nahoru

Reflex č. 5

RX online 10. února 2005 • 00:00

Diskriminuje rokytnická lanovka v Krkonoších snowboardisty? Interview s frontmanem slavných Velvet Underground Lou Reedem. Na východním Slovensku začali s pozitivní diskriminací Romů. Některé Čechy Jan Werich baví, jiní z něj potřebují mít odboráře. Proměna jednoho z nejmagičtějších koutů Prahy v Trpaslíkov je bohužel dokonalá.



Zde najdete kompletní obsah čísla 5 s články k přečtení.


Po kliknutí se obsah čísla otevře v novém okně. Celý časopis je samozřejmě přístupný také z archívu tištěného Reflexu v hlavním menu.

Foto






Rokytnická lanovka na Lysou horu poutá od svého vzniku mimořádnou pozornost. Vede pod ní nejdelší krkonošská sjezdovka a donedávna to byla patrně nejzadluženější lanovka v celoevropském měřítku. A konečně: je tabu pro snowboardisty. Zatímco délka svahu nepobuřuje a dluhy patří minulosti, prkýnkáři rozjíždějí novou kampaň za svá práva. Problém očima Michala Komárka.


Mluví pomalu, chodí pomalu. Často ho bolí záda. LOU REED (62), kytarista, textař, hudební legenda, kdysi leader skupiny Velvet Underground, žil strašně rychle a teď ho rozhodí každá maličkost. Svoji introvertní, křehkou povahu schovává za přezíravost a neurvalost, kterou odnášejí novináři. Exkluzívní pražské setkání s ním, i když o ně vůbec nestál, bylo ale nakonec zážitek. Rozhovor vedla Veronika Bednářová.



Jedním ze znaků doby jsou nová, zpočátku neuchopitelná slova. Nebýt jedné z písniček Jarka Nohavici, málokdo si už pamatuje třeba kovkopy z Ostravska. Dnes tady máme první pozdisy, tedy dělníky romského původu, které firma přijala v rámci programu pozitivní diskriminace. Průkopníkem v tomto směru jsou košické železárny US Steel. Je pozitivní diskriminace v praxi spíše dobré, nebo špatné řešení? Reportáž Andreje Bána.


Werich patří nám! Tedy všem, dalo by se říct. A ani jeho kulaté narozeniny - sto let od narození 6. února 1905 nebudou žádnou komorní záležitostí. Každý si bude chtít užít, někdo svých pěti minut slávy, někdo pokory nejen při poslechu písniček Osvobozených. Stoletý Werich se bude servírovat na sto způsobů. Podívejme se znovu na některé momenty z Werichova života, od začátku, abychom nedopadli jako ten truhlář ze skeče Kam svět míří, který začne pracovat večer unavenej u hotovýho stolu a skončí ráno u neohoblovanejch prken svěží. Portrét vytvořili Olga Vlčková a Stanislav Škoda.


Je málo míst, která bolševik jakž takž nechal žít a nová realita po listopadu 1989 je zdevastovala a zbavila kouzla. Staré židovské město, Josefov, k nim bohužel patří. Magično a komerce, tajemno a kšeft, šepot pověstí a hluk turistického ruchu prostě nejdou dohromady. Více Jiří X. Doležal.

RX online