Předseda hnutí ANO připomíná kouzelníka Pokustóna, který z prázdného klobouku vytahuje králíky Boba a Bobka. Přesně tímto způsobem představil Andrej Babiš světu finančníka Petra Stuchlíka a označil ho za budoucího kandidáta na pražského primátora.
V kapitalismu můžete v rámci zákonů podnikat jakkoli: péct rohlíky, radit s vizáží, prodávat zbraně, dokonce i přeprodávat horký vzduch. Existuje však hranice, kdy ještě nepřekračujete zákon, ale už se předmět vašeho podnikání stává etickým problémem.
Je to situace, kdy se jako podnikatel pohybujete ve zvláštním meziprostoru – orgány činné v trestním řízení vás sice nepopotahují kvůli porušování zákonů, ale vy sám máte ve společnosti reputační problém. Prostě váš byznys trochu smrdí a vy to víte.
Mezi hrnci a hazardem
Zkusme si to ukázat na úsečce. Jedním krajním bodem je například prodej předražených hrnců a vysavačů, které různí prodejci nabízejí s bombastickou reklamou a často pod psychickým nátlakem. Pro tyto lidi se vžilo označení šmejdi.
Druhým krajním bodem úsečky jsou pak všechny druhy legálního hazardu těžící ze závislostí majících specifické lékařské diagnózy. V západních zemích se pro tyto oblasti používá pojem „malý špinavý byznys“. Budoucí pražský primátor se nachází někde ve druhé části této pomyslné úsečky.
Obchod s chudobou
Petr Stuchlík začínal jako ekonomický novinář v MF DNES. Následně založil úspěšnou firmu Fincentrum, která přeprodávala finanční produkty bank. Následně ji výhodně prodal a zůstal v jejím managementu. S tímhle příběhem by mohl kandidovat klidně na prezidenta republiky. O důvod víc, že Stuchlík se umí pohybovat ve společnosti vlivných lidí z byznysu i médií a má zde řadu stoupenců a přátel.
Problém nastal ve chvíli, kdy se společně se svým společníkem stal dominantním investorem ve firmě Fair Credit, orientující se na nebankovní úvěry pro nejchudší klientelu, většinou do 150 tisíc korun. V tom okamžiku se dostal na území, kam většina bank nerada chodí, protože běžným prostředkem podnikání jsou extrémně vysoké úroky a násilné exekuce.
Příklad: když si někdo ve Fair Creditu půjčí 20 tisíc, musí za rok a půl zaplatit 36 tisíc, což znamená, že roční procentní sazba nákladů (RPSN) je v řádech stovek procent. Podle slovenských zákonů by se už jednalo o zakázanou lichvu. Pro normálního podnikatele jen etický problém, pro budoucího politika představuje tento obchod s chudobou těžký handicap.
Střet zájmů
Pak je tu ještě jeden moment, který Stuchlíkovy ambice problematizuje. Podle výroční zprávy Fair Creditu z roku 2016 (za loňský rok ještě není k dispozici) je jeho firma v těžkých finančních problémech. Do konce tohoto roku investovala zhruba 1,9 miliardy, přičemž mezi lidmi rozpůjčovala jen 1,2 miliardy korun. Ztráty jsou tak z velké části v řádu stovek milionů korun a většinu z nich drží banky.
Jako kandidát na pražského primátora je Petr Stuchlík v mimořádně zranitelné pozici, protože se vystavuje podezření, že jeho hlavním motivem jít do politiky je dostat se do vlivné pozice v závětří českého premiéra a stát se atraktivnějším pro banky, jimž jeho firma dluží.
Nachází se tak ve velkém střetu zájmů. Jako potenciální pražský primátor může bankám nabídnout ohromné množství informací a dat, jež dnes znamenají víc než peníze. Jako protihodnotu za to mohou banky nabídnout restrukturalizaci jeho úvěrů.
Tím, jak se vehnal do neprůhledného a zčásti neúspěšného byznysu a následně překotně skočil do politiky, se vystavil střetu zájmů prakticky ve všem, na co na pražském magistrátu sáhne a o čem bude hlasovat.
Chci řešit lichvu
Svým vstupem do politiky riskuje nejen Petr Stuchlík, ale i Andrej Babiš. Pokud se opíráme o výsledky sněmovních voleb v říjnu 2017, vychází nám, že značná část jeho voličů se řadí mezi potenciální klienty Stuchlíkova Fair Creditu.
Ještě v únorovém rozhovoru pro LN přitom Andrej Babiš kritizoval tyto nebankovní půjčky. Stejně jako ministryně financí Schillerová uváděli příklad Slovenska, kde je tento druh byznysu přísněji regulován. „Chci řešit lichvu. V Česku si lidé často půjčují za šílené sazby někdy v řádu stovek procent. Na Slovensku takovou regulaci mají,“ prohlásil tehdy sám Babiš.
Svým překvapivým rozhodnutím dosadit Petra Stuchlíka na první místo pražské kandidátky udělal ze střetu zájmů normu.
