nahoru

Nejstrašnější droga [RX Diskuse]

Jiří X. Doležal 18. března 2005 • 09:14

Alkohol je v naší společnosti všudypřítomný, abstinují pouze asi čtyři procenta populace. Legální je veškerá - i televizní - reklama na alkoholické nápoje a svou náklonnost k této droze veřejně prezentují politici, umělci, všichni, kteří mohou být identifikačním modelem mládeže. Proto společnost přestala alkohol vnímat jako drogu. Dopady jsou katastrofické, a ještě horší je, že o nich prakticky nikdo neví. DISKUSE: Co si myslíte o vlivu alkoholu?

Alkohol je v naší společnosti všudypřítomný, abstinují pouze asi čtyři procenta populace. Legální je veškerá - i televizní - reklama na alkoholické nápoje a svou náklonnost k této droze veřejně prezentují politici, umělci, všichni, kteří mohou být identifikačním modelem mládeže. Proto společnost přestala alkohol vnímat jako drogu. Dopady jsou katastrofické, a ještě horší je, že o nich prakticky nikdo neví.

Foto
V kavárně, kam chodím, dělá číšníka známý, schází se tu sousedská společnost a on je zvyklý dát si večer dvojku vína. Ten večer bral antibiotika, tak byl střízlivý a depresívní ...
„Tak v dějinách této země umřelo na ilegální drogy za celou historii míň lidí než na chlast za loňský rok,“ svěřil jsem se.
„Já si nedávno uvědomil, že jsem vlastně dealer, dealer tvrdých drog,“ opáčil a myslel to vážně. Měl depresi - a navíc měl v minulosti ve své číšnické kariéře smůlu. „A zabil jsem dva lidi ... Drogama, který jsem jim prodal.“
Fakt je, že skutečně dva lidé, kteří se tu opili, když měl službu, odešli domů a umřeli. Jeden vypadl z okna, ten druhý nevím, nechce se mi na to ptát.

CHLAST, OFICIÁLNÍ PORTRÉT

Foto
Cituji z následujících studií: ZAOSTŘENO NA DROGY 1 - Legální drogy v České republice, 1/2005, Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD).
Alkohol a tabák jsou v České republice stejně jako v ostatních evropských státech nejčastěji užívanou drogou. Nárůst spotřeby alkoholu byl zaznamenán i ve školských studiích mezi dospívajícími. V úrovni celkové spotřeby alkoholu na osobu a rok zaujímá dlouhodobě Česká republika přední místo v žebříčku evropských zemí.
Konzumace alkoholu i tabáku je spojena se zvýšeným rizikem onemocnění i úmrtí. Kromě zdravotních následků má konzumace alkoholu i důsledky sociální, jež se projevují zejména v oblasti pracovních a rodinných vztahů. U mladých lidí byla prokázána souvislost mezi rizikovým pitím alkoholu a násilným nebo kriminálním chováním. Kouření a konzumace alkoholu představují pro společnost nezanedbatelné dopady ekonomické ve formě zvýšených nákladů na zdravotní péči, ztráty produktivity práce v důsledku onemocnění a ušlého zisku v případě předčasného úmrtí nebo daňových úniků souvisejících s pašováním alkoholu a tabáku. Vzhledem k prokázaným souvislostem mezi užíváním legálních a ilegálních drog a závažnosti dopadů jejich užívání na společnost doporučuje řada odborníků začlenit problematiku alkoholu a tabáku do protidrogové politiky.
Foto
Zdravotní následky nadměrné konzumace alkoholu zahrnují podle primáře Karla Nešpora, jenž se závislostmi dlouhodobě zabývá, zhoubné nádory, kardiovaskulární nemoci, nemoci trávicí soustavy, poruchy výživy a přeměny látek, infekční nemoci, nervové nemoci, nemoci krve a krvetvorných orgánů, nemoci kůže a svalů, otravy a úrazy a samozřejmě fyzickou závislost. K tomu je třeba připočítat psychiatrické problémy: psychická závislost na alkoholu, syndrom z odnětí, delirium tremens, psychotické stavy vyvolané alkoholem, postižení intelektu, poruchy osobnosti. Konzumace alkoholu zvyšuje riziko deprese a sebevraždy.
V České republice dosud podobná studie chybí, ale v USA se ekonomické škody působené alkoholem odhadují na 185 miliard dolarů za rok. Světová banka uvádí, že alkohol působí pětkrát více úmrtí a zneschopnění než ilegální drogy.

JAK CHLASTÁME

Foto
V České republice přetrvává dlouhodobě vysoká spotřeba alkoholu -v roce 2002 dosáhla průměrná roční spotřeba 10 litrů na jednoho obyvatele (včetně dětí). Databáze WHO o spotřebě alkoholu uvádí spotřebu v přepočtu na jednoho dospělého obyvatele - v roce 2000 to bylo téměř 15 litrů stoprocentního alkoholu. U obou pohlaví je nejvyšší spotřeba alkoholu ve věku 35 až 44 let. Podle Českého statistického úřadu se u nás (v přepočtu na litry čistého lihu) spotřeba alkoholu vyvíjí následovně: 1990 - 8,9 litru, 1997 - 9,8 litru, 2002 - 10,0 litru, 2003 - 10,2 litru. A bude líp ...
Podle serveru doktorka.cz se u nás v průběhu života šest procent mužů stává závislými na alkoholu a dalších osm procent ho konzumuje nadměrné množství. V západní Evropě souvisí s konzumací alkoholu úmrtí 12,8 procenta mužů, v jihovýchodní Evropě je to 27,5 procenta a v severní a východní Evropě a v Rusku dokonce 32,3 procenta, u nás nejsou čísla zcela jasná. Mladým mužům ve věku 18 až 29 let, kteří pravidelně konzumují alkohol, hrozí předčasné úmrtí 4,3krát častěji než jejich abstinujícím vrstevníkům.

ALKOHOL ZABÍJÍ

Už v deseti začínají některé české děti s pitím alkoholu. A jeho spotřeba významně roste již mezi žáky základních škol - došlo k výraznému nárůstu pravidelné konzumace alkoholu mezi patnáctiletými, a to u piva, vína i destilátů. Opakovanou opilost v životě udává 38 procent chlapců a 29 procent dívek. Nárůst obliby alkoholu se potvrzuje i mezi šestnáctiletými, a to především mezi dívkami.
V posledních třiceti dnech podle studie pilo alkohol v ČR 77 procent dotázaných studentů. Častou konzumaci alkoholu (10- a vícekrát v posledních 30 dnech, tj. přibližně každý třetí den a častěji) přiznalo celkem 13 procent studentů (17 procent chlapců a 10 procent dívek). Alespoň jednou v životě bylo opilých 78 procent českých studentů. Velmi častou opilost (tři- a vícekrát v posledních 30 dnech) uvedlo 13 procent českých studentů (ale například 26 procent Dánů a Irů a 23 procent Britů).
Podle Světové zdravotnické organizace připraví právě alkohol lidstvo ze všech drog o nejvíce let života. V některých zemích lze až 20 procent všech úmrtí připsat právě na vrub této legální drogy. V Rusku však v roce 1994 v souvislosti s alkoholem zemřelo 751 000 osob, což činilo 33 procent všech úmrtí. Primář MUDr. Karel Nešpor, CSc. a PhDr. Ladislav Csémy ve své studii Souvislosti mezi alkoholem a jinými návykovými látkami píší:
„Lidé se pod vlivem alkoholu nebo drog častěji dopouštějí násilného jednání a na druhé straně pod vlivem alkoholu či drog bývají také častěji i oběti násilí včetně obětí vražd. Podle jednoho zahraničního odhadu bylo pod vlivem alkoholu v době činu až 87 procent vrahů, 37 procent osob, které se dopustily přepadení, 60 procent sexuálních delikventů, 57 procent mužů a 27 procent žen, u nichž došlo k násilné újmě. Značný podíl alkoholu zejména na násilné trestné činnosti je patrný i v České republice. Alkohol patrně oslabuje kontrolu impulsívního jednání, zhoršuje zpracování informací a může vést k mylné interpretaci podnětů ze sociálního prostředí. Zúžení pozornosti také zapříčiňuje horší schopnost předvídat následky svého jednání.“

„CHLÉB NÁRODA“ A TVRDÉ DROGY

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek se zapsal nesmazatelným písmem do dějin české adiktologie výrokem v Pressklubu Frekvence 1: „… marihuana prostě je droga, je to psychotropní látka. Ze skleničky slivovice můžete přejít jenom na skleničku whisky. ... Osmdesát procent těch, kteří aplikují nitrožilně drogy daleko nebezpečnější a zhoubnější než marihuana, začínalo právě na té marihuaně, proto jsem proti legalizaci zcela zásadně.“
Je tomu přesně naopak, odborník na závislosti MUDr. Tomáš Zábranský říká: „Jestli něco jako ,startovací droga‘ vůbec existuje - což vědecký svět do značné míry zpochybňuje -, není jí konopí, ale alkohol.“ Chlast prokazatelně vede - podle výzkumné zprávy Národního monitorovacího centra pro drogy - mládež k tvrdým drogám.

VESELÁ NAKONEC

Co z těch čísel vyplývá? Ti, kdo konzumaci zvládají, by měli být opatrnější - toť vše. Není důvod k abstinenci, alkohol a drogy jsou součástí všech kultur. Jednou týdně resetovat vědomí spíš stresovanému člověku psychohygienicky pomůže. Jde jen o to, rozpoznat, kdy konzumace začíná zlobit, a pak přestat. A jde to.
V loňském roce jsem byl očitým svědkem causy, kdy se šestatřicetiletá žena po patnácti letech každodenní konzumace (poslední rok dva litry vína nebo 0,75 cl 40% lihoviny denně) rozhodla přestat pít -alkoholová zátěž začala narušovat práci a byla nadále i zdravotně neúnosná.
Měla dostatečnou motivaci. Po týdenní psychiatrické léčbě s medikací (antidepresíva a anxiolitika proti chandrám, které si dosud rozháněla chlastem) začala abstinovat. Třídenní privátní detox pod prášky, pak asi pět týdnů nebyla ve své kůži. Po těch třech nedělích byla (sice se svou léta přepíjenou neurózou, depresemi a úzkostmi) prosta jakýchkoliv zaznamenatelných psychických či zdravotních důsledků těch patnácti prochlastaných let. Přestat jde - když je motivace - i s tak tvrdou drogou, jako je alkohol. A to je ta veselá nakonec.
DISKUSE:
Co si o vlivu alkoholu myslíte vy?