Bulvární web Peprnet.cz zavřel krám. Ministerská dotace 5,2 miliónu byla „účelně využita“. Duchovní otec zkrachovavšího Peprnetu Slávek Boura zkusil Reflexu vše vysvětlit.
BULVÁRNÍ WEB PEPRNET.CZ ZAVŘEL KRÁM. MINISTERSKÁ DOTACE 5,2 MILIÓNU BYLA „ÚČELNĚ VYUŽITA“.
Kontroverzní projekt Peprnet.cz dostal od někdejšího Ministerstva informatiky dotaci 5,2 miliónu korun (ze státních peněz na podporu vysokorychlostního Internetu) a byl kritizován ze všech stran.
Dokonce ještě dříve než byl 26. listopadu 2006 spuštěn. 30. července 2009 přijal Městský soud v Praze insolvenční návrh – a duchovní otec zkrachovavšího Peprnetu SLÁVEK BOURA zkusil Reflexu vše vysvětlit.
O Peprnetu toho nakonec bylo publikováno víc než na Peprnetu – a vy možná nezjistíte proč.
Provozovatel webu ho totiž jakožto jeden z věřitelů jednoduše vypnul, takže už se mezi Peprníky nepodíváme. V čem tkvěl problém? Nejen v tom, že bulvární médium dostává značně vysokou sumu na svůj rozjezd z rukou ministryně Dany Bérové a pod záštitou expertů z Fóra pro vysokorychlostní přístup k Internetu.
Odborníkům bylo trnem v oku, že peníze zřejmě nebyly využity účelně, protože web od počátku do konce své krátké existence vypadal značně zoufale a počet čtenářů se z vrcholků kolem deseti tisíc denně stále častěji propadal k pár stovkám uživatelů, kteří na stránky zabloudili omylem. Svou roli sehrála i osobnost zakladatele a posléze kreativního ředitele Peprnetu, někdejší hvězdy TV Nova Slávka Boury.
Média kolem projektu bůhvíproč šířila mlhu a spekulace. A nejde jen o AHA!, které uvedlo, že Peprníci „polovinu sumy dostali do konce roku 2006, o druhou polovinu bohužel přišli“, což není pravda, ale i o nepřesnosti podobného charakteru ve zprávách webů Novinky, iDnes a dokonce i (jinak skvělého) serveru o českém Internetu Lupa. Reflex si proto telefonoval s exministryní Bérovou i s ministerstvem vnitra. S Bourou, kdysi moderátorem nováckého pořadu Rande, si dal rovnou rande.
Snídaně s Novou
Kdo by neznal Slávka Bouru. Televizní kariéru zakončil v teleshoppingovém kanálu TOP TV a před třemi lety se vrhl na web; ve virtuálním prostoru hodlá nadále setrvat. Nad minerálkou pětačtyřicetiletý Boura zavzpomínal na časy, kdy ministerstvo informatiky vyhlásilo dotace v souladu s usnesením vlády č. 105/2005, které schválilo Národní strategii vysokorychlostního přístupu k Internetu.
Bourův projekt, vymyšlený v dobré víře roku 2004, z požadovaných necelých deseti miliónů dostal příslib 7,5. Nakonec získal 5,2 miliónu – tak nějak od nás všech, protože finance na rozvoj širokopásmového připojení k Internetu, tzv. broadbandové strategie, šly z výnosu privatizace Českého Telecomu. Jen o málo vyšší sumu než Peprnet – tedy bulvár, ukázka obsahu, formy a metod, které jsou mnohými považovány za neetické – získal v kategorii Marketing, osvěta a podpora třeba projekt „Na Internet“, který měl zveřejňovat statistiky, informace a rady týkající se penetrace broadbandu…
Peprnet, s. r. o., respektive jeho deset zaměstnanců, musel celou dotaci utratit de facto během tří měsíců od jejího získání, do 31. 12. 2006. V případě mezd pro tři vedoucí pracovníky, na něž bylo v předpokládaném rozpočtu projektu pro rok 2006 původně žádáno 880 000 korun, to možná nebyl takový problém – nejspíš ani pro ministerstvo.
Přesto „lifestylový informační server“, jak zní podle projektové dokumentace prvotní zaměření Peprnetu, zklamal i samotného tvůrce:
„Tratím řádově statisíce,“ tvrdí Boura. „O dotaci už nikdy nepožádám, podívejte, jak do mě řežou. A přitom Peprnet jakožto myšlenka má pořád naději na úspěch, protože tam jsou prvky, které český a světový Internet neobsahuje. Facebook a Twitter? To jsou takové výkřiky, slabé odvary.
Vždyť na Peprnetu byli lidoví novináři v přímém kontaktu s celebritami! S jakými? Byly jich desítky. Jména? Ježišmarja, nemůžu si na nikoho vzpomenout… Počkejte, zavolám manažerce.“ A manažerka Silvie Horáková zdlouhavě loví z paměti: „Renata Langmannová, Petr Jákl, ten Dalibor, co dostal Slavíka, a Zlata Kinská.“
Jak je možné, že takový projekt nepřipadal ministryni Bérové od samého začátku podezřelý, bez nároku na existenci, natož na dotaci? Anebo není až tak výjimečný a na podobné akce tečou ze státní kasy, a tedy z našich kapes, ještě mnohem větší penízky, když se najde někdo, kdo šikovně napíše projekt, případně zná ty správné lidi?
Peprný škandál
Kromě Lupy se Peprnetu opakovaně věnoval i Reflex, který se už od roku 2006 spolu s dalšími novináři ptá: „Měl Peprnet takovou dotaci, oficiálně označenou jako pomoc při zavádění vysokorychlostního Internetu, vůbec dostat?“ Zřejmě ne – je to obrovská spousta peněz, minimálně dvakrát vyšší, než jaké jsou skutečné náklady avizovaných služeb (přestože Boura poukazuje náklady na tzv. back office a nadstandardní redakční systém), čehož si ovšem všímali úplně jiní lidé než členové Fóra pro vysokorychlostní přístup k Internetu.
Ovšem kvalifikace členů obdobných komisí a rad bývají v Česku často na pováženou. Na rozdíl od expertů má laická veřejnost jasno: Na webovém fóru Lupa.cz běží od června 2006 anketa Podporujete projekt Peprnet? Ze šesti možných odpovědí si 94 % z 882 čtenářů vybralo jednoznačně tu nejkratší: NE.
Exministryně Bérová Reflexu sdělila: „Podle předem schválených pravidel pro přidělování podpory v rámci tohoto programu jsem nerespektovala rozhodnutí Fóra pouze v případě, že by byl porušen nějaký zákon, a to se v tomto případě nestalo. Pravidla dále určovala, jak se mají podpořené projekty sledovat a vyhodnocovat. Pokud by nesplnily stanovená kritéria, dotace by musela být vrácena.“ Kritéria však byla zřejmě splněna, ačkoli žádná z tzv. trojnožky Peprnetu – účast redaktorů, celebrit i samotných čtenářů – nikdy nefungovala úplně.
Poučení z krizového vývoje
Ministerstvo informatiky, založené k 1. lednu 2003, bylo k 1. červnu 2007 zrušeno. Právě sem Boura a spol. odevzdávali výroční zprávy a další dokumenty Peprnetu; agendu převzalo Ministerstvo vnitra, konkrétně náměstkyně pro ekonomiku a provoz Světlana Kubíková. Právně je ve věci Peprnetu vše v naprostém pořádku. Ale co eticky? Pokud byl projekt hloupý, neměl dotaci dostat. A pokud byli hloupí lidé, co dotaci schvalovali, neměli v expertním fóru sedět.
Poučení z tohoto případu, vhodné zejména pro akademické pracovníky a firmy toužící po státní zakázce, je jednoduché: bude-li váš projekt sebebanálnější, nezoufejte. Najděte si někoho, jako je třeba někdejší jednatel Peprnetu Matěj Horn, kdo vám dobře, přesně a jednoznačně vyplní přihlášku se žádostí o grant nebo dotaci. Možné je totiž všechno.
K tématu:
Jan Potůček: SLÁVEK BOURA JE GAUNER
(Reflex.cz, 2. 5. 2006)
Je mi Slávka Boury líto. Jestliže je jeho projekt pitomý, nemělo mu ministerstvo žádnou dotaci udělovat. V takovém případě měl bulvár vláčet na titulních stranách výběrovou komisi ministerstva, ne předkladatele projektu.
