V článku J.X.Doležala autor uvádí, že ho názory pracovníků ČIŽP na ochranu zvláště ohrožených druhů zvířat dokážou někdy překvapit. Možná by tomu tak nebylo, kdyby je nepřekrucoval. Státy, které přistupují k úmluvě CITES a mezi nimiž je i ČR, snaží se touto úmluvou omezit světový obchod s ohroženými druhy, tedy zabránit jejich masovému ohrožení. Tato úmluva však nejde tak daleko, aby zasahovala do staletých zvyklostí obyvatel zemí, v nichž tyto druhy mají domov...
. Ani čeští inspektoři se nedomnívají, že africkým želvám prospívá, jestliže si je místní obyvatelé uvaří, nemohou se však rozjet do Afriky a nechat vyklidit místní tržiště. Mohou však usvědčit pašeráka, který je převáží do Čech, kde by na ně mohli také někteří gurmáni dostat chuť. Čeští inspektoři nemohou pašeráka ani zavřít či u něho nařídit domovní prohlídku, jak se čtenáři po přečtení článků pana Doležala mohou domnívat, neboť seriál jeho nespokojenosti se spustil po domovní prohlídce u jeho přítele chovatele. Takové prohlídky nařizuje státní zástupce na návrh policie či celní správy. Inspektoři tam jsou pouze přizváni, aby identifikovali druh zvířete, ostatní, včetně porovnání dokumentace, provádí vyšetřovatel.
Během rozhovoru s redaktorem Reflexu vysvětlovali inspektoři, co je cílem CITES: zamezit rozšiřování trhu se zvířaty. Uváděli příklad slonů, jejichž masové vybíjení kvůli slonovině, žádané na všech kontinentech, představuje pro ně také masové ohrožení. Nikterak z toho neplyne, že by nám nebylo líto onoho slona, kterého snědla rodina populárního Křováka ve filmu Bohové musí být šílení. Je nám ho líto, ale pomoci mu nemůžeme, stejně jako nemůžeme pomoci všem trpícím tvorům na Zemi. Můžeme však dělat něco pro omezení jejich ohrožení.
Inspektoři v onom rozhovoru vysvětlovali také, proč v ČR stále existuje černý trh s ohroženými druhy přes inzeráty na internetu, ačkoliv tu působí inspekce. Tak totiž byla otázka kladena. Musím zde tedy zopakovat, že ČIŽP není policie a nemá možnost identifikovat prodejce na základě mobilního telefonu, který pod inzerát napíše. Musí v tom případě spolupracovat s policií a také to dělá, vyřešený případ se pak ovšem neobjeví na jejím „kontě.“ Pro ilustraci jen namátkou: V šetření je případ inzerce nelegálně dovezených plazů, k němuž dala ČIŽP podnět, dále inzerce českých orlů a želv v Německu, inzerce vzácných varanů v ČR, vyšetřována byla inzerce kaktusářů ve Španělsku, tam však nebylo shledáno pochybení. V nedávné minulosti šetřila ČIŽP také případy tištěných inzerátů: opakovanou nabídku krkavčích mláďat na Brněnsku,inzerci v časopise Fauna. Podnět ČIŽP, týkající se distribuce nelegálně držených zvířat po železnici, šetřila policie a případ skončil u soudu, pachatel byl pravomocně odsouzen.
ČIŽP vzala vážně výtky redaktora Reflexu a v období od 25. 10. do 25. 11. 2005 sledovala internetovou inzerci. Na serveru iFauna se v té době objevilo 1100 inzerátů na terarijní zvířata, z toho pouze 30 inzerovalo želvy, 14 z nich želvy skupiny A. U devíti bylo přímo uvedeno, že mají požadovanou dokumentaci, 5 z nich se o dokumentaci nezmiňovalo. Jediný skutečně sporný inzerát nabízel na jiném serveru šestiletého samečka želvy čtyřprsté i s teráriem a s poznámkou, že bez CITES, což nevypadá na pašeráka, ale na někoho, kdo želvu nezaregistroval. Uveden byl pouze mobilní telefon, což nestačí, aby ČIŽP mohla zahájit správní řízení.
Počet správních řízení, které za nedodržování úmluvy CITES naproti tomu zahájila a počet pravomocných postihů v jednotlivých letech je možno najít na www.cizp.cz.
EVA ROLEČKOVÁ
TISKOVÁ MLUVČÍ ČIŽP
