„A existují JEŠTĚ VŮBEC?“ pochybuje kolegyně, v jejíchž představách byl zřejmě posledním hostitelem přítulného ...
parazita tulák Charlieho Chaplina. No jéje!
Nečekejte žádnou bajku o zviřátku s ponaučením nakonec. A vůbec, co je tohle za téma; vši? V době problémů tak závažných, v časech hospodářské krize? Přitom k sobě vlastně patří. Krize hrozí chudobou, a chudobu jak věrní braši provázejí vši (a další mazlíčci). I když „výskyt vši je poměrně běžný a není obrazem hygienické úrovně osoby ani její domácnosti“, nikdo se s ní chlubit nebude. Ta hanba!
„VE TŘÍDĚ SE VYSKYTLY VŠI!“ Nenáviděné oznámení! Zapsané dětským rukopisem v žákovské nebo vyvěšené na dveřích školky. Spolehlivě vyvolává paniku a drbání, zběsilé praní čepic, šátků a polštářů, drhnutí hřebenů a kartáčů. Radikálnější matky už vlečou celou famílii do nejbližší oficíny; jak rády by zavelely: Dohola! Jenže ... pak by byl všem dámám pod sušáky důvod jasný, a ta ostuda! Je tedy třeba trochu mlžit. Nakrátko snad postačí.
„ZKONTROLUJTE HLAVY!“ píše se dále. Jenže já – dokud hnidy nedospějí ve vši a nezačnou si vyskakovat – prostě nic nevidím. Někdy možná cosi tuším, ale svědivou pravdu přebije zoufalé přání v očích kontrolovaných. „Ne, ne! Ať je nemám!“ Vždyť - ta potupa! Ta otrava! Budeme to muset oznámit ve škole, vlasy si pořád dokola mýt odporně smradlavými přípravky, každý se nám vyhne! Uklidňuju nejistě: „Nic nevidím...“
A děti vyrazí do školy, hlava se kloní k hlavě, výměna informací a parazitů probíhá hladce a plynule. A manžel spěchá na důležitou schůzku, nablýskané kanceláře, kravaťáci, smlouva před podpisem, a copak nám to tu vypadlo na bělostný papír? Než se stihne odrazit ke skoku, muž „to smítko“ ležérně odcvrnkne (ano, pane generální, teď už víte, komu poděkovat za nevšední zážitky).
Za vši se prostě všichni stydíme. Přestože nejsme chudí, myjeme se pravidelně a náš byt by mohl z fleku hrát v reklamě na čisticí prostředky. Jenže prostě máme vši.
Přece jen mám ponaučení nakonec. A hned tři.
Za prvé – i mrňavej prevít může způsobit velké nepříjemnosti.
Za druhé – čím dřív začnete bojovat, tím jsou šance na úspěch vyšší.
A za třetí – mezi námi, nejlepší je diffusil!
