HONZA ŠIBÍK SE VRÁTIL Z HAITI A VIDĚL TO, O ČEM NIKDO NENAPSAL
HONZA ŠIBÍK SE VRÁTIL Z HAITI. Sedli jsme si nad jeho fotografiemi z ničivého zemětřesení a mluvili o tom, co viděl a prožil. Zjistili jsme, že můj pohled čtenáře novin a diváka televizních zpráv je naprosto odlišný od jeho. Že věci jsou podstatně jinak, než jak v médiích vypadají. Fotograf Jan Šibík viděl to, o čem nikdo nenapsal.
Dorazils do Port-au-Prince 87 hodin po zemětřesení. Cos viděl?
Blížili jsme se s Michalem Kubalem k hlavnímu městu Port-au-Prince a já neviděl nic z toho, o čem jsem do té chvíle četl a co sledoval. To mě překvapilo. Neviděl jsem jediný zničený barák ani žádnou zkázu.
Chceš tím říct, že situace není tak zlá, jak líčí média?
Než jsem jel, udělal jsem si přehled ze všech hlavních světových tiskovin a agentur. Psaly o tom, že město Port-au-Prince je de facto zničeno. A najednou do něj vjíždím a ono stojí.
Cos čekal?
To, co jsem viděl při zemětřesení v Arménii, to, co jsem viděl v roce 2002 po zemětřesení v Turecku v Gölcüku anebo když jsem fotografoval následky tsunami na Srí lance. Míra destrukce tam všude byla výrazně větší než tady. Nemůžu a nechci zlehčovat tragédii Haiti, ale je důležité říct, že například počet spadlých domů v Port-au-Prince odhaduji tak na deset procent, což jsem nikde nečetl. Neštěstí téhle země tkví v tom, že v zoufalém stavu byla už před zemětřesením. To zemětřesení ji dorazilo.
Máš nějakou interpretaci toho, proč o tom média referují tak, jak referují, a v podstatě jinak, než jaká je realita?
Opakuji, nesnižuji tu tragédii. Ale postup médií je jednoduchý, vidím to koneckonců i na sobě. Sám do redakce posílám jen ty nejdramatičtější záběry. Stejným způsobem samozřejmě pracují i ostatní novináři, ať už z Reuters, AP, CNN, nebo BBC. Ti, kteří tam nejsou a pak vidí v novinách, časopisech a v televizi dramatické záběry, mají pocit, že takhle to tam tedy vypadá. Další důvod toho zveličování je, že humanitární organizace se samozřejmě snaží vyvolat dojem obrovské tragédie. Mají tedy logicky tendence některé údaje trochu nadsazovat. Je to takový "marketing katastrofy". Třetí důvod je nezkušenost novinářů. Nemají možnost srovnání, řada z nich vidí takovou tragédii vůbec poprvé, nedokáží zkrotit své emoce.
Celý rozhovor s Honzou Šibíkem čtěte v Reflexu č. 5 (vyšel 4. února).
