Nahnilá demokracie [RX Diskuse]

Loni prodalo město Tábor za 10 miliónů korun stavební pozemek firmě Rent CZ, která za něj obratem utržila od řetězce Lidl 19 miliónů. Skvělý obchod - nebýt zájmu detektivů z protikorupční služby. Koncem devadesátých let dostal starosta Štěpánova Milan Lipský nápad. Vzal 26 miliónů korun, jež obec dostala na kanalizaci, a na úrok je půjčil firmě. Výsledek? Lipský sedí ve vězení a Štěpánov neuvidí z 26 miliónů ani haléř. Co mají oba případy společného? To co spousta podobných kauz spojených se samosprávou obcí: korupci či zneužívání veřejných peněz.

Slabým místem táborského kšeftu bylo, že ve firmě Rent CZ, která levně nakoupila a draho prodala, figuroval i podnikatel Petr Kolář, známý táborského starosty Františka Dědiče. Dostal pozemek na výhodném místě za výhodnou cenu právě kvůli známosti se starostou?
O spojitosti starosty s Petrem Kolářem právník Vítězslav Dohnal ze zdejší pobočky Ekologického právního servisu (EPS) říká: "Jako obvykle je to v rovině jedna paní povídala. Když jsme například radnici žádali, aby nám poskytla všechny případné smlouvy mezi městem a Kolářovými firmami, řekli nám, že žádné nejsou." Samozřejmě že když se po Táboře projdete a budete poslouchat, uslyšíte opak. Jen nebude na papíře.
Několikastránkový materiál EPS shrnuje celou kauzu slovy "věcně nesprávně, nehospodárně a nezákonně ..., ale (zatím) beztrestně". EPS kontaktovali i kriminalisté z Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (UOKFK), kteří případ šetří. "Řekli nám, že i kdyby to nebyl od města úmysl, nepočínali si jeho zástupci jako správní hospodáři, což jim ukládá zákon," vysvětluje Dohnal. Za to mohou dostat až dva roky.

MÍSTNÍ MATEMATIKA

Přinejmenším v jednom je Tábor výjimečné město. Na neuvěřitelně malém opuštěném území jižně od centra sídlí neuvěřitelný počet hypermarketů. Nevíte, jestli začít hrncem, bagetou, nebo vrtačkou. Nevýhodou je, že sem musíte dojet autem. Proto se všechny zdejší pozemky prodávají za podobnou cenu. Pozemek, který město prodalo za obdobnou cenu firmě Rent CZ a kde Lidl, levný řetězec, nyní staví hypermarket, je trochu jiný případ. Leží kousek od centra a hned vedle stojí domov důchodců, nemocnice a nedaleko i sídliště. I to je možná důvod, proč zde před Lidlem chtěly stavět i jiné hypermarkety, nabízející vyšší cenu, než nakonec zaplatil Rent CZ. Město je ale odmítlo nebo od koupě ustoupily kvůli podmínkám (například závazek vystavět za několik miliónů korun kruhový objezd). Původně zde neměl stát hypermarket, ale dvoupodlažní polyfunkční dům.
Pak ale táborští zastupitelé změnili podmínky. Už netrvali na několikapodlažním objektu a vyhlásili nový prodej, tentokrát bez přísných architektonických či jiných podmínek, aniž by to ovšem případným zájemcům sdělili. Věděla to nicméně "chomutovská" firma Rent CZ. A výsledek? Petr Kolář a jeho dva společníci za zprostředkování prodeje pozemku vydělali devět miliónů korun, za které mohlo mít 40 tisíc táborských obyvatel i obecní polyfunkční dům.

TAKY NEJSEM NADŠENEJ

S táborským starostou Františkem Dědičem (ODS) jsem se sešel na radnici. Byla to korektní výměna názorů dvou lidí, z nichž každý mluví o něčem jiném. Když jsem se zeptal, jak se zná s Petrem Kolářem, zhluboka se nadechl - a mluvil: "S panem Kolářem se známe deset let ... Víte, dneska jsou všichni chytří ... Já taky nejsem nadšenej, že ta konečná cena je skoro dvojnásobná, taky jsem byl překvapenej ... Ale snažili jsme se to prodat několik let, a neúspěšně ..." Změnu záměru z polyfunkčního domu na hypermarket Dědič vysvětluje: "To snad ani není změna záměru, každý samozřejmě může mít svůj architektonický názor ..." Protože začalo být ve vzduchu cítit příliš nedorozumění, zeptal jsem se, jestli město mělo před prodejem nezávislý cenový odhad pozemku. "Nemělo," začal Dědič, "ale máme ho teď. A i z něj vyplývá, že jsme pozemek prodali za vyšší cenu, než je průměrná cena například v obchodní zóně za městem ..."
"Věděl jste, že ve firmě Rent CZ figuruje pan Kolář?" zeptal jsem se.
"Vůbec ne," odpověděl starosta. "Za firmu Rent tady vždy jednal pan Bouda."

KONCENTRACE MOCI

Kvůli podobným případům (ať už skončí jakkoli), které se po republice šetří nebo už došetřily a jichž jsou desítky, se Česko, pokud jde o korupci, nachází ve společnosti zemí jako Ghana, Filipíny či Albánie. A nejmíň lidé věří právě politikům.
"Samozřejmě je to problém i generační," říká plukovník Milan Šiška z pražské centrály UOKFK. Na stole před ním leželo schéma vzniku korupčního prostředí a jeho návrhy, jak mu zamezit. "Zrovna si to chystám, možná to bude můj poslední projev," usmál se. Krátce předtím totiž poslanci odmítli přísnější verzi zákona o střetu zájmů, z níž vyloučili třeba blízké rodinné příslušníky politiků. Tím mu zhruba vyčlenili roli toaletního papíru.
Většina současných starostů a zastupitelů jsou padesátníci a výš, kteří strávili většinu života v komunismu, kdy bylo běžné dát úplatek nebo něco sešvindlovat pro "dobrou věc". Mnozí z nich si stejné vzorce chování (mimo jiné i touhu autorizovat reportáže) přenesli do současnosti, jen je adaptovali na benevolentnější papírovou demokracii. A nemusí jít o klasickou formu korupce. "Éra igelitek dávno skončila, nynější systém je mnohem sofistikovanější," říká Šiška. Jde o těžko prokazatelný a neviditelný klientelismus. Například starostové sedávají v dozorčích radách velkých regionálních podniků (občas spoluvlastněných státem), které zadávají nejrůznější zakázky firmám často spřízněným se zastupiteli. "Politici se ocitají ve složité situaci," dodává Šiška. "V době vysoké nezaměstnaností bývá politicky obtížné nedat zakázku místnímu podnikateli. Z hlediska fungování demokracie je ale otázka, jestli mají upřednostňovat lokální firmy. Když totiž propojíte politiky s podnikateli, vznikne velká koncentrace moci, kdy je občan postaven do role pozorovatele. Na policii pak zbývá tatáž role."
Jak si někteří politici představují demokracii - jako pravomoc bez odpovědnosti -, nejlíp vyjádřil v týdeníku Písecko poslanec Tom Zajíček (ODS) v reakci na táborskou kauzu: "Zastupitelé se o tom, jak hlasovali, nemají co komu zpovídat. To jim žádné pravidlo neukládá." Tom Zajíček si možná spletl dobu. Podle jeho výkladu by taky zastupitelé mohli odsouhlasit, že devět miliónů za pozemek inkasují sami, žádné pravidlo jim to totiž nezakazuje. Bylo by to stejně demokratické rozhodnutí jako devět miliónů prodělat.

PRO VAŠE DOBRO

Své o zneužívání politické moci vědí i na Olomoucku. Starosta obce Štěpánov Milan Lipský (ODS) sedí v příbramském vězení za zpronevěru. Podmíněný trest za zpronevěru povodňových peněz vyfasoval i náměstek primátora Olomouce Richard Pavel (ČSSD), zatímco šéf referátu sociálních věcí zdejšího okresního úřadu Vladimír Zhor skončil s podmíněným trestem za manipulaci s veřejnou zakázkou na plynofikaci. Časté provinění je i to, kdy starosta - snad i v dobré víře, šílené naivitě a za zády zastupitelů - použije dotaci na něco úplně jiného, jako třeba starosta Červenky František Dušek. Ten podle policistů postavil místo čističky a kanalizace silnici. Obvinění samozřejmě odmítá.
S dědictvím podobné kauzy se budou ještě dlouho potýkat i ve Velkém Újezdě na Olomoucku, tisícové obci s dvanáctimiliónovým ročním rozpočtem, o níž v MfD napsali, že rozkvétá (možná někdo něco autorizoval). Míra rozkvětu jistě záleží - stejně jako míra rozdílu mezi hypermarketem a polyfunkčním domem - na úhlu pohledu, nicméně bývalý starosta Václav Solař dostal pět let (odvolal se) za podvod s více než desetimiliónovou dotací na stavbu obecních bytů. Podle pravidel musí obec, aby měla na podobnou dotaci nárok, disponovat i vlastními penězi. V případě obecní bytovky tedy dalšími 30 milióny, jež Velký Újezd neměl. Starosta se proto dal dohromady s olomouckou podnikatelkou, která měla dodat zbytek. Solař, těšící se v obci stále mimořádné oblibě, proto v žádosti úmyslně lhal, navíc nakonec obešel i vedení obce. Zastupitelstvo sice záměr postavit bytovku schválilo, rada však později neuvěřila podkladům dodaným nevěrohodnou podnikatelkou. Té patřil pozemek pod bytovkou, což je další vědomé obejití pravidel, pozemek, kde se staví za státní peníze, musí patřit obci. Solař přesto jednal, jako by rada souhlasila. Když z ministerstva přišlo 10 miliónů, začalo se stavět. Když se státní dotace prostavěla, podnikatelka nedodala ani haléř. Nakonec se aspoň zachovala velkoryse, když pozemek i s rozestavěným domem převedla na obec.
Torzo nedokončené stavby stojící v rozmoklém poli za obcí by mělo
sloužit jako memento všem starostům, kteří pořád věří, že i v demokracii se musí pro veřejné dobro švindlovat.
"Starosta obce byl šikovný, stavař, ale časem mu to stouplo do hlavy," říká o Solařovi současný starosta Velkého Újezdu Jan Heger (nezařazený). "Vždycky říkám, že jsme obětí budování kapitalismu. Na devadesát pět procent věřím, že v tom byla jeho (Solařova) naivita." Velký Újezd teď nemá moc možností, jak ze situace, kdy po něm ministerstvo financí chce zpět nejen deset miliónů, ale i stejně vysoký úrok, dohromady 20 miliónů, vybruslit. Pokud by ministerstvo obci odpustilo úrok, zájemci o byty složili necelých deset miliónů zálohu a na zbytek si vzali úvěr, bylo by možné dům dokončit. Ale stejně tak se může stát, že obec bude muset ministerstvu zaplatit celý dluh. Obec se pokusí rozestavěnou bytovku prodat, odhadem za pět miliónů. Za stejnou částku by kvůli dluhu musela prodat i jiný obecní majetek. Zbytek by pak splácela.
Na závěr debaty s Hegerem jsem se zeptal, co teď dělá Václav Solař. "Zůstává členem obecní rady," odpověděl.
Když jsem vyšel ven před radnici, chvíli jsem zevloval na náměstí. Potřeboval jsem čerstvý vzduch. Vtom ke mně přišla starší paní, Alena Pazderová. Skoro brečela. "Vy jste ten novinář?" zeptala se. "Chci vám jenom říct, abyste nepsal proti Solařovi ... To je taková nespravedlnost, on by pro obec dal i ze svýho. Za Hegera se nestaví nic. Všechno, co tady vidíte, dláždění, plyn, se udělalo za Solaře. Dyť trochu musíte švindlovat vždycky, abyste pro obec něco získali. Dyť tak už se to dělalo i za totality ...." Nechci si dělat legraci ze starší paní na pokraji slz, ale obci by se teď opravdu nějaké Solařovy peníze hodily. A proč si myslí, že se to dnes musí dělat stejně jako za totality? "Dyť jsem tady na obci předtím dvacet let seděla ...," rozbrečela se.
Poděkoval jsem jí a zavolal Vladimíru Hendrychovi, který Solaře soudil. Strávil případem mnohem víc času než já, proto mě zajímal jeho osobní dojem, jestli šlo o pouhou naivitu, nebo i záměr obohatit se na stavbě. Nepřekvapivě mi odpověděl, že soudce s žádným osobním dojmem nepracuje. "Snaha obohatit se se neprokázala," odpověděl.
Nakonec jsem zavolal Václavu Solařovi. "Cítíte se jakkoli vinen?" Bývalý starosta zhluboka vydechl a řekl: "Sssamozřejmě že ne."

JEDEM DÁL

Mojmír Lýsek (nezařazený, kandidující za ODS) se stal starostou téměř čtyřtisícového Štěpánova po Milanu Lipském, jenž nyní sedí za zpronevěru 26 miliónů korun určených na kanalizaci ve vězení. "Upřímně, mě nějaká minulost nezajímá," přivítal mě ve své kanceláři. Přesto mi ochotně připravil veškerou dokumentaci případu. "Já se dívám dopředu a tam je teď například stavba jídelny pro školu ..." Upřímně, mě minulost taky nezajímala. Spíš mě zajímaly důsledky podobného jednání pro obec jako Štěpánov. Oněch 26 miliónů, jež Lipský půjčil na úrok soukromé firmě, bylo jen zbytkem ze 40 miliónů, které obec celkem od státu na kanalizaci dostala. Čtvrtina se postavila, zbytek ne, takže někde něco teče. Jelikož mě Lýsek, jenž se mi pochlubil, že dvacet let dělal nákupčího v armádě, takže dokáže prostavět úplně všechny peníze, požádal, abych "učesal" jeho vojenský slovník, a já mu to slíbil, činím tak. "Lipský byl ***, který nedokázal prostavět ani **** dvacet šest miliónů," začal starosta. "Jde o selhání jednotlivce a kontrolních mechanismů, ale obec musí jet dál. Bohužel přibrzdil její rozvoj až do roku 2007."
Na rozdíl od Velkého Újezda má Štěpánov "štěstí", že 26 miliónů jde na vrub Lipského, pro kterého je to osobní tragédie. Obec se musí spolehnout na nové dotace, například na nedávno získaných 10,5 miliónu korun od EU. Proto mě Lýsek, považující veškeré dotace za osobní chloubu, trochu zaskočil, když na závěr s určitou pýchou v hlase prohlásil: "Obec je ekonomicky tak silná, že to utáhne."
Zeptal jsem se, jestli ví, odkud kupříkladu peníze z EU pocházejí. Protože za oněch 10,5 miliónu mohli stavět jinde. "Heleďte, já jsem pro armádu nakoupil za dvě a půl miliardy ...," odpověděl. h Co s regionální korupcí?

DISKUSE: Co s regionální korupcí?