a budoucí víkend, kdy se koná druhé kolo ve všech obvodech, kde nikdo nevyhraje v tom prvním s nadpoloviční většinou, hlavně soubojem ODS, STAN a lidovců o pozici nejsilnějšího senátorského klubu i „koruny“ vítěze letošních dílčích senátních voleb.
Výsledky obou voleb bude Reflex opět sledovat a komentovat v sobotu od 13 hodin v online přenosu.
