nahoru

Starostové a obecní zastupitelstva se těší největší důvěře lidí. Další důvod, proč neměnit způsob jejich volby

Jiří Štefek18. července 2018 • 06:00
Komunální volby
Komunální volby
• foto: 
Profimedia

Podle červnového výzkumu CVVM mají u Čechů největší důvěru starostové a obecní zastupitelstva. Jejich podpora u veřejnosti je stabilní a dlouhodobě neklesá pod 60 procent. O takových hodnotách si může Poslanecká sněmovna, Senát, vláda, ale i prezident republiky nechat jen zdát.

Čísla o důvěře mají vesměs svoji logiku. V obecních zastupitelstvech zasedají politici (nebo lidé, kteří se alespoň tak nazývají), které řada jejich spoluobčanů zná osobně, protože to jsou jejich sousedi, spolužáci nebo například kolegové z práce. Čím je město či vesnička menší, tím jsou tyto vztahy ještě těsnější a vzájemná důvěra (nebo po určité době nedůvěra) větší.

Ve velkých městech se to s jeho narůstající velikostí začíná lišit. Přibývají manýry známé z vysoké politiky, mocenské pletichy a roste význam partajních sekretariátů. Ale v rámci celé České republiky se jedná jen o několik desítek případů, zatímco malých měst, obcí a vesnic jsou tisíce. A možná i právě proto je důvěra v komunální politiku tak vysoká. Stejně jako volební účast u tohoto druhu voleb.

Obecní zastupitelstva mají svůj historický prapůvod v dobách středověku, kdy města a obce řídila městská (obecní) správa složená z konšelů. V jejich čele stáli rychtáři či purkmistři. Nejprve byli konšelé vybíráni z majetných vrstev a potvrzováni panovníkem či vrchností, později se začaly silněji uplatňovat cechy. Během minulých staletí byla městská správa (a jejich podoba) různě omezována či korigována podle vůle či naturelu panovníka. Až císař František Josef I. v roce 1848 obnovil volbu městské samosprávy.

Jak se po volbách změní složení Senátu? ČSSD může přijít o polovinu klubu, nejsilnější…

Kvas

Dnes má obecní zastupitelstvo podobu sboru (s předem daným počtem členů), který je volen poměrným způsobem a zastoupení v něm mají všechny strany a hnutí, které překročí tzv. přirozený práh (počet procent, při jehož zisku získají minimálně jeden mandát). Čím větší město je, tím se tento práh snižuje, ale platí, že příslušná strana musí pro vstup do zastupitelstva získat alespoň 5 procent hlasů.

V takto zvoleném a namixovaném sboru zastupitelů se hledá většina, která utvoří radu. Zastupitelstvo si ze svých řad zároveň vybere starostu a jeho zástupce. Zbylé strany jdou do opozice. Přirozeně v ní remcají, kritizují a hádají se s těmi, jejichž strany mají většinu a vládnou. Jednání zastupitelstva tak mnohdy připomíná pořádný kvas, protože se hádají lidé, kteří se dobře znají, ale mají na jednu věc jiný názor.

Jak se přepočítávají hlasy v komunálních volbách >>>

Jak se volí starosta: Proč v Česku neexistuje přímá volba a jaké by měla výhody a nevýhody

Starosta jako neomezený vládce?

Ale pozor, starosta není neomezený vládce. Má jeden hlas jako ostatní radní či zastupitelé. Musí si proto dávat pozor nejen na opozici, ale i na členy své vlastní strany či koaličního partnera. A právě toto mocenské vyvažování či hledání kompromisů je něco, co sice v náhledu jedněch může brzdit správu města, ale na druhou stranu je to ukázka demokracie v její krystalické podobě.

A to se samozřejmě řadě lidí nelíbí. Mezi ně patří premiér Andrej Babiš (a jeho ANO) či prezident Miloš Zeman, kteří už několik let hlasitě plédují za zavedení přímé volby starostů. Z přímo voleného starosty chtějí udělat vládce, který si bude fakticky dělat, co chce, a členy rady si bude vybírat jako své podřízené.

Karel Steigerwald: Po Malé padne i ministr Krčál. Výdejny titulů fungují spolehlivě

Zachovat diskusi

Jistě, tento model může řadu věcí zefektivnit a zrychlit. Hrozí tu však velké riziko, že se do čela města či obce dostane populista, který pak bude takřka nesesaditelný a za celé volební období napáchá hezkou „paseku“. Odůvodnění, že za čtyři roky ho lidé už znovu zvolit nemusí, je pak v takovém případě hodně slabá náplast.

Jsem odpůrcem přímé volby starostů i hejtmanů. Zastávám názor, že poměrná volba zastupitelstva by měla být zachována i do budoucna a plány na změny volebního systému smeteny ze stolu. Obec či město jsou základní stavební jednotkou státu, a má-li stát být demokratický, musí se demokracie a s ním související (souhlasím, že mnohdy zdlouhavá) diskuse a dohadování zachovat. Domnívám se, že obdobně smýšlí další nemalé množství lidí. Jsou spokojeni se současným stavem a možná i právě proto obce a starostové mají mezi lidmi tak vysokou podporu a důvěru.

REFLEX STAGE na Colours of Ostrava: Diskutovat přijde Čechomor, Marie Rottrová, Lenka…
20 nejlepších akčních filmů 21. století. Tady jsou důvody, proč se na ně podívat





Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,830
22,690
28,640
Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější