Nedávný konflikt na žákovském fotbalovém turnaji pražské Admiry, kde v hlavní roli vystoupila rodina exreprezentanta Řepky, jako by uvolnil pověstného džina z láhve...
Nedávný konflikt na žákovském fotbalovém turnaji pražské Admiry, kde v hlavní roli vystoupila rodina exreprezentanta Tomáše Řepky, jako by uvolnil pověstného džina z láhve.
A tak je tu náhle „objev roku“: dětskému sportu hodně škodí ti, kteří by mu měli pomáhat – mnozí rodiče i trenéři. A to tím, že nechápou základní poslání sportu, jimiž jsou jak tělesný rozvoj, tak výchovné působení s dodržováním pravidel a respektováním soupeře v duchu fair play.
Tyhle skutečnosti zaznamenávají zejména sporty nejpopulárnější – fotbal, hokej, tenis. Pro média to však bylo dosud okrajové téma, a kdyby výrok „smradlavej spratku“ (nebo snad „černej smradlavej spratku“) vyslovila bezejmenná matka, a nikoli paní Řepková, zůstalo by vše bez povšimnutí. Citace této nadávky by se neocitla v tisku či v televizním zpravodajství. Připomeňme, že na začátku byl faul jabloneckého žáka tmavší pleti na Řepku juniora. Pak „do hry“ zasáhla matka Řepková svým urážlivým výrokem, který nemohl zůstat bez slovní odezvy. A na konci se porvali dva dospělí muži; jedním byl současný stoper Sparty. Přihlíželo hodně dospělých i dětí. Jak „výchovně“ to muselo vyznít...
Paradoxní je, že Řepkovi seniorovi, jenž je proslulý nečistou hrou, náhle vadilo, že někdo fauluje. Paradoxní je, že aby „ospravedlnil“ své neomluvitelné angažmá ve rvačce, řekne do kamery, že „tomuhle národu nemá co vysvětlovat“, čímž všechny u obrazovek urazí. A nakonec je paradoxní vyjádření jeho klubu, Sparty: jde o soukromou věc pana Řepky. Žádný odsudek. Řepka neudělal klubu ostudu, vystupoval OK, je tak stále vzorem mládeži i jiným tatínkům...
Ale nechme již stranou tenhle skandál, který nám však posloužil k otevření tématu o nevhodném chování mnohých rodičů a trenérů sportujících dětí.
Jsou jeho projevy u některých sportů častější, výraznější? O svých zkušenostech tu o nich budou mluvit lidé z různých sportovních odvětví počínaje populárními, ale současně problematickými sporty – fotbalem a hokejem. Dojde na příběhy, v nichž vystupují šílení otcové, kteří nadávají svým desetiletým synům do kreténů jen za to, že neproměnili trestné střílení. Zazní historky o rvačkách hokejových tatínků, kteří se náhle v hledištích promění v „rowdies“. Zmíníme chování a neuvěřitelné způsoby primitivů na místech mládežnických trenérů, kteří žákovské svěřence vybízejí k faulování, simulování a podvádění.
O poměrech v tenisu bude mluvit slavná hráčka Helena Suková, kterou šokuje, jak mnozí rodiče ve jménu úspěchu za každou cenu učí své děti podvádět a lhát. A naopak, jak zase rodiče ustupují frackovitému chování rozmazlených dětiček, kterým místo trestu koupí ještě dražší raketu či lepší oblečení...
Podíváme se, jak jsou na tom další sporty – volejbal, basketbal, florbal... Rádi dáme slovo i vám. Jaké jsou vaše zkušenosti? Napište nám do diskuse nebo na adresu krbcova@reflex.cz.
K tématu:
Pavel Kovář: TÁTA MĚ ZABIJE!
(Reflex online, 14. 5. 2009)
Proto lze zaslechnout trenérův křik na osmiletého kloučka vlastního týmu: „ Kreténe, kam to přihráváš?!“ A o přestávce v kabině trenérův komentář: „Vy č...ci, jak to hrajete?! Když ten debil přijel do brankoviště, proč jste mu nezlámali obě ruce?! Tam neměl co dělat!“
Lenka Krbcová – Pohledem rodiče: JEDNOU BUDEŠ BALETKOU
(Reflex online, 15. 5. 2009)
Jenže přijde den a vy musíte rozhodnout – kam s ním? Na jaký sport přihlásit dítě? Přihlédnete k talentu, dispozicím, figuře, povaze. Buclatou Marušku nepošlete baletit a hloubavý a nestále hloubající Fanda na postu útočníka nezaboduje...
Pohledem trenérů: „JINÉ“ SPORTY
(Reflex online, 15. 5. 2009)
„Desetiletý kluk může nakopnout míč jako Nedvěd, malý hokejista může zvednout puk jako Jágr, kdežto dát smeč jako Lébl, to opravdu jde až v pozdějším věku...“
Helena Suková: TRÁPÍ MĚ TENISOVÁ ETIKETA
(Reflex online, 18. 5. 2009)
...dochází mi to: malá tenistka hraje pro rodiče divadlo. Aby nedostala vynadáno, že nebojuje, tak občas kulhá...
