Za problémy tištěných médií prý může konkurence z Internetu. Ale možná že problémy budou mít naopak internetové „noviny“.
V Evropě a ve Spojených státech zanikly za poslední dva roky stovky novin a letos se desetitisíce novinářů ocitly na dlažbě. JDE PRÝ O KONEC tištěných novin kvůli konkurenci z Internetu. Ve skutečnosti ale možná budou mít problémy naopak internetové „noviny“.
Tisková média jsou na první pohled v krizi. Ve Spojených státech zanikají místní noviny jako na běžícím pásu a podle různých odhadů klesly tisku tržby z reklamy od roku 2005 o celou čtvrtinu. Zadavatelé reklamy totiž přesunuli svoji inzerci právě na web, protože tam mohou nabídnout svoje výrobky přesně vybraným zákazníkům.
Zároveň loni podle průzkumu veřejného mínění provedeného v USA neziskovou organizací Pew Research Center poprvé v historii uvádělo Internet jako hlavní zdroj zpráv více lidí, než kolik jich za zdroj označilo tištěná média. Podobný trend je i v Evropě. Kdo by inzeroval v novinách, když může přesně vědět, kolik lidí a odkud vidělo jeho reklamu na Internetu, a kdo by platil za noviny, když si může přečíst na počítači zprávy zdarma?
Pijavice z webu
Webová žurnalistika je sice zdarma, ale internetová média „vysávají jako pijavice reportáže z tradičních médií, načež je shromažďují a přidávají stěží více než opakování, komentáře a jalovosti. Mezitím čtenáře získávají informace od těchhle shromažďovačů a zapomínají, že vlastně pocházejí hlavně z klasických novin,“ řekl nedávno ve slyšení k budoucnosti médií před americkým Senátem známý novinář a televizní producent David Simon.
Projekty s původní žurnalistikou, jako je české Aktuálně, jsou na webu výjimkou. Internetoví žurnalisté pracující pro nezpoplatněné zpravodajské servery většinou nemají čas prověřovat své zdroje informací, sledovat dlouhodobě určitá témata nebo i jen provádět srovnávací testy výrobků. Kvalitní žurnalistika je drahá a to, že lze dělat noviny bez papíru skoro za hubičku, je jen mýtus.
Zatímco dříve stačilo cokoliv nadrásat za pár hodin, dnes se náklady na jednu „normostranu“, ke které se dá přidat reklama, vyšplhaly z původních 500 Kč v roce 2005 na 1100 korun, tvrdí na serveru Lupa jeden z „otců českého Internetu“, Patrik Zandl. Navíc pokud na internetové „noviny“ mají mít přístup každý den desítky tisíc čtenářů, rozhodně nestačí domácí počítač s levnou přípojkou k Internetu. Je třeba několika počítačových serverů, kvalitní připojení k Internetu a technici, již budou celý systém udržovat v chodu dvacet čtyři hodiny denně.
A to stále nejsme u skutečných novin s reportéry, kteří v terénu shánějí informace, a s editory, již po nich čtou texty, jazykovými korektory atd. Vydělat si prodejem internetové reklamy na takový aparát, který je běžný v tištěných médiích, je téměř nemožné.
Zlatý důl?
Na Internet se sice přelila větší část reklamy, jež zmizela z tisku, ale to neznamená, že se objevila na zpravodajských serverech. Většinu firemní reklamy zřejmě pohltily vyhledavače, jako je Google, různé e-maily a další služby, soukromou inzerci stáhly zase speciální inzertní servery. Přitom i velké a úspěšné projekty se často díky velkým provozním nákladům uživí jen stěží. Například populární stránka internetových videí youtube.com prodělává ročně podle různých údajů od dvaceti do stovek miliónů dolarů. Navíc Internet, ideální médium pro cílenou inzerci, je jen velmi těžce použitelný pro reklamu na „image“ značky. Tedy pro něco, co má vytvořit u zákazníků dojem, že konzumují nebo kupují něco speciálního, ať už jde o whisky, auta vyšších tříd, nebo některá piva.
Pro takovou reklamu potřebuje inzerent, aby „okolí“ jeho značky bylo seriózní a hodnověrné. Na webu, který se neustále mění, řazení zpráv je často nahodilé a kvalita informací všelijaká, je to mimořádně těžké. Stejně obtížné je to samozřejmě u lehkého mixu zábavy a zpráv prodávaných některými tištěnými médii.
Právě tato média pak mají s konkurencí z webu největší potíže. Naproti tomu seriózní média se mohou snadno bránit a také se brání internetové konkurenci tím, že se soustředí na ověřování informací, serióznost a řazení informací a zpráv podle důležitosti. Tím si udrží jednak čtenáře, jež nebaví se brouzdat nestrukturovanými články na webu, a samozřejmě i inzerenty imageové reklamy.
Konec zpráv zdarma
Současné finanční potíže tištěných médií jsou způsobeny poklesem příjmů z reklamy kvůli hospodářské krizi a špatným obchodním modelem dávajícím většinu informací publiku i konkurenci na web zdarma. Nejde však o překonání konceptu tisku jako takového.
Krize, která mimochodem zasáhla vážně i internetovou reklamu, ale jednou odezní a tisk už začal měnit svůj přístup k Internetu. Zjišťuje, že lidé jsou ochotni za kvalitní informace platit i na webu nebo se zkrátka vrátit k papírové formě. Například americký deník The Wall Street Journal se vrátil po krátkém experimentu ke zpoplatnění aktuálních článků na webu, omezení přístupu na svůj Internet zavádějí i nejvlivnější anglicky psané noviny The New York Times a podobné je to i v Evropě.
To je dobrá zpráva pro klasické noviny a špatná zpráva pro internetové blogy a zpravodajské servery. Ty si postupně budou muset najít jiný zdroj svých zpráv nebo vymyslet novou strategii, jak zaujmout čtenáře. Bez velkých žurnalistických značek jako důvěryhodného zdroje zpráv by se jim totiž mohlo stát, že se stanou slovy ředitele internetového vyhledavače Google Erika Schmidta jen „jímkou bezcenných informací“.
Jak vidíte budoucnost tištěných a internetových médií? Mohou existovat vedle sebe? Čemu dáváte přednost vy?
