Smrt svatého Václava rukou jeho bratra Boleslava se stala pro dějiny českého národa natolik klíčovou událostí, že i dnes, 1080 let poté, slavíme výročí jeho vraždy jako Den české státnosti. U příležitosti letošního státního svátku jsme požádali několik výrazných osobností různých oborů o úvahu inspirovanou následující otázkou: „Je vám sympatičtější Václav nebo Boleslav?“. Zde je příspěvek Oty Filipa, českého spisovatele, žijícího od 70. let v Bavorsku.
Velké dějiny jsou pro mě v zájmu mocných a ve službách té či oné ideologie bádajících a píšících historiků dějinami nespočetných protichůdných interpretací, sepsanými i slovutnými vědci, kteří v minulosti hledají, a odjakživa nacházejí povětšinou jen to, co se jim - vulgárně řečeno - hodí "do jejich krámů".
Proto na vaši otázku, jestli je mi - věřícími katolíku - sympatičtější a bližší sv. Václav anebo Boleslav, odpovím, že ani Františkovi Palackému, pokud v Dějinách národu českého píše o sv.Václavovi a o Boleslavovi, moc nevěřím, ale spoléhám na fakta, která o katastrofálních poměrech v rodině Přemyslovců uvádí.
Stručně je shrnuji:
Sv. Václava vychovávala jeho v katolického Boha věřící babička Ludmila, kterou Drahomíra, Václavova a Boleslavova matka, nenáviděla tak moc - politika a boj moc hrály v tom případě velkou roli - že zorganizovala Ludmilino zavraždění uškrcením.
A když se dvacetiletý, ve věku dvaceti osmi let svým mladším bratrem Boleslavem zavražděný, ve spěchu za svatého prohlášený Václav - dostal k moci, tak spory s jeho matkou Drahomírou a Boleslavem zesílily.
Ani se nedívím. Václav se totiž zavázal odvádět německému králi poslušně ročně 500 hřiven stříbra a 120 volů, což se Boleslavovi a českým pánům ze snadno pochopitelných důvodů nelíbilo. Mnozí čeští "volové" mohli mít totiž obavy, že je Václav požene ze stádem dobytka do Německa.
Ale co se tehdy uprostřed desátého století mezi bratry, Václavem a Boleslavem a jejich matkou Drahomírou seběhlo, to neví na straně 928 ve svých Dějin národu českého - které v roce 1921 vydal v Praze B.Kočí - ani František Palacký.
Faktem je, že v pondělí dne 28.září 935 byl Václav ve Staré Boleslavi svým mladších bratrem a jeho pohůnky zavražděn. Drahomíra, dočetl jsem se, byla ve chvíli, když její syn Boleslav před vraty do kostela ve Staré Boleslavi zabíjel svého staršího bratra Václava, přítomna, prý hořče nad mrtvým zaplakala a protože se po smrti svého staršího syna obávala o svůj život, utekla, snad před Boleslavem, do Chorvátska.
A kdo jde mi bližší, sv. Václav nebo Boleslav, kdo z nich více ovlivnil-ovlivňuje českou státnost?
Blízcí jsou mi oba.
Sv. Václav, který, mám-li věřit pozdějším legendám o něm, což ve mně však vzbuzuje přece jen pochybnosti, že autoři středověkých legend jeho jistě úctyhodný životopis příliš fabulovali. A jestli jsme sv. Václava prohlásili - kdy asi a kdo? - patronem země České, tak si myslím, že se o nás a o naše nešťastné osudy měl více starat.
A Boleslav? Jeho trestný čin, či dokonce zločin, je už přes tisíc let promlčen.
V době, kdy byl spáchán, se vraždami řešil nejeden ze zapeklitých mocensko-politických problémů a to nejen v Čechách, ale i v celé Evropě. Ostatně: V tomto ohledu se od doby sv. Václava, Boleslava a Přemyslovců nic ve světě nezměnilo...
Když Boleslav zavraždil svého staršího bratra, šel do sebe, polepšil se i jako křesťan a "dělal" na svou dobu pro Čechy užitečnou, reálnou evropskou, nikoliv jako Václav "svatou" politiku.
Jestli Boleslavovo působení nezanechalo v Čechách stopy, není to jeho vinou. "Nevymazal" je Boleslav, ale často a snad až do dneška jiní.
