Karel Kryl kdysi vymyslel termín NEVINÁŘI. Označoval jím lidi, kteří odmítali přijmout odpovědnost za svoje předešlé kroky. Čtvrteční studio ČT, v němž se představilo 11 kandidátů na pražského primátora, bylo v tomto smyslu plné nevinářů.
Absolutně se stíralo, kdo v posledních 4 letech na pražském magistrátu vládl (ANO, ČSSD a trojkoalice, tedy KDU-ČSL, Zelení a Starostové) a kdo byl v opozici. Všichni byli tak trochu v opozici a všichni hodně kritičtí.
Už z toho se dalo odečíst jedno: léta 2014-18 si vyhodnotili jako průšvih, a proto zaujali pozici „za všechno může Krnáčová, upalme ji a spějme k lepším zítřkům.“
Jaké bylo hlavní obsazení čtvrtečního večera? K předním nevinářům patřil lídr zelených Mirovský, jehož strana uplynulá léta držela územní rozvoj za aktivní pomoci Jana Čižinského (KDU-ČSL, dnes Praha sobě). Tím, jak vedli vysilující války s ANO a ČSSD a současně brzdili hlavní městské investice, jen zablokovali rozvoj Prahy a způsobili jednak vzrůst dopravních problémů a současně přehnaný růst cen nájmů a nemovitostí na bytovém trhu, což je dnes v hlavním městě politický problém číslo 1.
Výměna lídrů
Šlo přitom o zvláštní mix neschopnosti a ideologických důvodů lidí, kteří ze slova developer udělali špinavé slovo. Nyní titíž lidé chtějí, aby Praha byla sama developerem a regulovala nájmy, což je tak nedostatečný koncept, že jen prohloubí všechny dnešní problémy.
Pak tu byly hlavní síly minulé koalice (ANO, ČSSD), které mezitím vyměnily své lídry (Stuchlík za ANO, Landovský za ČSSD), takže získali tak trochu opoziční nátěr. Oba působili docela dobře a hodně odlišně. Navzdory tomu, že se de facto přetahují o stejného voliče.
Podnikatel Petr Stuchlík (ANO) se v průběhu celého pořadu poměrně úspěšně stylizoval do role nápravce předchozích omylů. Jakub Landovský zase hodně dupl na pražský program sociálních demokratů ve smyslu rozdávat všechno všem, až to ztratilo důvěryhodnost.
Co slibují politické strany v Praze? A jsou jejich sliby reálné? Zhodnocení slibů SPD najdete ZDE >>>
Opozice
Pak tu byly síly v minulém období opoziční. Je zastupoval jednak Jiří Pospíšil (TOP 09), který docela přesně popisoval problémy Prahy. Jeho obrovským handicapem však je, že formace Spojené síly pro Prahu je vlastně pětikoalicí. Není tedy jisté kolik budoucích hlasů pro novou magistrátní většinu bude schopen zajistit a jak tedy silná bude jeho vyjednávací pozice po volbách. Jinými slovy, jaká část zastupitelského klubu půjde tou či onou cestou.
Kandidát Pirátů Hřib nabízí, kromě své politikou nedotčené osobnosti, (na rozdíl od jiných lídrů Pirátů typu Bartoše nebo Michálka), „nový začátek.“ Dokud Piráti neřeknou, stejně jako Čižínského Praha sobě, s kým chtějí skutečně vládnout, jsou jejich proklamace jen taková příprava na život v opozici a možná poziční příprava na příští volby v roce 2022.
Naopak kandidát ODS, Bohuslav Svoboda se prezentoval jako moderátor budoucí debaty o podobě města, kterému však v závěru debaty chyběl dech.
Co slibují politické strany v Praze? A jsou jejich sliby reálné? Zhodnocení slibů uskupení Praha sobě najdete ZDE >>>
Budoucí koalice
V pražské politice se tak rýsují dvě zásadní linie: ti, co chtějí přijmout odpovědnost, odbrzdit zamrzlé investice a nastartovat Prahu do pozice evropského velkoměsta. Druzí stále ještě vnímají politiku jako hru na „četníky a zloděje“, zaujímají kritickou linii za každou cenu, přičemž jejich skutečnou vizí je Praha v podobě maloměstské vesnice. Prostě v klidu si dát „pivko na Petříně“ a když něco ve městě hapruje, tak to zregulovat.
Kdybychom to měli personalizovat, na jedné straně stojí konsensuální Svoboda, motor Stuchlík a okrajově Pospíšil. Na straně druhé Hřib, Čižinský a Mirovský.
Na tomto půdorysu nejspíš bude vytvořena budoucí koalice, i když vzhledem k předpokládanému volebnímu výsledku bude vznikat podobně obtížně jako Babišova vláda, protože síly rozvoje a síly skanzenizace Prahy jsou přibližně stejně silné.
