Holky z Genderu [RX Diskuse]

V knize Dopisy z planety Země píše Mark Twain: Nejvyšší formou inteligence na Zemi jsou dvouhlavé bytosti složené ze dvou téměř identických částí, spojených vodorovnou trubkou. Tito šťastní tvorové projevují největší hloupost tím, že se v místě trubky tak často rozpojují. A podívejte, kam až to u nás došlo! Knihy Olgy Sommerové se těší obrovské popularitě, studentek "gender studies" přibývá a vzniká strana žen.



MAGDA (vpravo): "Knihy o tom, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu, jsou nesmysly. Autoři jen přepíší stereotypy žen a konfrontují je se stereotypy mužů. Gender studies se to snaží nabourávat." [Zdroj:Milan Jaroš] --- Obrázek se zobrazí v plné velikosti v novém okně" class="imgright" width="240" height="163" />Vyrážím na přednášku se studeným názvem "Politika identity a konstrukce sexuality ve společnosti" na fakultu humanitních studií do pražských Jinonic. Kladu si otázku, zda se tam bude symbolicky pálit plakát Marilyn Monroeové a zda z tamních studentek vyroste jednou armáda feministek. Kde je vůbec hranice mezi moderní ženou a feministkou? Dokonce - jsem já potenciální feministka? Cestou pročítám dvanáct let starou sociologickou studii Jiřiny Šiklové, kde se praví, že gender studies (rodová studia) jsou vědou, která zkoumá společnost z hlediska lidských rolí. Odděluje vrozené dispozice a vliv různých kultur na chování mužů a žen. Zatímco sex a pohlaví jsou kategorie především biologická, gender (rod) je sociální konstrukce, k níž jsou vázány mimo jiné představy o tom, co je či není pro muže nebo ženu správné.
Zasednu do škamen a spočítám oba muže. Holky jsou jako každé jiné, ještě nemají starosti s dětmi, skluz v oboru, tragickou zkušenost s partnerem či v zaměstnání ani vrásky. Problém nerovnosti s muži zatím neprožívají natolik, aby je dovedl k rozhořčení a frustraci, jež ženu posouvají feminizujícím směrem.
Šéfka zdejších GS, PhDr. Věra Sokolová, přednáší o transgenderových lidech, což jsou například muži v biologickém těle žen a naopak, v různých variantách homo- či heterosexuálního zaměření. Transsexuálové, lidé podstoupivší operaci na změnu pohlaví, cross dresseři, drag queens, drag kings a další. Debata končí v duchu science fiction, v níž pohlavní dělení společnosti na ženy a muže přejde v koexistenci třeba pěti různých sexuálních identit. Když pak vyjdu na chodbu, přísahám, že mě překvapí jen dvě toalety.

"Je třeba, aby společnost byla konfrontována s tím, že když už se někdo takhle vnímá, není důvod mu tvrdit, že by se tak vnímat neměl. On si to nevymyslel. Není důvod ho šroubovat zpátky jenom proto, že na něj zákony nepamatují. Zákony se musí upravit," rekapituluje téma jeden ze dvou přítomných studentů, Jan Houdek, který v USA nějaký čas pracoval v homosexuální komunitě.

FREUDE, FREUDE ...
Druhý den, na semináři "Feministické teorie III", rozebírá PhDr. Hana Havelková se studentkami Sigmunda Freuda. Jiskry létají, jak ostrá kosa dopadá na obrovský kámen falického tvaru, jenž byl ještě donedávna studován ve zbožné úctě. Freud byl na svou dobu úžasný vědec, ale činil chybné závěry. Empiricky zkoumal neurotičky, aby došel k tomu, že jsou malými muži, kteří trpí penisovou závistí. Padne, že dnes už bohudíky nehrozí dětský strach ze super ega otců, jako tomu bylo ve Freudově době. Muži jsou spíše slabí a vní- mají ženu jako záhadu nebo slepici, nikoliv jako racionální bytost.
Snažím se přispět k diskusi, protože mi nevyhovuje jednostranná protimužská nálada v posluchárně, ale evidentně myslím málo "genderově". Vzápětí dojde na neblahý tlak společnosti na ženskou krásu. Souhlasím, ale pokusím se o malé "pro". Ženám je přisouzena mnohem větší škála způsobů krášlení než mužům. Pěstovat svůj půvab je přirozená výsada žen, nikoliv handicap. Dostanu odbornou sprchu: "Jak víte, co je přirozené? Jak víte, že to není důsledek vlivu společnosti? Známe kultury, kde toto neplatí, kde žena byla či je hodnocena podle jiných kritérií než vzhledu. Ženy nejsou jen sexuální objekty, mají právo na svou touhu."

SPOJENÉ NÁDOBY

Od aktivit českých feministek se studentky nenápadně distancují. Ale žádná mi neřekla konkrétně proč. Jestli kvůli příliš křečovité bojovnosti dam, či ze strachu před příliš silným českým antifeminismem. Michaela Appeltová z pátého ročníku, mimochodem velká osobnost a půvabná dívka, na obtížný dotaz: "Cítíš se být feministkou a jaký je tvůj vztah k českým feministkám?" jako jediná reagovala ihned: "Cítím. Ale na tu druhou otázku neumím odpovědět. Je možné, že časem si řeknu, že feminismus není dostatečný koncept k tomu, aby mi umožnil dekonstruovat hierarchii, která kolem nás je."
Proč se tak cítí? Dlouho přemýšlí, a tak mluvím za sebe: Pod slovem feminismus si každý představujeme něco jiného. Pro mě je to utopická sociální teorie, boj za ženská práva, za rovnost pohlaví, má řadu proudů, svou historii, výhry a extrémy ... projevy dnešního českého feminismu mají bohužel většinou protimužský náboj.
Michaela: "Pro mě se feminismus netýká pouze ženských práv, i když původně ano. Jde také o sebereflexi, o schopnost uznat druhé, že jsou druhými, ať už nábožensky, etnicky, nebo sexuálně."
"Feminismus a bezpředsudkové myšlení?" divím se. "Kritické myšlení. Stereotypy jsou ve společnosti a nezapírám, že ve mně jsou také. Kritické myšlení, které spojuji s feminismem, mi umožňuje je rozpouštět."
"Považuješ to, čemu vy říkáte bipolarita, tedy rozdělení na muže a ženy, za škodlivý stereotyp?"
"Bipolarita je špatná, protože přiřazuje hodnotící atributy. Muž je silný, aktivní, politicky zdatný, rozumový. Ženy jsou pasívní, emotivní. Žena je příroda, muž je kultura. A muž je nadřazený. Moji rodiče měli převrácené genderové role. Matka vydělávala peníze a otec doma uklízel a já jsem z toho byla zmatená, protože společnost mi vnucovala opačný model. To, že se na mě dívají jako na ženu, která by měla chodit v sukni, měla by se usmívat a měla by být pasívní ..." "Kdo se na tebe tak dívá?" "Když jdu po Ostravě, odkud jsem, tak to cítím. Podívejme se na to, jaké jsou obrazy ženy v pohádkách, reklamách, filmech. To se nám nabízí jako role, kterou máme mít. V televizi běží reklama, kde mi muž ukazuje nádherně zabalené koření, sundává ho ze šňůry na prádlo a říká: kolíček si můžete nechat. Nezlob se na mě, ale proč mi to říká? Proč on si nevezme ten kolíček a on to prádlo nevěší? Proč tam ty role nejsou obrácené?"
Míša si umí představit, že by se angažovala v politice, ale nikoliv nyní a u nás. Co si myslí o tom, že německá ministryně rodiny chce zavést zákon, který přikazuje mužům strávit určitou dobu na mateřské dovolené, pokud rodina chce od státu přispět na mateřskou? "To je docela rozumné. Ve Skandinávii to funguje už delší dobu. Muži mají ze zákona stanovenou otcovskou dovolenou, je to myslím kolem čtrnácti dnů, a pokud ji nevyužijí, je rodině tzv. rodičovská dovolená zkrácena. Aby naučili muže postarat se o děti."

ŽENY A POLITIKA

Nikdo ze mnou interviewovaných studentek a studentů neví, zda souhlasí s padesátiprocentními kvótami pro ženy ve vládou připraveném návrhu volebního zákona. Jenom Magda Górska navrhuje: "Ano, ale rozpoutat kolem toho velkou diskusi a informační kampaň." Honza přemítá: "Jde o to, jak tyhle věci zviditelnit. Ženská strana dokáže protočit spoustu témat. Jen mi přijde, že politický styl u nás zbytečně žere energii, možná by stačilo občanské sdružení."
Zato doktorka Havelková, která se dlouhodobě zabývá tématy ženy v politice a ve vědě, je rázná: "S kvótami nemám žádný problém. V mnoha zemích, například ve Švédsku, jejich aplikace pomohla dostat ženy do politiky. A jde o kvóty na kandidátkách, tak ať mi nikdo neříká, že je to porušování demokracie nebo zásah do práv voličů."
"Nebojíte se, že u občanů kvóty dehonestují zvolené poslankyně a potažmo celý Parlament? Je na to společnost připravena?" ptám se.
"Podsouváte společnosti chování, které není důvod předpokládat. Proč by se tak mělo stát? Vždyť podle posledních výzkumů si devadesát procent lidí přeje více žen v politice."
Hana Havelková mi nakonec osvětluje, že pojem gender zavedly feministky. "A u nás se za gender studies tak trochu schováváme, protože předsudek české společnosti vůči feminismu je veliký. Přitom feminismus nelze generalizovat, toto hnutí mělo a má mnoho proudů, a co se týče českých feministek - každá z nás chápe feminismus výrazně po svém. Olga Sommerová například reprezentuje konkrétní proud feminismu, který se nazývá esenciální a vychází z atributů typických pro společenskou roli žen, nebo naopak mužů."

HORKÝ BRAMBOR DĚTI A DOMÁCNOST

Jen u dvou studentů se odhodlám k provokativní otázce, do jaké míry je součástí GS pseudověda a ideologie. Magda rozhodně říká: "Pseudověda nula. Ideologie nula. I když si někteří biologové dodnes myslí, že sociologie je pseudověda." Honza má podobnou připomínku a dodává: "GS stojí na reálných podkladech, totiž že genderový řád konkrétně v české společnosti není vyrovnaný. Ženy mají navíc neplacenou práci, starost o domácnost. A to je realita, jejíž vývoj se dá dohledat. Konkrétně v Rousseauově spise Emil čili o výchově jsou například konstrukty sexuální výchovy popsané, proto je tak důležitý dekonstruktivní výklad historických textů. Ten problém je naprosto relevantní."
Co se týče privilegovaného postavení mužů ve společnosti, například Magda s Veronikou Řepíkovou mají jasno: Proč je v mateřských školách zaměstnáno tolik žen? Je to společensky neoceňovaný obor.
"Jak chcete muže nutit, aby učili v mateřské škole? Musejí chtít sami!" oponuji a jsem zklamána, čekala jsem jinou úroveň diskuse. A že by bylo o čem mluvit. Například si myslím, že nový zákon, který od 1. října zakazuje zaměstnavatelům ptát se na počet dětí či těhotenství přijímané pracovní síly, je krátkozraký. Pokud zaměstnavatel nemá právo předem vědět, na čem u žen je, nebude možná ženy raději zaměstnávat vůbec. Naopak - měl by se ptát i mužů, pokud je to pro výkon jejich pozice omezující, kolik mají dětí. A měl by počítat s jejich rodinnou úlohou prostřednictvím flexibilní pracovní doby či podobně a mohl by v tom být podpořen státem. Vždyť firmy BMW, Palmolive a další si na pozitivním přístupu k této otázce dělají ve světě dokonce dobré jméno.

BUDOUCNOST?
Gender studies začínají na vysokých školách humanitního zaměření i v České republice platit za samozřejmou součást vzdělání. Poprvé se u nás objevily na katedře sociální práce na filozofické fakultě UK. Dnes je lze studovat v podobě volitelných přednášek v rámci bakalářského programu na fakultě humanitních studií, přičemž v červnu obdržely zdejší GS akreditaci na samostatné magisterské studium od příštího roku. Brněnská GS jsou také stále aktivnější a lze je absolvovat jen v kombinaci s jiným oborem. Konkrétně se například brněnské Gender centrum zabývá těmito tématy: Vnímání a reprezentace mužského a ženského těla, rovné příležitosti a diskriminace v pracovním právu, možné podoby mateřství a otcovství, násilí na ženách a reprezentace sexuality, nové mužství. Třešnička na dortu: Akademie věd už ohlásila první kongres českých a slovenských GS na podzim příštího roku.
Zatímco studium jiných sociálních věd je dnes velice náročné skrze dlouhou historii oborů a úzkou specializaci současných akademických špiček, GS jsou relativně nové a otevírají obrovské množství otázek, které se týkají každého z nás. Navíc je to prý místy zábava a je tu jednodušší získat body do indexu. Otázka většího zájmu mužů o "mužská studia" je prý otázkou času. Socioložka Jiřina Šiklová píše: "Diskuse se už nevede o únosnosti společenského konstruktu ženskosti, ale také o obsahu mužské rodové role a její únosnosti pro muže." Ale je ten přítomný čas pravdivý?

Otázka do diskuse:
Ovlivní gender studies podobu společnosti?