Loni se na baroko opravdu nedalo zapomenout. Proběhla výstava Sláva barokní Čechie, barokní sekci mělo i Deset století architektury. Slovenský institut v Praze uspořádal výstavu, zabývající se pojítky mezi barokem a dnešním uměním. A ve výčtu by se dalo pokračovat třeba říjnovou novodobou premiérou Zuřivého Rolanda v pražské Státní opeře. V rámci tohoto postbarokního boomu by se nemělo zapomenout na skutečnou perlu českého baroka - Betlém sochaře Brauna.
Při dnešní návštěvě můžete vidět sochy porostlé lišejníky a mechem, některé navíc v dost zuboženém stavu. Památka je kriticky ohrožena. O tom, že je nenahraditelná, není třeba diskutovat.
Betlém se nachází v Novém lese u Kuksu poblíž Dvora Králové v severovýchodních Čechách a je vlastně bývalým lesním parkem. Vytvořen byl za účelem zbožných meditací a procházek ve zušlechtěném přírodním prostředí. V době největšího rozkvětu tu byly k vidění plastiky a reliéfy vytesané do přírodních skal, drobné kaple, řezby v živých stromech a fresky na kamenech. Většina z toho vzala ovšem do dnešních dnů zasvé. Co zůstalo, jsou sousoší a reliéfy v pískovcových skalách - ústřední z nich, s motivem Narození Páně, dal celému komplexu jeho dnešní jméno.
MATYÁŠ BRAUN A HRABĚ ŠPORK
Vznik Betléma mezi lety 1723 a 1732 umožnila mimořádně šťastná ruka hraběte Františka Antonína Šporka, nadšeného mecenáše tehdejší kultury. Za vše dodnes hovoří Šporkovy zásluhy o vybudování prvního stálého šlechtického divadla v Praze. Roku 1704 se Špork v jižním Tyrolsku seznámil s mladým sochařem Matyášem Bernardem Braunem a vybídl ho, aby přesídlil do Čech. Braun to udělal, stal se pražským měšťanem - a hlavně jedním z nejvýznamnějších sochařů své doby.
Obrovská hodnota Betléma spočívá nejen ve 270 let starých barokních dílech umělce tak zvučného jména. Naprosto výjimečné místo v kontextu evropského sochařství jim zaručuje fakt, že byly vytesány do skal a skalních stěn přímo v lese. Bohužel to je zároveň důvod, proč je dnes Betlém tak kriticky ohrožen a proč je tak obtížné jej chránit.
JAK OCHRÁNIT PÍSKOVEC
Reliéfy Narození Páně a Příchod Tří králů, stejně jako sochy sv. Jana Křtitele a sv. Maří Magdalény, jsou citelně poškozeny. To platí i o sousoší Kristus u studny Jákobovy. Během stavby pevnosti Josefov se tudy vozil kámen z lomu a dopady těchto transportů jsou skutečně brutální. K tomu se připojují drobná vandalství (naštěstí ne častá), lišejník a mech spolu s další vegetací a v neposlední řadě samozřejmě vliv podnebí - vody a vlhkosti, na které pískovec také těžce doplácí.
Dnes chrání reliéfy a některé z plastik jen dřevěné stříšky. I ty jsou však už údajně v havarijním stavu. Minimem, které je možno pro Betlém udělat, je jasně oplocení, odstraňování vegetace a dozor na návštěvníky.
Mnohem složitější už je odpověď na otázku, jakým způsobem památku definitivně zachránit před totálním zchátráním a zničením. Variant je několik - od možnosti sochy odříznout, odvézt do lapidária a na původním místě zanechat kopie, po variantu ochrany soch i jejich okolí před nepřízní počasí obrovským poklopem.
Člen Spolku výtvarných umělců Mánes Vladimír Preclík k tomu v časopise Zpravodaj STOP podotýká: „Podle našeho mínění je zapotřebí udělat následující: Ukončit radikálně vnikání spodní i povrchové vody do kamene, zastřešit průsvitným materiálem na kovové konstrukci rozlohu cca 25 x 25 metrů, podříznout pomocí lanové pily na kámen celý kamenný blok a do vzniklé spáry natlačit speciální izolační tekutinu, která je dnes už známá a používaná u náročných restaurátorských zásahů v cizině. (...) Po vyschnutí kamene započít s postupným opatrným restaurováním povrchu a reliéfu.“
V lese na severovýchodě Čech tak zatím pomalu zvětrává jedna ze sta nejohroženějších památek světa. Sice ji nikdo neodstřelí jako Buddhy z Bamjánu, ale dopadnout by to s ní mohlo v konečném efektu stejně. Prvním krokem na cestě k nápravě se zdálo být vládní nařízení z loňského 28. března o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. Mezi ty je Betlém zařazen od ledna. Nic se ale nezměnilo, péče státu zůstává stále naprosto nedostatečná a stav památky alarmující.