Zoo Plzeň chová mnoho druhů terarijních zvířat, která podléhají CITES. Některé druhy jsme získali nákupem, jiné se k nám dostaly jako zabavený kontraband, který byl umístěn v našem záchranném centru.
Jedním ze zástupců nakoupených druhů je želva ostruhatá Geochelone sulcata. Je to třetí největší druh suchozemské želvy na světě a zároveň největší kontinentální. Areál rozšíření této africké želvy je v pásu subsaharské oblasti. V plzeňské zoo žije šest dospělých jedinců želv ostruhatých - tři samci a tři samice. Již několik let se úspěšně rozmnožují, letos se u nás zatím narodilo 49 mláďat. Celkový počet narozených „sulkátek“ v naší zoo je 447.
Za poměrně velký chovatelský úspěch považujeme rozmnožení želvy egyptské Testudo kleinmanni. První odchov na evropské půdě se podařil zoo v Jersey, kde v roce 1990 inkubovali vajíčka od samice napářené z volné přírody.
Podruhé byli úspěšní v Zoo Brno, kde v letech 1995-96 odchovali pět mláďat této želvy. Přestože v současnosti odchovávají želvy egyptské některé zoologické zahrady (například ve Velké Británii) i někteří soukromí chovatelé, je každé rozmnožení velmi ceněno. Ve volné přírodě těchto želv ubývá, zvláště na území Egypta je populace hodně zdecimovaná a výskyt je pouze ostrůvkovitý. Proto je tento druh zařazen do CITES I, je tedy chráněn nejvyšším stupněm ochrany.
Legální import želv z volné přírody je tak prakticky zakázán. Želva egyptská, jak již český název napovídá, je severoafrickým druhem. Žije v pobřežním pásu od východní Libye přes Egypt až po Izrael. Patří mezi nejmenší suchozemské želvy. Naše zoo chová želvy egyptské od září roku 2005, kdy je odkoupila od soukromého majitele, který je vlastnil od roku 1990.
Samec a dvě samice jsou umístěni v sukulentním skleníku plzeňské zoo, v prostorném, dobře větraném teráriu. 5. 2. 2007 vykladla jedna ze samic dvě vajíčka, která jsme přenesli do inkubátoru. Tam se vajíčka inkubovala při teplotě 28 °C. Ve druhé polovině inkubace byla teplota zvýšena na 30 °C. Po 99 a 101 dnech se vylíhly dvě želvičky o velikosti 2,2 a 2,4 cm. Mláďata zatím dobře prosperují.
V roce 2003 a 2004 obdržela záchranné centrum naší zoo některé druhy plazů ze zabavených zásilek z Indonésie. Mezi nimi byli i takzvaní stromoví varani. Jedná se o menší druhy varanů, žijící v deštných pralesích, palmových porostech a mangrovech Nové Guineje a blízkých ostrovů. Dorůstají okolo 70 cm, některá literatura hovoří až o jednom metru, přičemž dvě třetiny tvoří chápavý ocas. Pro svoji eleganci, velikost a poměrnou nedostupnost jsou mezi chovateli velmi žádaní. Jejich rozmnožování je stále velmi problematické. Často se stane, že varani svoji snůšku vajec sežerou. Čerstvě narozená mláďata jsou náchylná k infekci a ke stresu. Zoo získala chovnou skupinu varanů smaragdových Varanus prasinus, varanů černých Varanus beccarii a po jednom páru varanů modrých Varanus macraei a varanů Boehmových Varanus boehmei.
Varan černý Varanus beccarii žije na souostroví Aru. Je celý černý. Byl vůbec prvním druhem stromového a jakéhokoliv varana, kterého plzeňská zoo rozmnožila. Začátek roku 2006 byl pro nás velmi radostný, neboť 1. ledna se nám podařil první odchov. Varánci se postupně vylíhli čtyři ze čtyř vajec po 176-178 dnech inkubace při teplotě 28 °C v inkubátoru. Do poloviny července 2007 se nám podařilo odchovat dvanáct mláďat tohoto varana.
Varan smaragdový Varanus prasinus obývá Novou Guineu a přilehlé ostrovy. Zbarvení je světle zelené se šupinami tmavé až černé barvy, které tvoří vzor pruhů nebo jemného síťování. Byl druhým rozmnoženým druhem. Zatím však máme pouze dvě mláďata.
Třetím rozmnoženým druhem je varan modrý Varanus macraei. Tento nádherný a vzácný varan je světle modrý s černým síťováním. Je to ostrovní druh žijící na ostrově Batanta. Chováme jedno starší mládě narozené 19. 11. 2006 a tři další z 9. a 11. 5. 2007.
Posledním druhem, který se nám podařilo rozmnožit, je teprve v roce 2003 popsaný varan Boehmův Varanus boehmei. Jde o ostrovní druh černých varanů s béžovými skvrnkami, kteří žijí na ostrově Waigeo. Dva malí varánci se vylíhli 8. a 9. 7. 2007.
Pokud je nám známo, ještě žádná zoologická zahrada na světě druhy Varanus macraei a Varanus boehmei nerozmnožila. Jedná se tedy o mimořádný chovatelský úspěch. Stromoví varani z ostrovů jsou ohroženi, neboť jejich populace je omezena. Proto každý podařený odchov svým způsobem pomáhá k záchraně druhu.
K zajímavé události došlo v naší skupině varanů u druhu Auffenbergova Varanus auffenbergi, který pochází z ostrova Roti poblíž Timoru. Samice nakladla koncem února 2007 dvě vajíčka. Z jednoho se po 121 dnech vylíhl zdravý varánek. Ve druhém vajíčku byl bohužel uhynulý, ale vyvinutý zárodek. Na tom by ovšem nic až tak zvláštního nebylo. Samička však prokazatelně nebyla dva roky a tři měsíce se samcem, neboť ten uhynul v listopadu 2004. Je možné, aby takto dlouho zadržovala sperma? Nebo se jedná o další případ partenogenetického rozmnožení, nedávno prokázaného u komodských varanů v anglické zoo Chester? To bude schopná prokázat až zkouška DNA, na níž si však budeme muset počkat, dokud malý varan nepovyroste.
Plzeňská zoo množí i další druhy terarijních zvířat podléhající CITES, ale toto jsou v poslední době asi naše největší úspěchy. Doufáme, že se nám bude dařit i nadále. Nějaká další vajíčka v inkubátorech jsou.
Jan Konáš (autor je vedoucím akva-tera úseku plzeňské zoo)
