Zátah proti početnému gangu převaděčů začal v soukromé pražské střelnici. Druhý den byly záběry policejní kamery ve zprávách TV Nova a vypadaly skvěle. Jenže od té doby uplynulo už pět let a místo rozsudků jsou tu zatím jen nepříjemné otázky. Nutí policie při vyšetřování svědky k falešné výpovědi? Vyřizují si policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu osobní spory "potápěním" svých kolegů? Jak je možné proti všem předpisům "podusit" osobu, aby dosvědčila nesmysl, a vyhnout se postihu?
Některé momenty jako by vypadly z italského filmu o mafii. Ale představte si, že nevypadly. A že jste uprostřed nepříjemně opravdového příběhu. Jste policejní informátor a najednou zatkne policie vás. Kolegové policisty, jemuž jste pomohli vyřešit pár vážných případů s mezinárodním pozadím, po vás chtějí křivou výpověď. Nic o tom, jak jste předávali informace svému známému z elitního policejního útvaru. Chtějí slyšet pravý opak. Že onen kriminalista přes vás vyzrazoval služební tajemství ven, lidem z podsvětí. Odmítáte. Nezlomí vás ani výhrůžky, že vás ve vyšetřovací vazbě nechají hnít celé měsíce. Spoléháte na to, že všechno jednou musí skončit, když na vás nic konkrétního nemají. Pak, po několika týdnech vězení v Praze, vás najednou eskortují jinam. Do Plzně, na Bory. Odvedou vás do cely, kde už je pár olašských Romů, recidivistů, kteří se svou minulostí nijak netají. Teď už vám zatrne. Bráníte se, že máte čistý rejstřík. S odsouzenými vůbec nesmíte přijít do styku. Požádáte o přemístění. Bachař, jemuž se pro vadu řeči přezdívá Huhňa, odchází a ani neuzná za vhodné vám odpovědět. Místo toho se obrátí na jednoho z vašich nových sousedů. "Bikar, poučte si ho ..."
ŽIVÝ KONTRABAND
Mužem, jenž navzdory předpisům skončil v jedné cele s odsouzenými recidivisty, je Samuel Saudek, syn známého fotografa. Ve vyšetřovací vazbě vystřídal postupně čtyři věznice a celkem v nich strávil devatenáct měsíců. "Tlačili na mě všelijak," tvrdí. "Taky mi vyhrožovali, že mě budou vodit po Václaváku a ukazovat mě členům jednoho albánského gangu, že jsem to já, kdo o nich informoval policii. I když zrovna tohle ani nebyla pravda." Policista, s nímž Samuel Saudek spolupracoval, je někdejší kriminální rada Lukáš Votruba, pracovník ÚOOZ z odboru V-1, který vyšetřuje násilnou trestnou činnost. Za poslední rok služby desetkrát odměněn, především za příkladnou práci s informátory. Zatčen byl ve stejný den jako Samuel Saudek a na samotce v Hradci Králové strávil téměř rok. Držet někoho měsíce ve vazbě není v právním státě jen tak. Ani u nás ne. Vážnost obvinění v tomto případě odpovídá. Podle něj měli oba pánové "ve zločinném spolčení" spolupracovat s gangem převaděčů. Saudek pro ně měl za úplatu padělat doklady a V otruba zajišťovat ochranu skupiny předáváním tajných informací o podezřelých osobách. Gang zřejmě existoval. S jistotou to říci nelze, neboť ani po pěti letech není nikdo z obviněných odsouzen. Nelze ani spekulovat o tom, kolik měl členů. Jeden čas jich podle trestního spisu mělo být zhruba čtyřicet, dnes je jich podle vznesené obžaloby už jen devatenáct. Votruba i Saudek patří mezi ně. Jestli právem, musí zvážit soud. Nad čím ale zůstává rozum stát, to jsou okolnosti a průběh celého vyšetřování.
JÁ TO DOSVĚDČÍM!
Obvinění pánů Votruby a Saudka se opírá o zdánlivě pádný důkaz - svědeckou výpověď. Věrohodnost této výpovědi, kterou na státním zastupitelství slupli jako malinu, však mizí ve chvíli, kdy se na vyšetřování podíváme podrobněji. "Dva vyšetřovatelé za mnou opakovaně jezdili a pomalu každý týden mi telefonovali, trvalo to asi půl roku," vzpomíná JUDr. Jindra Čiháková, jež Samuela Saudka i Lukáše Votrubu dobře znala. "Chtěli, abych s nimi spolupracovala. Prý mají důkazy, že mě Lukáš Votruba chce zabít. Zpočátku jsem jim věřila, ale pak jsem Saudkovi i Votrubovi všechno řekla. A na oba policisty jsem podala trestní oznámení. Stejně jako na jejich nadřízeného, který vyšetřování vedl." Všechna trestní oznámení byla odložena. V obžalobě Lukáše Votruby ani ostatních obviněných však není o nějaké přípravě vraždy JUDr. Čihákové ani zmínka. Že by další pokus o vynucené svědectví? Nechme to být. JUDr. Čiháková obviněným nepřitížila. Klíčovou výpověď poskytl utajený svědek s přiděleným jménem Josef Novák. Podle něj se mu Saudek "zmínil" o tom, že "za finanční odměnu" pro nějaké Jugoslávce "upravuje cestovní doklady". A kriminalista Votruba měl podle téhož svědka předávat Samuelu Saudkovi nějaké materiály s policejní hlavičkou a razítkem.
VŠAK MY TĚ DOSTANEM!Kdo nic neprovedl, většinou se o mechanismus vyšetřování a stíhání trestných činů nezajímá. Možná dělá chybu. Zde je přehled zvláštních metod vyšetřování, jak se jeví z výpovědí některých aktérů případu Saudek a V otruba a ze stížností podaných v souvislosti s tímto případem na Inspekci ministerstva vnitra České republiky a další instituce. Pokud patříte do některé z "rizikových skupin", čtěte pozorně.
Svědek
Pokud je svědek v kontaktu s podezřelými, hrozí se mu obviněním ze spoluúčasti, napomáhání nebo podílnictví. K metodám nátlaku, aby vypověděl, co je nutno, patří i výslech bez právníka prezentovaný jako neodkladný úkon, hrozba vzetí do vazby nebo prozrazení nějakého selhání svědka v minulosti (například práce pro StB či kriminálního deliktu). Využívají se i svědkova slabá místa, jako je závislost na alkoholu. K osobám, o nichž má svědek poskytnout informaci nebo je očernit, podává vyšetřovatel nedoložené informace, které mají svědkovi "otevřít oči" (změnit jeho kladný vztah k osobě, o níž má vypovídat) nebo mu nahnat strach z údajné likvidace, před níž může svědka ochránit jedině spolupráce s vyšetřovatelem.
Informátor
Ani informátor policie si nemůže být ničím jist. Zejména ne ve chvíli, kdy je jen pěšákem ve vyšší hře. Obvykle (logicky) jde totiž o člověka, jenž se pohybuje v kriminálním podsvětí. Prozrazení a dalším rizikům plynoucím z jeho činnosti má zamezit tzv. blokace. Činnost informátora zná jen policista, se kterým spolupracuje. V případě, že o tuto osobu projeví zájem jiný policista, dostane kontakt na řídícího kolegu. Při vyšším stupni blokace nedostane nic a řídící policista naopak dostane zprávu o něm. Taková je teorie. Pokud se ale předpisy nedodrží a informátor se stane předmětem zájmu jiných policistů, mohou jít všechny ohledy stranou. Informátor musí počítat s odposlechem, se zatčením, a především se zařazením do spisu. Ten dříve či později uvidí všichni obvinění i jejich obhájci. A je po utajení. V případě, že informátor dřív pomohl policii vyřešit nějaký vážný případ, může se mu to také vrátit v podobě výhrůžek, že se o jeho roli dozvědí ti, jimž pomohl za mříže. Pokud k něčemu takovému nedošlo, policisté mu mohou vyhrožovat alespoň tím, že v jeho prostředí takovou pověst rozšíří.
Obviněný
Obviněnému lze po dohodě se státním zástupcem slibovat, že jeho případ státní zástupce nenavrhne na žalobu, nebo mu naopak vyhrožovat vyšetřovací vazbou. Případně ho (prostřednictvím státního zástupce a po souhlasu soudce) do vazby skutečně dostat, aby "změkl". Přitom se na obviněného tlačí nejrůznějším způsobem, nebo se mu naopak slibují výhody. Do vězení například přijede vyšetřovatel v doprovodu státního zástupce a udělají obviněnému nabídku: když bude vypovídat, jak potřebují, unikne obvinění a nadále bude už v případu figurovat jen jako svědek. Obviněnému, jenž nemá právníka, soudce na žádost vyšetřovatele navrhne advokáta ex offo. Ten, ačkoli je vázán slibem, dává v případě zajímavých souvislostí echo spřáteleným kriminalistům, kteří ho soudci navrhli.
"Takové obvinění nevyvrátíte," komentuje neurčitost výpovědi Samuel Saudek. "Kdyby se týkalo konkrétního skutku, třeba, že jsem vykradl poštu, schopný advokát křivé svědectví rozmetá. Začne se ptát, co přesně svědek u té pošty viděl, a dřív nebo později začnou vymyšlené detaily skřípat. Ale braňte se proti tvrzení, že jste se někomu svěřil: vykradl jsem poštu!" Hlavou si nad svým obviněním může ukroutit i bývalý policejní rada Lukáš Votruba. "Na základě téhle výpovědi jsem obviněn ze zločinného spolčení s lidmi, jež jsem ani neznal. Kdyby byly jmenovány informace, které jim měly pomáhat, zjistilo by se, že jsem k nim ani neměl přístup. Ale takhle? Je to jen slovo svědka proti mému!"
ČEMU VĚŘIT?
Celý trestní spis je veden jako důvěrný a státní zástupkyně JUDr. Jindra Janáčová, která na oba pány navrhla žalobu, se před rozhodnutím soudu odmítá bavit o konkrétních nesrovnalostech. "Z výpovědi svědka vedeného jako Josef Novák jsem žádný divný pocit neměla," tvrdí. "Je jako devadesát procent jiných." Doufejme, že to tak není. Utajovaný svědek je Saudkův bývalý zaměstnanec Ivo Houdek a tvrdí, že vypovídal nepravdivě a pod nátlakem. "Sebrali mě v Praze a vezli za město. Buď jim pomůžu, nebo skončím ve vazbě. Nakonec mě odvezli na služebnu do Neratovic. Než přijel vyšetřovatel, čekali jsme víc než hodinu a během toho času mě instruovali, jak mám během výslechu proti Saudkovi a Votrubovi vypovídat. Později jsem pak výpověď ještě zopakoval, protože v mezidobí mě opakovaně kontaktoval policista s krycím jménem Kadlec a připomínal, že jejich pohrůžky stále platí." Podle policejní verze je výpověď Iva Houdka dobrovolná. Proč se odehrála bez přítomnosti advokáta obviněných, jak stanovuje trestní řád? Prý povolená výjimka - neodkladný úkon. Proč v zastrčené služebně v Neratovicích, když se případ vyšetřuje v Praze a svědek tam také bydlí? To nikoho nevzrušuje. Podle státní zástupkyně není podstatné ani to, že sám Ivo Houdek se nakonec vzmužil a svou výpověď zpochybňuje, kde může. Také on podal trestní oznámení (odloženo policistou, jenž se v případu sám angažuje!) a svými protesty postupně obeslal Policejní prezídium přes státní zastupitelství, Inspekci ministerstva vnitra, a dokonce i ministra Grosse. Pokud ovšem bude trvat na svém i před soudem, hrozí mu tři až osm let za křivou výpověď. A na polehčující okolnosti se prý nehraje. "Tady by musela vyjít na světlo okolnost, která způsobuje, že by jeho předchozí nepravdivá výpověď nebyla trestná," konstatuje JUDr. Janáčová. "A to se najde těžko."
NIČEMU!
"Předpoklad, že jsem součástí převaděčského gangu, nemá oporu v důkazech ani logické opodstatnění," tvrdí obviněný kriminalista Votruba. "Jediný motiv, jaký mě napadá, jsou osobní a pracovní neshody s kolegy, kteří mě do toho dostali. I tak ale nad jejich postupem zůstává rozum stát. Jestliže jsem podezřelý z tak vážné věci, jako je vynášení tajných materiálů, proč u mě neudělali domovní prohlídku a nehledali důkazy?" "U mě ji udělali," říká Samuel Saudek, "ale jen ve dvou místnostech. Přitom v bytě mám čtyři. Zato v žalobě stojí, že se u mě našly věci, které měl v bytě jiný obviněný." Jak to všechno bylo, to se sotva někdy dozvíme. Zůstaneme-li však ještě u dosavadního způsobu nalézání spravedlnosti, v případu "Saudek-Votruba" se v podivném světle neukazuje jen práce orgánů činných v trestním řízení. Samuel Saudek je v obžalobě například obviněn také z trestného činu nedovoleného ozbrojování, ačkoli měl zbrojní průkaz, a dokonce i koncesi na obchod se zbraněmi a střelivem. A pokud jde o padělání cestovních dokladů, obžaloba hovoří přesně v duchu pochybného svědectví Iva Houdka. Kdy? Pro koho? A především - co vlastně měl Saudek padělat? Nic z toho se nedozvíme. Zůstaneme-li u přirovnání s vykradenou poštou, obžaloba má problém i s tím, jestli taková pošta vůbec existuje. Soudkyně JUDr. Markéta Binderová přesto nevidí důvod vrátit ji státní zástupkyni zpět a příklad s poštou ji rozesměje. "To můžete mít pravdu," odpovídá na otázku, jestli není mlhavá obžaloba zvláštní, ale z míry ji to nijak nevyvede. "Co je v obžalobě, nemusí být v rozsudku." Možná to v rozsudku opravdu nebude. Znamená to, že se nic nestalo? Samuel Saudek, který se dodnes nedozvěděl, kterým nelegálním přistěhovalcům měl pomoci, ani čím konkrétně to měl udělat, během vazby přišel o majetek ve firmě, o sbírku obrazů, vykradli mu byt. Jeho spolupráce s policií byla přiřazena ke spisu a vědí o ní desítky obviněných i jejich obhájců. Lze předpokládat, že dřív nebo později dorazí až k lidem, kteří by to vědět opravdu neměli. Policejní rada Lukáš Votruba je už pět let postaven mimo službu, bere jen část platu a s povolením nadřízených živí rodinu melouchařením. Případy, které měl rozpracované, odnesl čas. Ani jeho manželství nevydrželo. A s prací u svého útvaru se může rozloučit. I když nebude odsouzen, bezpečnostní prověrkou už nikdy neprojde. "Uživím se jinde," uklidňuje sám sebe. Má asi pravdu. Jen není jasné, čím se mají uklidnit všichni ostatní.
KDO JSI BEZ VINY ...
Je podivné vyšetřování "případu Votruba" typické i pro jiné trestní kauzy? Jsou tyto jevy ojedinělým pochybením jednotlivců? Přihrává jim nedokonalá legislativa? Nebo nefunguje kontrola? Rozhovor pro Reflex na toto téma odmítli jak na Policejním prezídiu, tak na Inspekci ministerstva vnitra a na ministerstvu samém stejně jako na ministerstvu spravedlnosti. Téma neodmítl někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby JUDr. STANISLAV DEVÁTÝ.
* Poměrně často zastupujete obviněné policisty. Patří k nim i bývalý policejní rada Lukáš Votruba. Nechme tedy stranou otázku jeho viny či neviny - věnujme se jen způsobu vyšetřování. Laik nad ním žasne. Co odborník?
Zločinné spolčení za účelem páchání trestné činnosti je velmi nebezpečný trestný čin s vysokou sazbou trestu. Musí ale splňovat konkrétní znaky - obvinění musejí organizovaně něco páchat, musí tu být dělba práce, nějaká hierarchie atd. O tom však ve spisu není jediný důkaz. A nejen v případě mého klienta. Je to pro mě naprosto nepochopitelné, ale z podkladů vyplývá, že policie mezi obviněné zařadila i další lidi, kteří se v životě nemohli vidět, vůbec se neznali.
* Obvinění vynechme. Co byste jako právník řekl o způsobu, jakým policie postupovala?
Podivných věcí je tu řada. Například nás rok vůbec nepustili do vyšetřovacího spisu. Právo na to mají, ale jen v případě vážných důvodů. A ty jsme se nikdy nedozvěděli. Co je ovšem hlavní nedostatek - policie od začátku nepostupovala v souladu s trestním řádem. Existuje řada svědectví a informací, jež by svědčily ve prospěch mého klienta, a policie je vůbec nebrala v úvahu. Nechtěla, protože by to nezapadlo do konstrukce, kterou si vytvořila. Přitom trestní řád jasně ukládá, že vyšetřovatelé mají povinnost shromažďovat všechny podstatné informace, i ty, co svědčí ve pro spěch obviněného. S tím se ale - bohužel - setkávám málokdy.
* Zastupoval jste už několik policistů, kteří byli silnými slovy obžalováni a nakonec rozpačitě osvobozeni. V jednom případě dokonce soudkyně na adresu policistů i státního zástupce prohlásila, že kdyby postupovali podle zákona, soud by se vůbec nekonal. Případ vašeho současného klienta budí stejný dojem. Máte takových zkušeností víc?
Z praxe mám bohužel zkušenost, že tato kauza z obecného rámce ostatních případů příliš nevybočuje. Opakují se stejné chyby a je tu i stejný společný jmenovatel: policie - a musím říci, že ani státní zástupci - nemá velký zájem získávat důkazy svědčící ve prospěch obviněných.
* Chcete říci, že tenhle případ není neobvyklý, ani pokud jde o podivnou výpověď utajeného svědka a stížnosti na nátlak policie ze strany dalších tří osob?
Na svědky se občas tlačí. Z poslední doby mám dokonce i kauzu, kdy to jeden z obžalovaných řekl přímo u soudu do protokolu. Uvedl, že ho ve vězení navštívil státní zástupce v doprovodu policie s tím, že když podpoří výpověď další spoluobviněné, tak v případu přestane figurovat jako obviněný a stane se z něho svědek. Našla se i dokumentace o návštěvě uvedených osob v jeho cele. Takže takové tlaky zřejmě jsou. K pocitu, že žijeme v právním státě, podobné informace samozřejmě moc nepřispívají.
* Říkáte to docela klidně. Vás už po těch letech praxe nic nepřekvapí?
Stále jsem překvapován. Minulý týden dostal jeden můj klient devět let, a přitom o jeho trestné činnosti nebyl jediný přímý důkaz. To mě šokovalo.
OTÁZKA DO DISKUSE:
Máte podobné zkušenosti se zneužíváním pravomoci?
