Díky za miliardu

Když automobilka TPCA nedávno otvírala kolínský provoz, byla to sláva, jakou pole u Ovčár ještě nezažilo: 500 VIP hlavounů z celého světa připíjelo na nejmodernější závod, po mladoboleslavské Škodě druhý největší u nás. Japonský prezident TPCA měl na vizitce MASATAKE "KOLÍN" ENOMOTO. Zaměstnanci dali za okna nových firemních bytů cedule s nápisy "Chci tě, nová sto sedmičko". Jen lidé z Kolína moc neslavili. Když totiž na radnici sečetli účet za japonsko-francouzskou investici, došli k překvapivému číslu: miliarda dluhů.

Miliardová díra v městském rozpočtu samozřejmě není jediným výsledkem spolupráce mezi téměř třicetitisícovým městem a investorem, jenž by si ho mohl koupit stokrát, a ještě by mu zbylo. V automobilce najde práci přes tisíc lidí z Kolína a okolí, další dvě tisícovky z celé země. Díky podpoře státu se zlepší infrastruktura. Na zásobování se váží další výrobci na Chrudimsku či Pardubicku. Ještě než z její linky sjelo první auto, věnovala TPCA, již investice vyšla asi na 20 miliard, několik miliónů na různé rozvojové programy. Kolínská nemocnice dostala devět miliónů. A obec Ovčáry? Jinak stěží v autoatlase, vyšvihla se i s velmi špatnou hospodou na světovou ekonomickou mapu.
To vše téměř zadarmo.
Jistě. Dnes, kdy současně jednají i jako politici, se velkým investorům, než odejdou jinam, podbízejí všude na světě. Říká se tomu globalizace a její pravidla jsou prostá: ber nebo nech být. Kdyby se nezadlužil český Kolín, zadlužil by se třeba maďarský či polský Kolín. Oba to dokonce málem udělaly, ale prohrály.

V českém Kolíně se teď jen ptají: je víc než miliarda dluhu, dopravní zácpa a možnost nekvalifikované práce za neatraktivní mzdu přece jen víc než milióny na rozvojové programy, které by město mohlo platit, kdyby nemuselo až do roku 2019 splácet - miliardu? Muselo to být tolik?
Příklad Kolína a TPCA, jedné z politicky nejoslavovanějších průmyslových zón, je obecně poučný. Průmyslové zóny dnes budují všude, kde mají dost nezaměstnaných a pole, kam vede cesta. Pravděpodobně nechtějí skončit s miliardou minus.

VELKÝ KUS PRÁCE

V kanceláři kolínského místostarosty Jiřího Buřiče (ODS) visí diplom, k němuž má někdejší starosta i zastupitel podivný vztah. Je za největší průmyslovou zónu ve střední Evropě.
"Jako politik ODS nejsem velkým zastáncem podobných programů. Navíc už počátkem devadesátých let jsem v zahraničí viděl, jak podobné projekty fungují," říká o zóně Buřič. "Ale nechci být generálem po bitvě. Předchozí vedení města z ČSSD odevzdalo velký kus práce. Sehnali všechny velké vládní programy."
Že TPCA skončila právě v Kolíně, není náhodou. Ve stejném místě připravovali průmyslovou zónu už komunisté, když sem chtěli rozšířit rafinérii minerálních olejů. Z projektu sešlo, zakrátko se však město o pole u Ovčár znovu zajímalo. Expanzi do Evropy signalizoval americký Intel, ten ale nakonec skončil ve Španělsku. Ani Intel, ani TPCA si město nevybíralo samo. V podobných případech je pouze tím, kdo se investorovi podbízí. Podle strategických kritérií ho vybírá stát prostřednictvím agentury CzechInvest.
"Nemyslím si, že to byl dobře nastavený projekt," vysvětluje Buřič. "S investorem jedná stát, vše ale platí město. Proto pak podobné zóny často bývají trochu nad rámec možností měst."
Město samozřejmě neplatí úplně všechno: stát podpořil zónu zhruba miliardou a další město "dostalo" formou vratné půjčky. Nezanedbatelná není ani miliarda na výstavbu bytů pro zaměstnance, na níž se město podílí víc než polovinou pomocí běžného komerčního úvěru, inkasuje ale plné nájemné.

VYUŽÍT A ODEJÍT

Proč tedy nyní dluží každý obyvatel Kolína 40 000 korun?
"Víte," bere mě Buřič k velké mapě na stěně a ukazuje na rozlehlý pozemek automobilky, "vše začíná tady. Tři sta padesát hektarů jsme od vlastníků vykupovali za 250 korun za metr, prodávali jsme ale za 240 za metr."
V civilizovaných zemích se za podobnou transakci běžně chodí do vězení. Když lákáte velkého investora, jako TPCA, nemáte na výběr.
Poté musíte pozemek zasíťovat. Přivést kanalizaci. A postavit byty.
Právě tři čtvrtiny miliardového dluhu souvisí s rozvojem průmyslové zóny.
Po vstupu Volkswagenu do mladoboleslavské Škody, dodnes dávaném za příklad velmi úspěšné socioekonomické transformace, byl Kolín druhým českým městem, kam se rozhodla vstoupit velká světová automobilka. Kolínské pošilhávání po úspěchu Mladé Boleslavi bylo logické. Doba, podmínky i předpoklady budoucího přínosu investice TPCA se ale diametrálně lišily. V Mladé Boleslavi byla v podstatě kvalifikovaná místní síla, již německý investor jen naučil za nadprůměrný plat pracovat. Vedla sem v podstatě dálnice. Zaměstnanci tu měli byty. Automobilka je s městem těsně spjatá a sídlí zde i vývojové oddělení - určitá záruka, že výroba tu bude i do budoucna.
TPCA vyrostla na zelené louce, nesídlí dokonce ani v katastru Kolína a lidé především z ne-Kolínska tu učí pracovat za podprůměrný plat.
"Osobně si myslím, že zastupitelé, kteří zvedli ruku pro tento projekt, jednali víc z emocí než ekonomické rozvahy. Vlastně jsem dodnes žádnou ekonomickou rozvahu neviděl," říká Buřič. "Nikdo taky neměl s něčím podobným zkušenost."
Místostarosta teď s úsměvem odpovídá na otázku, jak velký je městský rozpočet: 600 000 korun. Tolik totiž Kolínu zůstává po odečtení splátek. S menším úsměvem připouští, že to zbrzdí některé investice. Když totiž půjde vše dobře, zaplatí město posledních 49 miliónů korun v roce 2019. To už ale TPCA v Ovčárech třeba vůbec nebude. Ve smlouvě nemá žádnou podmínku, která by zaručovala, že tu zůstane. Samozřejmě kromě desetiletých daňových prázdnin, které už běží. Až vyprší, bude výroba dražší. A jak víme, globální kapitál je stále mobilnější. Až kolínské zaměstnance třeba napadne, že nejnižší garantovaná hrubá mzda 14 000 korun je nic, a začnou stávkovat, spočítá si vedení automobilky, že třeba v Rumunsku, které už bude v EU, je 14 000 ... Udělaly to tak firmy Graddo či Flextronics. V civilizovaném světě je to jejich svaté právo.

VÁŠ BYZNYS

"Přínos TPCA pro Kolín?" odpovídá otázkou Buřič. Před deseti lety si nikdo nemyslel, že bude muset při téhle otázce přemýšlet. Dnes to dá práci. "Asi by nám sem neprodloužili dálnici. Neměli bychom obchvat. Do lokality, kde stavíme byty, by nepřišlo Tesco nebo Baumax. Ale mám obavy z tohohle," bere do ruky kopii článku z MfD. Píše se v něm, že kolínský závod opouští jeho prezident Masatake Enomoto, neúnavný propagátor Kolína. "Například na autosalónu v Ženevě se už o Kolínu vůbec nemluvilo. Těžko se tak o zóně dozví někdo další."
Vlastně ani nebyl důvod o Kolínu mluvit. TPCA nesídlí v Kolíně, ale v Ovčárech. Jedním z požadavků automobilky během výstavby závodu bylo, že město jejímu vedení zajistí kancelář. Město tak učinilo, když se ale závod dokončil, přestěhovalo se vedení do něj. A jako oficiální sídlo si zapsalo - Ovčáry.
Někdejší šéf CzechInvestu, současný vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, připouští, že stát i město zapomněly dohodnout, kde bude automobilka sídlit.
Možná. Nejde ovšem jen o prestiž, za ni náměstí neopravíte. Jde o peníze. Kolínu nyní chybí pár stovek obyvatel do 30 000, za něž by dostal víc peněz z daní nyní přerozdělovaných právě na základě počtu obyvatel. Jelikož v současnosti politici mluví o tom, že systém je nespravedlivý a že by bylo lepší přerozdělovat daně podle jejich odvedené výše, měl by v budoucnu Kolín, kdyby automobilka změnila sídlo, šanci na víc peněz.
Anebo jinak. Kolín, který nese náklady na vznik průmyslové zóny, jež v podstatě omylem a zadarmo připadla Ovčárům, se nyní podbízí i téhle obci, aby se s ním spojila. Pak by totiž měl víc než 30 000 obyvatel. Počítat ale umějí i v Ovčárech.
"Lidé by nám to nikdy neodpustili," řekl v MfD tamní zastupitel Pavel Šašma. "Ovčáry jsou soběstačná obec."
Celkem logicky. Hodit na Kolín další náklady se v průběhu dokončování zóny pokusil i stát. Vláda chtěla, aby město přispělo 150 milióny na 700 bytů, jejichž dostavba je ve víc než ročním skluzu. Nakonec město peníze dostalo, jenže postavit musí ještě dalších 550 bytů, z nichž zatím nestojí ani cihla. A v souvislosti s byty, v nichž už bydlí zaměstnanci, na ně tlačí automobilka. Nájmy, které vyměřilo, se jí zdají příliš vysoké. Nechce, aby kvůli nim musela sama zvyšovat platy.
"Asi bych ruku pro zónu znovu zvedl," říká Buřič. "Ale za úplně jiných podmínek pro město.

ZAMĚNITELNÉ RUCE

Našedlý komplex automobilky sedí utopen v poli u Ovčár jako kterákoli jiná stavba, u níž se předpokládá, že ji jednou bude potřeba rychle rozebrat a přesunout jinam. Realita globalizovaného světa, měnícího radikálně esteticky nejen předměstí, ale i způsob našeho života. Dávno pryč je doba, kdy továrny bývaly pevnou součástí městské architektury a určitým vizuálním vyjádřením továrníků. Nebo kdy byty stavěli zaměstnavatelé.
"Naší filozofií je každého zaškolit v oboru, který si vybere. Jedinou kvalifikací je motivace," vysvětluje mi v hale u recepce závodu mluvčí TPCA Matěj Matolín.
Přes košili s kravatou má úplně stejnou šedou bundošku s logem firmy jako ostatní zaměstnanci pracující u vchodu. Podobnou nosí Kim Čong-il, což nemyslím hanlivě. I on je profík.
V podstatě to znamená, že z 2600 zaměstnanců jich je 2500 nekvalifikovaných, tedy nahraditelných. Přestože do jejich i zahraničního školení firma vložila stejnou sumu, jakou nyní dluží Kolín. Při objemu výroby 300 tisíc aut ročně to není fatální suma.
"Šedesát procent zaměstnanců pochází ze severní Moravy a Čech," říká Matolín. Důvodem je právě větší motivace tamních lidí pracovat i za nižší mzdu. "Lidé na Kolínsku přiznávají, že budou radši na dávkách a dělat při tom melouchy."
Obecně platí, že čím vyšší kvalifikace zaměstnanců, tím větší šance, že investor neodejde jinam, až mu vyprší daňové prázdniny. V TPCA zatím pracují dva čeští manažeři. I když: i v bezohledném světě autovýrobců, kde se většina největších potýká se stagnací, platí, že rozhodují hlavně náklady. Naposled se o tom přesvědčili například ve švédské legendě Saabu. Jeho výrobu přesunul americký majitel, GM, do Německa. Příliš drahé švédské ruce i mozky
Pro Česko je jistě užitečné, že Kolín vyhrál a TPCA přišla právě k nám. Přímo u Ovčár najde práci 3000 lidí, další pak v návaznosti jinde. Aspoň trochu se uleví sociálkám na severní Moravě či v severních Čechách. Kolín, jemuž měla investice pomoct nejvíc, ale slaví spíš Pyrrhovo vítězství. Dluží miliardu, vrací se mu stejně daní a nezaměstnanost neklesá. Aspoň že Ovčáry jsou - soběstačné.

***

Co si myslíte o působení velkých zahraničních firem v České republice?