Švýcarsko chystá referendum o tom, zda je možno v zemi stavět minarety. Protesty proti nim se objevují v celé západní Evropě. Je tím ohrožena svoboda vyznání?
Organizátorem podpisové akce za uspořádání referenda o zákazu minaretů je pravicová Švýcarská lidová strana. Rychle sebrala 100 tisíc podpisů (v 7,5 miliónovém Švýcarsku, kde žije přes 310 tisíc muslimů) nutných podle zákona pro vypsání referenda. Vládě teď nezbývá nic jiného než jej v průběhu roku a půl vyhlásit. Kabinet tak ale učiní s velkou nechutí. Švýcaři by mohli minarety skutečně zakázat a tím vzbudit hněv radikálních muslimů. Proti zákazu minaretů stojí i umírnění muslimové a nemuslimští liberálové. Ti poslední namítají, že zákaz stavby minaretů by byl porušením švýcarské ústavy, která zaručuje svobodu vyznání. Jenže – jsou minarety skutečně projevem náboženské svobody?
Praktický význam minaretu se dnes blíží nule. Kdysi z něj svolával muezzin věřící k motlitbě. Musel být vysoko, aby se jeho hlas rozléhal. Ale ve věku moderních technologií, kdy muezzina nahradily reproduktory, není velké věže třeba. Navíc v Evropě se většina minaretů ke svolávání na motlitby ani nepoužívá a i v muslimském světě existovaly už od středověku také mešity bez minaretů. Jenže minaret má i symbolický význam. Pro některé věřící představuje spojení mezi nebem a zemí. Pro další zase symbolizuje sílu muslimské obce v daném kraji či státě.
Islám je dnes po křesťanství druhé největší náboženství v Evropě, počet věřících roste, což muslimům dodává sebevědomí. To se pochopitelně projevuje i stavbou mešit. V Evropě jich už vyrostlo zhruba šest tisícovek a mnohé se domáhají vlastního minaretu.
Odpůrci minaretů, jejichž skupiny jsou nejen ve Švýcarsku, ale i ve Francii, Itálii nebo v Čechách, si ale všímají hlavně dalšího symbolického významu. Ten minaretu přisuzují zejména radikální muslimové, kteří dokáží běžnou věc proměnit v bojový symbol. Například islamisté původem z Alžírska žijící ve Francii chápou šátek na hlavách žen a dívek jako symbol islamismu, i když v mnoha islámských zemích jde jen o normální součást slušné garderoby. Stejně tak chápou někteří evropští radikální muslimové minaret jako symbol islamismu a převahy své víry. Připomínají si doby, kdy v některých muslimských zemích nesměly mít křesťanské kostely věž vyšší, než byl minaret u mešity, či dokonce nesměly mít věže vůbec. Stavba a dokonce i výška minaretu je pro ně nikoliv estetickou či náboženskou, ale politickou záležitostí.
Propagace radikální politiky pak samozřejmě do evropské demokracie nepatří. Jenže zákazem minaretů, byť tím neohrozíme svobodu vyznání, se bohužel radikálního islámu nezbavíme.
