Tým vědců ze Spojených států, Číny a Dánska publikoval v časopise Science studii, jež člověka mílovými kroky přiblížila k tzv. xenotransplantaci. Odborníci se snaží postupně odstranit překážky, které v současné době brání úspěšnému využití prasečích orgánů jako náhrad za orgány lidské. Konkrétně se jedná o srdce a ledviny. Vědcům se podařilo odstranit prasečí gen, jež by v lidském těle vyvolával propuknutí rakoviny. Nyní zbývá „přesvědčit“ imunitní systém, aby neodmítal buňky jiného živočišného druhu.
Podle statistik Koordinačního střediska transplantací bylo v Česku v roce 2016 provedeno 808 transplantací, z toho 458 transplantací ledvin, 179 jater a 78 srdce. Česká republika patří k zemím, které uplatňují princip tzv. předpokládaného souhlasu. Potenciálním dárcem orgánů se tak může stát kdokoliv. Výjimku tvoří osoby, které za svého života vyjádří písemný nesouhlas s dárcovstvím.
Mnoho zemí se však řídí principem aktivního vyjádření souhlasu s odebráním orgánů v případě smrti. Británie tak v důsledku tohoto „opt-in“ systému představuje zemi s nejmenším počtem potenciálních dárců. Na transplantaci zde přitom v současné době čeká na 6 a půl tisíce lidí. V letech 2015-2016 zde při čekání na vhodný orgán zemřelo 466 pacientů. Nadějí pro mnohé smrtelně nemocné lidi by tak v budoucnu mohly být xenotransplantace.
Vědcům se nyní podařilo prostřednictvím nové technologie Crispr odstranit z prasečích buněk endogenní retroviry, které doposud blokovaly další postup na cestě k transplantacím prasečích orgánů člověku. Ty by v případě ocitnutí se v lidském těle pravděpodobně aktivovaly propuknutí rakoviny a jiných závažných onemocnění.
Nyní je třeba vyřešit problémy spojené s rozdílnou stavbou prasečích a lidských buněk a rozdílnou fyziognomií orgánů. Jedním z přístupů, se kterým si vědci v současné době pohrávají, je „pěstování“ lidských orgánů v prasatech. V ideálním případě by byly přeneseny kmenové buňky konkrétního člověka, čekajícího na transplantaci, do zvířete, jehož srdce by se poté svou stavbou více podobalo srdci lidskému.
Xenotransplantace s sebou však nesou také spoustu etických problémů. Někteří považují například chování prasat pro orgány za zcela nepřijatelné. Odmítavě by se k takovým transplantacím zcela určitě stavěly také mnohé náboženské skupiny. Zvolili byste si prodloužení života díky srdci, které vyrostlo ve zvířeti, vy?
