Nenápadné smíření | Reflex.cz
nahoru

Nenápadné smíření

DAVID DANIEL26. března 2002 • 10:07

V době, kdy se alespoň z médií a předvolebních her zdá, že českoněmecké vztahy houstnou, odehrává se v Česku nenápadný děj, který má v podtextu českoněmecké smíření. Jeho aktéry jsou mladí Němci. Odmítli nejen armádu, ale i poměrně pohodlnou civilní službu doma v Německu. Šli sloužit do země, v níž mají z jejich pohledu Němci co odčiňovat.

Foto
Brnem cestuje skupina mentálně postižených – robustní Rom Eli, Dušan s Downovým syndromem, Nikola, která nikdy nepromluvila. Čeká je cesta z jednoho konce města na druhý. Doprovází je mladík. Před příjezdem autobusu se snaží zabránit Elimu, aby se sebral a odešel do blízkého obchodu pro svačinu. „Ne, Eli… Autobus. Pojede,“ vysvětluje mu poněkolikáté lámanou češtinou. Autobus je naštěstí tady a jede se.
Mladík je Němec a s dorozuměním v češtině má podobné potíže jako někteří jeho postižení klienti. V Česku si odbývá civilní službu díky německé organizaci Aktion Sühnezeichen. Dvoučlenná mise mladých Němců v Brně pracuje pro charitu a Židovskou náboženskou obec. Výběr České republiky a způsob služby není náhodný. Aktion Sühnezeichen posílá dobrovolníky do zemí zasažených německou okupací a holocaustem záměrně jako výraz usmíření, omluvy.
„Nebyl jsem spokojený se systémem civilní služby v Německu. Člověk by k takové práci neměl být nucen, mělo by to být dobrovolné,“ říká člen brněnské mise Roman, který za samozřejmou součást dobrovolnictví považuje nezištnost. V Německu by si ve srovnání se svým působením u nás na civilní službě vydělal docela slušné peníze.
Přestože Aktion Sühnezeichen vznikla z církevní iniciativy, nejsou dobrovolníci na církev nijak vázáni. Roman je věřící, ale nehlásí se k žádné z oficiálních církví, další civilkář David je dokonce ateista. „Jsem sice z evangelické rodiny, ale za věřícího se nepokládám. Nenašel jsem náboženství, které by pro mě mohlo mít absolutní platnost,“ komentuje svůj vztah k víře.


Foto
Běžný den německého dobrovolníka znamená hlavně práci. Cesty městem, při kterých je nejtěžší žádného klienta v hromadné dopravě neztratit, celodenní asistence v domě chráněného bydlení. Služby končívají i kolem desáté hodiny večer. Práce s komunitou mentálně postižených obnáší totální průnik do soukromí a intimity klientů. „Když jsem poprvé koupal klienta, měl jsem z toho strach. Pomohlo mi to ale potom získat úplně jiný vztah k práci i k lidem. Pochopil jsem, v čem ta práce spočívá,“ tvrdí Roman.
Kromě charity dobrovolníci pomáhají Židovské náboženské obci, tady už je souvislost s holocaustem jasná. Židovská obec využila nabídky Aktion Sühnezeichen a v některých případech nahradila pečovatelskou službu o své starší členy právě nasazením německých civilkářů. Docházejí k osamělým lidem, kteří potřebují kontakt a pomoc. Jeden z dobrovolníků například starší člence židovské obce pravidelně dochází předčítat ze Starého zákona a bere to i jako cvičení z češtiny.
David a Roman mají před sebou další měsíce civilní služby v Česku. Čas ale nepočítají tak, jak by to asi dělali v armádě, žádné stříhání metru se nekoná. Spíš uvažují, co se zkušenostmi z dobrovolnické práce dál. Roman, bývalý student literatury a religionistiky, už ví, že jeho dráha bude tak či onak souviset se sociální službou. David má podobné záměry jen s tím rozdílem, že se hodlá vrátit domů.

Foto
AKTION SÜHNEZEICHEN
„My Němci jsme začali druhou světovou válku a tím jsme se provinili více než ostatní utrpením lidstva. Němci zabili v povstání proti Bohu miliony Židů. Kdo z nás přeživších to nechtěl, neudělal dost pro to, aby tomu zabránil. Pro nás ještě nenastal mír, protože jsme ještě příliš málo smíření,“ říká se v prohlášení, s nímž Aktion Sühnezeichen z iniciativy synody evangelické církve v Berlíně v roce 1958 vznikla. Jednou z jejích aktivit jsou právě mise dobrovolníků do zemí, na nichž se Němci provinili. Dobrovolníci pomohli se stavbou Sociální akademie v Rotterdamu, kostela a domova pro postižené v Norsku, při stavbě synagogy ve Francii, zavlažovacího zařízení na Krétě nebo při stavbě školy pro nevidomé v Jeruzalémě. V šedesátých letech se Aktion Sühnezeichen orientuje na mírovou sociální službu a začala zprostředkovávat náhradní vojenskou službu pacifistům.
V zemích východního bloku se mohlo její působení rozvinout až po roce 1990. V současnosti dobrovolníci z Aktion Sühnezeichen působí kromě České republiky v Izraeli, Polsku, v Rusku, Bělorusku a Norsku, v Nizozemí, Belgii, Francii Británii a USA. Projekty se týkají péče o ty, kdo přežili holocaust, soužití s etnickými menšinami a uprchlíky až k pracím v městských čtvrtích, ve slumech nebo po usmiřovací aktivity mezi Židy a Araby v Izraeli.

DAVID DANIEL


Kurzy měn
25,700
22,650
28,740
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější