Co zakázat a co ne, aneb recenze filmu Fitna

Co zakázat a co ne, aneb recenze filmu Fitna

Co zakázat a co ne, aneb recenze filmu Fitna

Není film jako film, a tentokrát se právě na filmu ukazuje, že je třeba udělat si jasno v tom, kde je u nás i v Evropě hranice svobody slova, provokace, slušnosti a dobrého vkusu. Ano, řeč je o filmu Fitna (Rozvrat) známého holandského provokatéra Geerta Wilderse.


Film vzbudil rozruch ještě dříve, než ho kdokoliv viděl. Byl označen za protiislámský, urážející proroka Mohameda a podněcující násilí. Teď, když se konečně objevil na internetu, protestoval proti němu třeba Írán a ministři zahraničí zemí Evropské unie vydali prohlášení připojující se k jeho odsouzení ze strany nizozemské vlády. V Čechách pak bude policie „zkoumat“ Wildersův film a jeho zákonnost.
O co ale ve filmu vlastně jde? Předně je třeba říct, že se nejedná o nějaké překvapující, či dokonce zábavné dílko. V první části jsou citace z Koránu a některá kázání radikálních muslimů proloženy záběry z atentátů provedených radikálními islamisty ve Spojených státech i v Evropě. Sestříhané, většinou známé záběry. Trochu to připomíná džihádistická videa, jenže ta jsou většinou aspoň o trochu zábavnější (pokud si odmyslíme, že ti vtipní chlápci na nich, co se tak nemotorně mazlí se svým samopalem, pak vyrazí do ulic s vestičkou plnou výbušnin zabít pár nevinných lidí). O nic zábavnější není ani druhá polovina Wildersova filmu. Muslimská záplava v ní dobývá Holandsko a nakonec celý svět. V Nizozemsku rostou mešity, netolerantní muslimové pomlouvají a věší homosexuály, počet muslimů v Evropě roste... Právě v této části je ale skutečný problém.
Je zarážející, že se zatím vlastně nikdo pořádně nevyjádřil k této druhé části filmu. Wilders kreslí nebezpečí muslimů zaplavujících Evropu, zaplňujících ji nošením burek, nenávistí k demokracii, k homosexuálům. Při sledování filmu se zdá, že takoví netolerantní násilníci jsou všichni muslimové bez rozdílu. Proč ale proti této části filmu neprotestují muslimové? Proč neprotestují proti zakukleným výzvám k pogromům proti muslimům? Proč většině z islamistů vadí čtení veršů z Koránu v první části a nikoliv druhá část filmu, která nepřímo vyzývá minimálně k určitému „oddělení“ muslimů od zbytku společnosti? Jak je možné, že si právě tohoto nevšimli evropští politici? Vždyť s podobným typem propagandy začínali nacisté a konec konců i všichni zastánci etnických čistek.
Zatímco podněcování k pogromům, byť velmi nepřímé, nevadí, blesky se naopak snesly, alespoň tak to lze odvodit z veřejných vystoupení evropských i muslimských politiků, na první část filmu. Ta je, jak už bylo řečeno, prostě provokací a navíc využívá Korán. Jistě, provokovat a urážet někoho není nic, co by slušně vychovaný člověk normálně dělal. Na druhou stranu, určitá míra provokace je vlastní současné evropské kultuře oproštěné od spojení s jakýmkoliv náboženstvím. Nebo si snad někdo dokáže představit, že by ministři Evropské unie odsoudili třeba Scorseseho film Poslední pokušení Krista (pokus dejme tomu o dekonstrukci tradičního biblického vyprávění) či povídku Ladislava Klímy Bílá (dosti brutální satira křesťanství, kde Madona je velmi nevázaných mravů a Ježíš zloděj)? A že by jejich distributora a nakladatele prověřovala česká policie? Nemyslitelné. Vždyť křesťané v Evropě bombami nehrozí.



Pro zájemce je film k vidění na stránkách ultrapravicové Národní strany nebo na stránkách eurabia.cz.