„SMĚLE A NEBOJÁCNĚ“
Prezentace Pavly Sceránkové v rámci Finále 07 se uskuteční v Galerii Entrance, Křižíkova 34, Praha 8, do 2. 12. 2007. Otevírací doba je každý den mimo pondělí od 12.00 do 18.00 hodin.
Vyjádření poroty: Ve své práci rozvíjí soudobé pojetí sochařské práce. Využívá nalezené materiály a vytváří různá nečekaná spojení, jež nám umožňují vidět svět okolo nás z nových a nečekaných perspektiv.
Pavla Sceránková se narodila 24. února 1980 v Košicích. V letech 2000 až 2006 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze. 2002 Stipendium Kunstlerwege, AKA Stuttgart; 2004 Stipendium Erasmus, Gray School of Art Aberdeen; 2006 až 2007 Stipendium DAAD na UDK Berlin.
Samostatné výstavy (výběr): 2004 Pavla in Atelier Unsichtbar, Stuttgart / 2004 Odhalené obaly , Galerie U mloka, Olomouc / 2006 Kapusta, Galerie Jelení, Praha
Skupinové výstavy (výběr): 2003 Martinu Reloaded, AMU, Sál Bohuslava Martinů, Praha / 2004 Extended Views, Video Festival, Amsterdam / 2005 Essl Award, Moderní Galerie, Praha / 2006 RE/ACT Festival, Schloss, Universität Mannheim / 2007 Forma následuje… risk, Futura a Karlin Studios, Praha / 2007 Skúter — bienále mladého slovenského umenia, Galéria Jána Koniarka, Trnava / 2007 Punctum, Futura, Praha / 2007 Rundgang an der UDK, UDK, Berlin
Mluvit o významu Ceny Jindřicha Chalupeckého v „jedné větě“ se mi nezdá adekvátní. Pro mě účast ve finále znamená výzvu a podporu v soustředění na mou práci. Z jiného úhlu pohledu to taký může být pokus o soustředění veřejnosti na současné umění.
2. Dosud ji získalo sedmnáct umělců: který vás svým dílem nejvíce oslovuje? A proč?
Nemůžu říct jednoho, každý se přimlouvá z jiné strany. Takže třeba Tomáš Vaněk hravou přesností, Michal Pěchouček promyšlenou nepřesností, Kateřina Šedá důsledností.
3. Je nějaký umělec, který by si ji podle vás zasloužil, ale nikdy se na něj nedostalo?
Například Krištof Kintera, Kateřina Závodová, Jan Kotík, Karolína Bílková.
4. Koho z letošních finalistů — kromě sebe — nejvíce favorizujete?
Evu Koťátkovou, Zbyňka Baladrána, Jakuba Hoška, Jana Nálevku.
5. Máte nějaké krédo, kterým se ve své tvorbě řídíte?
Směle a nebojácně.
6. Co pro vás znamená umění?
Všimli jste si, kolik rozhodnutí denně, třeba i koupi sklenice sterilizované řepy, rozhodneme podle toho, co je výhodné? No a umění dává šanci i těm „nevýhodným“ rozhodnutím. Může vás rozzlobit, rozesmát nebo nechat v rozpacích. Může vám připomenout něco, co dobře znáte, nebo vám známou věc ukázat úplně jinak. Umění je svobodné, může se ke světu vztahovat způsobem, jaký uzná za vhodný.
7. Do jaké míry je pro vás důležitá reakce veřejnosti na vaše dílo?
Reakci „veřejnosti“ jsem ještě nikdy nezažila. Ale občas se mi stane, že se některá z mých prací setká s člověkem-divákem a v tomhle setkání se vlastně dokončí. Umění je dialog. Někdy je docela tichý, někdy se tváří jako monolog. Já si ale myslím, že umění vždy skrytě touží s někým mluvit.
