Rostoucí cena elektrického proudu, neekologický provoz řady elektráren, využívání atomové energie nebo také příliš štědrý motivační program pro vedení firmy. To jsou jen některé z důvodů, proč u nás nemá tak mnoho lidí rádo České energetické závody (ČEZ) a proč není příliš oblíben ani jejich generální ředitel. Příjem MARTINA ROMANA (37) je určitě v médiích nejčastěji probíraným platem manažera u nás.
Po volbách se v médiích spekulovalo o tom, jestli se ve své funkci udržíte. Přece jenom jste jako ředitel polostátní firmy závislý na politicích a na změnách ve vládě. Zaznamenal jste nějaké tlaky?
Žádné tlaky jsem nepocítil. Měl jsem možná to štěstí, že jsem byl do své funkce nominován za vlády Vladimíra Špidly, což je jeden z politiků, kterému je obtížné podsouvat nějaký klientelismus, a jeho vláda se při hledání nového šéfa ČEZ zachovala naprosto standardně. Najala si personální agenturu a já jsem byl vybrán na základě výběrového řízení. V době, kdy právo veta měl Vladimír Špidla. On ho ale nepoužil, takže si myslím, že nejsem politicky nominovaný člověk.
Přesto se po volbách mluvilo o tom, že by funkce generálního ředitele ČEZ mohla být součástí jakýchsi koaličních dohod.
Nic takového jsem já osobně nezaznamenal.
Myslíte si, že tehdejší vládní úředníci standardně určili i výši vašeho současného příjmu?
Svůj příjem jsem si nevyjednával. Převzal jsem na korunu stejný plat, jako měl můj předchůdce, ředitel Jaroslav Míl. Ani jsem se moc nezajímal, jestli mám ve smlouvě nějaké akciové opce. Mě tehdy vůbec nenapadlo, že ČEZ mají takový potenciál, že by jejich akcie mohly nějak významně růst.
Nevadí vám bavit se o vašem platu? Bývalý ředitel Telecomu Berdár se bránil zveřejňování svého platu s poukazem na bezpečnost své rodiny.
Neexistuje číslo, které by v této republice bylo více známé, než je můj příjem. Myslím, že více lidí bude vědět, kolik mám akciových opcí, než kolik kilometrů čtverečních má Česká republika. Tím nemá smysl se zabývat.
Jak je tedy vlastně tvořen váš příjem?
Mám základní plat, jenž by určitě nikoho neohromil a který je jistě mnohonásobně nižší, než jsou platy šéfů srovnatelných energetických společností.
To znamená asi tak půl miliónu korun měsíčně?
Něco takového. Pak je tam nějaká odměna za konkrétní roční výsledky firmy a opční program. Což je program, jenž se používá například ve všech firmách, které jsou kotovány na americké burze. Akcionáři tak chtějí dosáhnout toho, aby byl management jejich firem zainteresován na růstu akcií.
Jak jste zainteresován vy?
Při svém nástupu jsem dostal jednorázově přiděleno 750 000 akcií ČEZ, jež si mohu uplatnit, kdy uznám za vhodné, a mohu si je koupit za 140 korun a pak prodat za jejich aktuální cenu na burze. Často někteří méně erudovaní novináři píšou, že mám příjem 700 miliónů ročně. To je ale nesmysl. Jedná se o jednorázovou odměnu, která se musí rozpočítat na tu dobu, co v ČEZ budu.
Když budeme vycházet z aktuální hodnoty akcií na burze, jedná se přibližně o částku 750 miliónů minus suma, za kterou akcie můžete nakoupit, tj. asi 100 miliónů, takže tato vaše odměna je před zdaněním asi 650 miliónů korun.
Ano, ale tuto částku nemám vůbec garantovanou. Víte, jaká byla hodnota akcií ČEZ před rokem?
Šest set korun?
Pět set jedenatřicet korun. Dneska 1070 a taky může stát znova těch 500 korun. Možná si řada lidí neuvědomuje, že v mém opčním programu není nějaká garance zisku. Tady byli také lidé, kteří na opčním programu prodělali.
Jak je to možné?
Udělali tu chybu, že opci uplatnili, akcie ale hned neprodali, nechali si je. Jejich hodnota klesla, ale oni museli zaplatit daně, takže byli nuceni prodat je pod cenou. Jeden člen dozorčí rady prodělal několik miliónů korun a dodnes to splácí. V Americe na opčním programu mnoho lidí prodělalo. Já jsem třeba uplatnil svůj nárok na deset procent. Z toho jsem prodal pouze šest procent a čtyři procenta jsem si nechal. Kdyby to šlo dolů, tak na tom můžu prodělat všechno, protože daně platím z té vyšší částky.
Když ale budeme předpokládat, že cena akcií ČEZ bude spíše stoupat, myslíte si, že si tak velkou částku zasloužíte? Že máte na zhodnocení akcií ČEZ tak velkou zásluhu? Není to zhodnocení dáno prostě jen vývojem na trhu energií, a když by ve vašem křesle seděl kdokoliv jiný, dokázal by přibližně totéž?
Já si samozřejmě myslím, že to je zásluha managementu. Pokusím se to doložit pár čísly. Samozřejmě že zdražování elektrické energie má vliv na růst hodnoty ČEZ. Když jsem se stal ředitelem, tak byla cena akcií okolo 150 korun. Dnes je to něco přes 1000 korun. Takže to máme přibližně osminásobek. Elektřina se ale zdražila od té doby o 50 %. V Německu se za tu dobu zdražila například o více než 100 % a cena akcií německých energetických koncernů se pohnula také přibližně o 100 %. To znamená, že kdyby šlo v ČEZ všechno standardně a nebylo to enormní zhodnocení zásluhou vedení firmy, tak by tam byla také přímá paralela mezi tím, o kolik se zdražila elektřina a o kolik stoupla hodnota společnosti. Vzhledem k tomu, že hodnota společnosti stoupla mnohonásobně více, tak to prostě musí být zásluha našeho managementu.
Nemyslíte si, že i hodnota většiny českých firem stoupá více, než je tomu u jejich západních konkurentů?
To si s vámi dovolím polemizovat. Pražská burza nevzrostla o tolik více, než vzrostly ostatní burzy. Když si vezmete pražskou burzu, očistíte ji o ČEZ a vezmete si ostatní burzy, tak pražská poroste možná trochu rychleji, ale ne zásadně. To, co říkáte, by platilo, kdyby osmkrát vzrostla celá pražská burza.
Důvod je možná ve výjimečném postavení ČEZ, které u nás tato firma má.
Myslím, že například podíl Telefóniky v telefonních linkách je bezpochyby vyšší než podíl ČEZ na dodávkách elektřiny.
Pevným linkám Telefóniky ale konkurují mobilní operátoři.
Dobře. Všude na světě však posuzují akcionáři úroveň managementu podle toho, jak roste hodnota jejich firmy. Lepší ukazatel práce vedení neexistuje.
Ale uznáte, že je daleko těžší zvýšit hodnotu firmy ve Spojených státech, kde je trh ustálený, než v České republice, kde se trh po komunistickém plánovaném hospodářství teprve vytvářel.
Proč myslíte? Znám americkou firmu, jejíž hodnota se za poslední čtyři roky zvýšila osmdesátkrát, a ta společnost existuje už 100 let. A to je firma, která je větší než ČEZ.
Nedávno jste věnoval 100 miliónů korun Prvnímu obnovenému reálnému gymnáziu. Někdo by si také váš dar mohl vysvětlit tak, že ho dáváte kvůli svému pocitu, že vámi vydělané peníze zcela zasloužené nejsou.
Myslíte si, že lidé dávají peníze na charitu, když mají nějaký problém? Já si myslím, že ne. Že to dávají proto, že chtějí pomoct.
To ano, ale proč se to tedy potom zveřejňuje s takovým humbukem v médiích?
Myslíte si, že se Bill Gates chtěl zviditelnit, když věnoval více než polovinu svého majetku na charitu?
Vy si nemyslíte, že i Gates chce veřejnosti ukázat, že sice vydělává miliardy, ale na druhou stranu je schopen část z nich dát na dobrou věc?
Podle mě u mediálně známých lidí není možné peníze dát tak, aby se o tom nevědělo. Já jsem to žádnému novináři neřekl. Správní rada PORG má 11 lidí, jak chcete zařídit, aby to někdo z nich nezveřejnil?
Proč jste si vybral právě tuto školu? Ředitelem je syn prezidenta Václava Klause. Proč jste to nedal nějaké nadaci, nebo alespoň nějaké jiné škole, kde by její ředitel byl někdo méně exponovaný?
Když dáte takový dar nějaké nadaci, tak nemáte de facto žádný vliv na to, co se s těmi penězi stane. Chtěl jsem udělat jeden projekt. Mohl jsem samozřejmě dát milión korun do každé nadace, ale to by se rozplynulo jak pára nad hrncem. Dostávám spoustu dopisů: „Jsem invalidní důchodce, dejte mi půl miliónu, chci si koupit terénní auto, abych se podíval na místa, kam se normálně nedostanu.“ Je to užitečná věc? Určitě ano. Takových důchodců je ale v České republice nejméně 200, a kdybych jim všem to auto koupil, tak bych měl 100 miliónů pryč. Já jsem ale chtěl udělat něco, co bude mít multiplikační efekt na nějaké pozitivno. A osobně si myslím, že investice do vzdělání přináší největší hodnotu.
A to jste si neuvědomil, že média budou spekulovat o tom, proč jste si vybral zrovna školu, kde je ředitelem syn prezidenta?
Na to je velmi jednoduchá odpověď. Vy musíte ten dar dát do privátní školy, protože když to dáte do státní školy, tak nemáte žádnou záruku, co se s ním stane. Na státní škole může být sice vynikající ředitel, ale jemu se může stát, že nějaká matka řekne, že jí v kabinetu dával nějaké návrhy, a on bude muset odstoupit. Čili tam bude okresní školskou komisí nominován někdo, kdo tak dobrý už třeba nebude, a vašich 100 miliónů profičí komínem. Takže jediná škola, do které ty peníze můžete dát, abyste nad nimi měl nějakou kontrolu, je privátní škola a mezi privátními školami je PORG s velkým odstupem nejlepší. Díval jsem se na hodnocení školní inspekce a na výsledky testů. Prostě jsem chtěl nejlepší školu a PORG je nejlepší škola. A že tam pan Václav Klaus mladší je shodou okolností ředitelem? A že mi to mediálně uškodí? To jsem věděl. Za to nemůžu, že řídí tu nejlepší školu – kdyby nejlepší soukromou školu řídil Richard Vomáčka, tak by to dostala škola řízená Richardem Vomáčkou.
Nevadí vám, že budou na této škole rodiče prvňáčků platit 60 000 ročně, a že to tudíž bude i s vaší dotací škola pro děti bohatých rodičů?
Podobně dobré školy nemají školné šedesát tisíc. Tak dobré školy mají školné od 150 000 do 500 000 korun ročně a já mám ambici, aby tato škola byla nejlepší základní i střední školou v České republice. A u těch dobrých soukromých škol je průměrné školné okolo čtvrt miliónu korun ročně, čili když něco, co má hodnotu čtvrt miliónu, kupujete za 60 000, tak už se to musí nějakým způsobem dotovat. A pak tam budou také stipendia pro nadané děti a ty nebudou platit nic.
Čtvrt miliónu ročně je podle vás průměrná částka u dobré soukromé školy? Možná tam, kde učí pouze cizojazyční učitelé, ale v české škole?
V čem se ta škola bude lišit od ostatních kromě toho, že by měla mít mimořádnou úroveň, bude mimo jiné tím, že bude mít zásadně zvýšenou úroveň výuky angličtiny. A já chci, aby tento jazyk učili rodilí mluvčí, aby ji učili kvalifikovaní profesoři. A ty musíte zaplatit.
Pojďme ještě k energetice. Nedávno jsem si přečetl, že ČEZ podaly žalobu proti spolkové zemi Horní Rakousy. Něco takového je možné?
Ano. Vedlo nás k tomu to, že Horní Rakousy tvrdí, že ČEZ provozováním jaderné elektrárny Temelín omezují jejich právo užívat pozemky, jež u českých hranic vlastní. Každý má právo se obracet na soudy, ale toto právo je omezeno v případě, kdy soused na svém pozemku provozuje zařízení, které je úředně povoleno. V takovém případě musí dotčený soused počkat až do doby, kdy mu vznikne nějaká škoda, a nemůže se ničeho domáhat preventivně. To platí jak v rakouském, tak i v českém právu. Horním Rakousům žádná škoda nenastala a preventivní žaloba nemá opodstatnění.
Takže by měly počkat až do doby, kdy dojde k jaderné havárii v Temelíně.
K něčemu takovému samozřejmě nedojde, ale z právního hlediska je to tak, a pokud česká akciová společnost postavila v souladu s českým právem i mezinárodněprávními závazky ČR průmyslové zařízení a v souladu s právem i všemi závazky je i provozuje, nemůže se někdo jiný u cizího soudu domáhat omezení nebo zastavení jeho provozu. My tedy požadujeme, aby soud nařídil zemi Horní Rakousy přestat se soudními spory.
Něco takového je reálné?
Ano. Již za první Československé republiky jsou doložena rozhodnutí v tom smyslu, že sousedovi je soudně uloženo nepokračovat ve vedení sporu, pokud jeho předmětem je neoprávněný nárok na omezování vlastnického práva.
Nezhorší to naše už tak dost pošramocené vztahy s Rakouskem?
Jde z naší strany pouze o obranu a o ochranu majetku našich akcionářů. Rozhodně tím krokem nechceme jitřit vzájemné vztahy, ale naopak chceme se dovolat práva.
Co si o managementu ČEZ myslíte vy?
