Jihlavská zoo se může pochlubit řadou úspěšných odchovů CITES zvířat. Dnes věnujeme pozornost zajímavému savečkovi, jehož přírůstek v Jihlavě letos zaznamenali.
Řád : Tany (Scandentia)
Čeleď: Tanovití (Tupaiidae)
Rod a druh: Tana severní (Tupaia belangeri)
Tany jsou drobní savci o hmotnosti 100 – 150 g, kteří se podobají veverkám, dokonce k nim byli v systematice řazeni, ale nejsou s nimi příbuzní. S jejich zařazením měli vědci nemalé problémy a tak tany prošly složitou cestou v systematickém řazení. Brehm je například uvádí jako jednu z čeledí hmyzožravců. Později byly zařazeny do řádu primátů, protože se jim podobají stavbou lebky, systémem svalů i způsobem rozmnožování. Nakonec jim byla vyčleněna samostatná čeleď i řád. Na podobnost s veverkami však upozorňuje i sám Alfred Brehm slovy: „Při žrádle usednou často na zadní nohy a přidržují kořist předními končetinami po způsobu veverek. Svým šatem, ba i svými pohyby se podobají veverkám a domorodci je tak i nazývají. Lyddeker považuje tuto podobnost za mimikry a vidí možnost vzniku v tom, že pomalejšímu zvířeti jest tato podobnost k užitku a je tak jisto před pronásledovateli, neboť pronásledovat veverku by nevedlo k cíli“.
Jandův překlad „Brehmova života zvířat“ uvadí také: „Tany jsou pravá zvířata denní, provádějí své rejdy za slunečního svitu“. Především díky denní aktivitě jsou vděčnými objekty pozorování pro návštěvníky zoologických zahrad.
Výrazně protáhlý čenich tan by mohl naznačovat, že při hledání potravy uplatňují především čich, orientují se však především zrakem. Konzumují sice i ovoce, semena a listy určitých stromů, ale nejčastěji prohledávají citlivým čenichem spadané listí a tlející dřevo, aby nalezli hmyz a jiné bezobratlé živočichy, které jsou hlavní složkou jejich potravy. Někdy uloví i malé savce. K chytání a usmrcování kořisti jsou tany vybaveny špičatými předními zuby, stoličky slouží k drcení potravy. Právě tak hbitě jako na zemi se pohybují i ve větvích . Pevné uchopení větve zabezpečují dlouhé pohyblivé prsty s ostrými drápy.
Přesto že jsou tany poměrně dlouhověké – dožívají se 12 let, jejich růst a dospívání jsou velmi rychlé. Již po dvou měsících dosahují dospělosti. Březost trvá 45 – 55 dní. Samec se samicí sdílí společné hnízdo, ale před porodem si samice zbuduje hnízdo nové, snad aby se omezila přítomnost parazitů. Rodí obvykle dvě mláďata, ale tráví s nimi pouze minimum času, kojí je ve velmi dlouhých intervalech (uvádí se až 48 hod.), většinou je zaměstnaná sháněním potravy. Po měsíci jsou mláďata odstavena a opouštějí hnízdo.
V Jihlavské ZOO patří tany mezi novinky. Expozici, která je součástí nového vstupního areálu, obývají od října 2006. Prvním obyvatelem byl roční sameček deponovaný ze ZOO Plzeň. Pár doplnila 7. března 2007 roční samička z německé ZOO Heidelberg. Již začátkem května porodila dvě mláďata, jejichž růst byl velmi rychlý a po dvou měsících života jsou samostatná a téměř dosáhla velikosti rodičů.
Eliška Kubíková (autorka je ředitelkou ZOO Jihlava)
