nahoru

Regionální hnutí sloužila jako pomyslný tribun lidu proti koalicím ODS a ČSSD, říká politolog

Václav Podlešák5. října 2018 • 17:20
Žít Brno ještě jako aktivisté. Uprostřed Matěj Hollan, vedle něj Barbora Antonová a vpravo Svatopluk Bartík
Žít Brno ještě jako aktivisté. Uprostřed Matěj Hollan, vedle něj Barbora Antonová a vpravo Svatopluk Bartík
• foto: 
ČTK/Václav Šálek

Dnes v komunálních volbách kandiduje řada lokálních hnutí, ale ještě před deseti lety to tak nebylo. Geneze regionálních stran trvala téměř dvacet let. Zlomovým bodem byly volby 2010, kdy voliči na mnoha místech republiky odmítli velké koalice ČSSD a ODS. Od té doby mají lokální strany silné zastoupení v mnoha obcích, ale i krajích. 

První regionální strany se objevily už v komunálních volbách roku 1994. Z třech lokálních uskupení, která kandidovala v Praze a Českých Budějovicích, žádné výrazně neuspělo. Nejlépe u voličů dopadlo hnutí Pražané Praze, které získalo jeden mandát na Magistrátu hlavního města Prahy a šedesát tři křesel na zastupitelstvech městských částí. Hnutí se během svého působení mj. vymezilo proti privatizaci městského bytového fondu, která probíhala pod vedením ODS, a dokonce na ní podalo ústavní stížnost, čímž naplňovalo roli hlasu místních obyvatel. Pražané Praze kandidovali i v komunálních volbách 1998 a 2002. Mandát už ovšem neobhájili.

V následujících komunálních volbách roku 1998 se regionální hnutí objevila krom Prahy a Českých Budějovic také v Brně, Plzni a dalších městech. Za pozornost stojí strana Volba pro město. Jednalo se o specifické uskupení, které sice bylo celostátní, ale zaměřovalo se na komunální politiku. Členové strany měli kandidovat nejvýš na krajské úrovni. Centrum strany se nacházelo v Hradci Králové, ovšem kandidátku dokázala strana sestavit i v Českých Budějovicích, Jihlavě a dalších dvaceti městech.

Senátní volby v kostce: Všechny podstatné informace pro druhé kolo na jednom místě

Největší úspěch zaznamenala Volba pro město v Hradci Králové, kde kandidátku vedl dosavadní primátor a nově předseda strany Martin Dvořák. Volba pro město zde obsadila druhou příčku za ODS, ale i přes zisk osmi mandátů zůstala v opozici. Martin Dvořák a další kandidáti, jako například Hana Urbancová nebo Pavel Kozák, přišli ze středopravicových stran Občanská demokratická aliance a Demokratická unie. "Myslíme si, že obec je bohatá tehdy, když je bohatý občan a podnikatel, a ne tehdy, když za všechny a o všem rozhoduje obec," vysvětlil předseda Dvořáka politickou orientaci strany pro Lidové noviny, které vyšly 25. srpna 1998.

Většina lokálních hnutí, která od té doby vznikla, se profilují právě do středopravé pozice. Problém byl, že v této části spektra se pohybovala řada dalších subjektů jako byla KDU-ČSL, Unie Svobody a už zmíněné DEU a ODA. Tyto strany společně s lokálními hnutími cílily na stejného voliče a konkurence tedy byla značná. Zisk mandátů se rozdrobil mezi několik stran a největší podíl držely ČSSD a ODS, které v řadě měst vytvořily velkou koalici. Tato situace se ovšem měla změnit.„Když jsem analyzoval data před rokem 2010, přišlo mi, že regionální hnutí nabírala na síle. Sloužila jako pomyslný tribun lidu proti koalicím ČSSD a ODS ve velkých městech. Tento fenomén začal bublat právě v komunálních volbách a projevil se naplno v celostátní politice volbou Věcí veřejných a poté hnutím ANO,“ popisuje politickou situaci okolo komunálních voleb roku 2010 politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

Předvolební superdebata aneb Cirkus přímo z hlediště: Krotitelka, principál, akrobati a…

Během komunálních voleb 2010 se lokální hnutí začala prosazovat po celé republice. Například v Liberci se do vládnoucí koalice dostala dokonce dvě regionální uskupení Změna pro Liberec a Liberec občanům, přičemž Jan Korytář se jako lídr vítězné Změny pro Liberec stal primátorem města. „Je to historický okamžik. Podařilo se nám dát dohromady koalici bez ODS,“ komentoval vznik koalice Jiří Hron z hnutí Liberec občanům v Libereckém deníku z 23. října 2010.

Ve velkých městech jako je Brno nebo Ostrava se ale koalice ČSSD a ODS udržely i v následujícím volebním období. Docent politologie Michal Pink z Masarykovy univerzity tvrdí, že ve velkých městech jsou tradiční strany silněji zakotvené a lokální hnutí bez silného stranického zázemí a se slabší ideologickou identifikací se proti nim hůř prosazují. „Jedná se o obecné pravidlo, které s narůstající velikostí města získává na důležitosti. V obci o cca 500 voličích je situace určitě odlišná než v obci, kde je zapsáno více jak 300 tisíc voličů,“ podotýká docent Michal Pink a Jakub Lysek mu dává za pravdu.

25 obvodů, kde se letos volí do Senátu ve druhém kole. Pozor na názvy obvodů, které…

Do Brna tedy přišla vlna regionálních stran až o čtyři roky později. Obyvatelé Brna ve volbách výrazně podpořili hnutí Žít Brno, které skončilo třetí a dostalo se do městské rady. „Nebyla tu výrazná opozice a vznikl prostor, který vyplnilo protestní hnutí recesistického charakteru. Jeho úspěch byl založen na chybách hlavních stran. Pokud by po volbách v roce 2010 opoziční prostor vyplnila ODS nebo ČSSD, tak by tu nebyl takový potenciál,“ popisuje Michal Pink.

Slabinou lokálních uskupení stále zůstává, že cílí do středopravé části politického spektra, kde se dělí o hlasy s dalšími stranami. „Tento volič si spíš bude vybírat mezi KDU-ČSL, Piráty, ProOlomouc, SpOLečně, STAN a TOP 09,“ popisuje Jakub Lysek situaci v Olomouci. Ze stejného důvodu dochází k tomu, že se programy stran překrývají a je těžké si mezi nimi vybrat. Obzvlášť je-li v obci víc regionálních stran. „Programy jsou velmi podobné, co hraje roli je uvěřitelnost. Uvedu jednoduchý příklad. Kdyby SPD začala hlásat, že z Olomouce udělá světové univerzitní město, kam budou přijíždět turisté a studenti ze zahraničí, tak jí to nikdo neuvěří. Podobně, když třeba budou třeba Piráti hlásat heslo „bezpečnost v ulicích“, není to jejich téma.“

„Poptávka po lokálních hnutích tady pořád je. Myslím si ale, že pokud se společenská situace uklidní, tak se lidé budou k tradičním stranám vracet, protože zjistí, že lokální hnutí mají stejné problémy jako velké strany,“ uzavírá politolog Jakub Lysek.

Volby do Senátu: Ministr, „prezident“ i dva reprezentační trenéři. Volby v Chrudimi…
Očima libertariána: Bezradnost v komunálních volbách
Roman Kříž 3. října 2018 • 15:13

Očima libertariána: Bezradnost v komunálních volbách

Václav Podlešák




Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,780
22,690
28,650
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější