Než vypukla celosvětová koronavirová krize, byly listopadové prezidentské volby v USA považovány za jasnou záležitost Donalda Trumpa. Dnes je všechno jinak.
I když novou hlavu státu budou v Americe volit až za půl roku, už teď koronavirus letošní prezidentské volby zásadně proměnil. Fakticky neplatí nic z toho, o čem se ještě v únoru myslelo, že bude letošní průběh voleb formovat. Tehdy byl za favorita voleb přes určitou ztrátu v preferencích považován Donald Trump. Očekávalo se, že dobře fungující americká ekonomika bude nakonec rozhodujícím trumfem obhajujícího prezidenta. Když se k tomu připočetl fakt, že Trump plnil sliby dané jádru svých voličů před čtyřmi lety, jako byl například tvrdý boj proti imigraci do USA, vycházel prezident z předvolebního rozložení sil proti přece jenom trochu nevýraznému Joeu Bidenovi docela dobře.
Maximálně vyrovnáno
Jenže pak zasáhl virus a karty se hodně změnily. Na začátku krize se zdálo, že republikánský prezident zažije stejný vzestup popularity jako lídři všech politických barev napříč Evropou. I on na chvíli profitoval z pověstného semknutí voličů kolem šéfa exekutivy za časů národní krize. Trump měl ještě v březnu nejlepší čísla podpory za celý mandát, ale pak se zasekl a dnes už je situace úplně jiná. Bývalý demokratický viceprezident za Baracka Obamy – Joe Biden – vede v celostátních preferencích před Trumpem až o devět procent. A co je ještě důležitější, má náskok i v téměř všech klíčových státech, jež na podzim rozhodnou o novém prezidentovi.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
