nahoru

Bizarní souboj Trumpa a Bidena lemuje absurdní a zcela zastaralý americký volební systém

Viliam Buchert 4. listopadu 2020 • 18:45
Bizarní souboj Trumpa a Bidena lemuje absurdní a zcela zastaralý americký volební systém
foto: ČTK / AP / Tommy Martino

Amerika zažila vpravdě bizarní prezidentský volební souboj egomaniackého Donalda Trumpa a intelektuálně zpomaleného Joe Bidena, který možná rozhodnou až soudy. Absurditu celého zápasu navíc lemuje zastaralý, komplikovaný a svým způsobem nespravedlivý a nedostatečně demokratický americký volební systém, který připomíná všechno možné, jen ne moderní zemi 21. století.

Někteří americký tradicionalisté tvrdí, že jejich prezidentský volební systém odráží historii země, a proto je v pořádku. Tradice možná odráží, ale už dávno neodráží dynamiku, kterou společnost ve Spojených státech prochází. Vysvětlit všechny jeho peripetie je složité, protože to, jak je vlastně nakonec vygenerovaný nejsilnější politik světa, je poměrně absurdní. A jak se ukazuje v těchto dnech a hodinách, systém tvrdě narazil na své limity. Může to vést až ke krvavým nepokojům v ulicích.

Nedemokratický a zastaralý

To, že USA jsou považovány za kolébku demokracie, ještě neznamená, že i jejich prezidentský volební systém je demokratický. Je nesmírně komplikovaný, nepružný a kontroverzní, což se po úterních volbách projevuje ještě více než kdykoli předtím. Je to kočkopes a pokud bychom použili hodně velkou nadsázku vypadá to jako něco mezi archaickým způsobem volby v 19. století a zcela digitalizovaným Estonskem.

Každý stát americké federace má jiné volební zákony, existuje spousta výjimek a výsledkem jsou opakující se spory, kdo vlastně vyhrál. Klasický systém, že jeden hlas má stejnou váhu jako ten druhý, zde neexistuje a volby, což je také zásadní, už v některých parametrech neodpovídají ani jedné ze základních demokratických vymožeností, totiž že jsou tajné.  

Jak je známo, prezidentský volební systém USA je nepřímý. Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie podle výsledku prezidentských voleb převážně na principu vítěz bere vše, tedy vyhraje-li někdo v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele. Z toho mají ale výjimku státy Nebraska a Maine, které rozdělují hlasy podle vítězství kandidátů ve svých volebních obvodech. Celkově pak v USA není rozhodující to, že někdo získá na celostátní úrovni i o miliony hlasů více, což se stalo v roce 2016 Hillary Clintonové, ale hlavou státu se stal Donald Trump. Opakuje se to i v případě Joe Bidena.

Na velké zploštění volby pak ukazují historické výsledky v jednotlivých státech Unie. Někde je to pouze formální záležitost. Například Kalifornie patří už dlouho demokratům a naposledy tam vyhrál republikánský kandidát (George Bush starší) v roce 1988. Na podobné „jisté státy“ se pozornost kandidátů prakticky vůbec nesoustředí. Bojuje se jen v takzvaných „swingových státech“, kde nemá žádný z hlavních kandidujících jasnou většinu. To jsou v poslední době opakovaně třeba Florida, Michigan, Pensylvánie nebo Wisconsin. Zde probíhá frenetické úsilí podpořené stamiliony dolarů, tyto oblasti jsou doslova zaplaveny mítinky (jistě, tentokráte tomu učinil přítrž koronavirus) a saturačními mediálními kampaněmi. Na celostátní úrovni ve všech státech se ale o nějaké opravdové kampani stran a kandidátů nedá hovořit.

Velké otázky vyvolávají také rozdílné předpisy a zákony jednotlivých států. Někde voliči mohou přijít volit a nepotřebují k tomu doklady, jak je známe třeba v Evropě (pas, občanka), jinde jsou pod pečlivější kontrolou a registrací.

Vše se v právě skončených volbách zkomplikovalo i korespondenčním hlasováním. Ani to nemá jednotná pravidla. Jak rozhodl Nevyšší soud USA, tak například ve Wisconsinu budou platné pouze ty hlasovací lístky, které dorazily do dne konání voleb (úterý 3. listopadu). Jenže v Pensylvánii budou platit i ty lístky, které sice dorazí později, ale budou mít poštovní razítko s datem nejpozději v den voleb. Když dorazí vzhledem k možnostem pošty za dva-tři dny, budou platit. Tuto volbu upřednostňují demokraté, vyhovuje to Bidenovi a zásadně to mění situaci.

Ovšem u hlasování poštou je popřena tajnost volby (což je základ demokratického volebního rozhodování), komise totiž musí ztotožnit takové hlasy s jednotlivým člověkem. Že by se u toho mohlo stát, že bude mnoho lístků neplatných, protože nebyly odevzdány včas? Nelze to vyloučit a dosavadní zkušenosti tomu spíše nasvědčují. Jenže předčasně letos hlasovalo až 100 milionů Američanů. Proto Trump vyhrožuje a tvrdí: „Hlasovací lístky zaslané poštou povedou k největším podvodům. To se stane. To je zdravý rozum. A každý to ví.“ Stávající prezident proto říká, že se obrátí na soud a bude žádat přepočítaní hlasů. To ale může trvat týdny, možná i měsíce. Co se bude odehrávat v mezidobí?

Navíc počet volitelů jednotlivých států se odvíjí od počtu obyvatel. V době, kdy je mobilita lidí v USA zásadně vyšší než kdykoli v minulosti, a navíc zde žijí desítky milionů nelegálních přistěhovalců, je to také problematické. Počet volitelů se upravuje podle sčítání lidu jen každých 10 let. Takže výsledky i z tohoto pohledu mohou být zkreslené.

Co se stane?

Při jednoduchém přímém celostátním systému prezidentské volby, ve které by se počítal každý jednotlivý hlas, by byl letos vítězem ospalý a často zjevně unavený Joe Biden. Tedy žádná výhra ani pro Ameriku, ani pro svět. Donald Trump ale podle všeho výsledky napadne u soudu.

Co to může znamenat? Třeba se nic nestane. Ale tomu se v době, kdy je americká společnost zcela rozpolcena, je neklidná kvůli koronavirové pandemii a zmítána nepokoji s rasovým podtextem, věřit nelze.

Bohužel důvodem dlouhodobého neklidu může být právě archaický a dnešní době nevyhovující volební systém. 




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Joe Biden Termíny voleb

Americké prezidentské volby probíhají kvůli složitému systému po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začaly primárkami. Předvolební průzkumy ukazují, že Donald Trump to bude mít s obhajobou velmi těžké. Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku