Následník rumunského romského barona Ion Miclescu dobojoval. S ním dobojovala i jeho nejužší rodina, která v Praze a po Čechách už třetí týden kempovala, aby mu byla nablízku, dokud bude potřeba.
„Všechno skončilo. Všechno je pryč,“ řekl mi lámanou ruštinou jeden z Ionových strýců včera večer před vinohradskou nemocnicí. Stáli jsme tam okolo barona Robinsona Dimoftea truchlícího nad ztrátou už třetího svého syna. „Zítra ráno vyzvedneme Ionovy ostatky a odjedeme domů.“ Obraz smutku nad ztrátou následníka romského barona z Vâlcey rámuje vzdálený pláč jeho matky.
Pokusila jsem se připojit ke kondolujícím Romům a natáhla k Ionovu otci ruku „. Nezlobte se, ale tohle my neděláme, nemůžu vám dnes podat ruku. Ale upřímně vám děkuji,“ naznačil mi, že k mnoha rozdílům mezi ním a mnou jen přibyl další.
Celý večer se pak příbuzní střídali nad lůžkem zemřelého. Ženy, které celou dobu konejšily Ionovu matku, rituálně omyly tělo a ustrojily Iona do bílého obleku. Náš fotograf Ionovu strýci půjčil aparát a ten za půl hodiny přinesl fotografie ze smrtelné postele.
Během večera pak přijíždějí odkudsi další auta s dalšími Romy, aby se připojili ke smutku. V parku pak posedávali a ukazovali novinářům chlapcovu fotografii z mobilního telefonu pořízenou těsně před tím, než v pondělí zemřel. Chlapcův sinalý obličej opatřený hadičkami se pak ještě v noci objevil na internetových serverech.
„Byl to velký člověk, i když tak mladý,“ pokyvuje smutně hlavou teta Maria, s níž jsem se seznámila před týdnem v pražském kempu Pražačka [viz fotogalerie SMUTNÝ KEMPING ROMALE (Reflex.cz, 28. 7. 2009)]. Odtud Romové putovali nejdříve k počernickému, pak k husineckému rybníku. Poslední noc v Česku však trávili v bezprostředním okolí vinohradské nemocnice v Praze.
Po rozporuplných informacích ohledně platby za transport mrtvého se k nákladům na repatriaci těla Iona Micleska do Rumunska přihlásil pražský magistrát. Romové tedy teď vyzvednou tělo svého mrtvého a vydají se na jedenáct set kilometrů dlouhou cestu domů.
„Pohřeb bude v sobotu, možná v neděli a sjedou se na něj tisíce lidí. Po návratu budeme společně tři dny truchlit,“ popisuje mi obraz nejbližších dní Ionův bratranec Bobi-Corneliu. O příštím možném následníku barona ve Vâlcee nepadne ani slovo.
K tématu:
Pavlína Wolfová: JE PO VŠEM (Reflex.cz, 3. 8. 2009)
Stanislav Krupař: Fotogalerie KEMPING ROMALE 2 – SIESTA V HUSINCI (Reflex.cz, 3. 8. 2009)
Pavlína Wolfová: ČEKÁME A MODLÍME SE
(Reflex č. 31/2009)
„Jak dlouho tu budete?“ ptám se Romů stejně jako vrátná, místostarosta, nájemce kempu, policejní ředitel přede mnou a řada dalších po mně. „Dokud doktor neřekne, že je Iona zdravý a můžeme si ho odvézt.“
Stanislav Krupař: Fotogalerie SMUTNÝ KEMPING ROMALE (Reflex.cz, 28. 7. 2009)
