Lebka stará 260 tisíc let, nalezená v Číně, mění pohled na vývoj člověka.

Lebka stará 260 tisíc let, nalezená v Číně, mění pohled na vývoj člověka. Zdroj: Sheela Athreya

Revoluční teorie: Moderní člověk se nevyvinul jen v Africe, dokazuje to 260 tisíc let stará lebka z Číny

Lebka nalezená v Číně dokazuje, že se člověk nevyvinul pouze v Africe, což byla dosud nejčastěji přijímaná teorie, kterou lze najít v každé učebnici o vývoji našeho druhu. Lebka Dali, objevená před více než 40 lety v Číně, je stará 260 000 let a dlouho se tvrdilo, že pochází z lidského druhu Homo Erectus. Při nedávném přezkoumání však vědci zjistili, že má mnoho prvků společných s druhem Homo Sapiens, tedy moderním člověkem.

Podle zaběhlých teorií většina antropologů věří, že se náš druh vyvinul v Africe před 200 000 let a že jedna skupina lidí pak opustila tento kontinent před zhruba 80 000 lety a postupně osídlila celý svět. Podle posledního výzkumu se prvky důležitého lidského vývoje ale vyvinuly jak v Africe, tak ve východní Asii. Informoval o tom časopis New Scientist.

V minulosti pravděpodobně naši předci střídavě migrovali mezi Afrikou a Asii a tak si postupně vyměňovali geny, ze kterého pak vzešel současný mix. Nemůžeme tedy říci, že by se moderní člověk plně vyvinul v Africe a až poté osídlil celý svět.

Teorie o východní Asii a vývoji člověka, byla dlouho většinou vědecké obce označovaná za nesmysl, přičemž někteří experti měli pocit, že tato teorie má pouze podtrhnout podle nich domnělý a přehnaný význam Číny a jejich vědců, kteří často pracují pouze na objednávku režimu.

Lebka Dali byla nalezena v provincii Šen-si v severozápadní Číně. Už v roce 1981 Sin-č' Wu z Čínské akademie věd zaznamenal velký počet podobností mezi touto lebkou a moderními lidmi. Dospěl k závěru, že mezi Homo sapiens a Homo erectus musí existovat alespoň nějaká sdílená DNA.

Nedávno společně s ním začala lebku zkoumat i jeho kolegy Sheela Athreyaová, doktorka antropologie na univerzitě v Texasu. A dospěli k závěru, že moderní člověk se nevyvíjel pouze v Africe.

„Myslíme si, že tok genů mohl být vícenásobný, takže některé z charakteristických rysů v Evropě nebo Africe, mohly vzniknout v Asii,“ tvrdí Athreyaová.