Reflex č. 45

Jak si oproti nám žijí východní Němci? Líp i hůř. Děti ze sociálních ústavů nejsou připraveny na běžný život. Nejvzácnějsí obraz na našem území cestoval z Kroměříže do Prahy. V Pelléově vile v Bubenči je zajímavé muzeum. Interview s americkou herečkou Julianne Mooreovou a řada dalších článků.



Zde najdete kompletní obsah čísla 45 s články k přečtení.


Po kliknutí se obsah čísla otevře v novém okně. Celý časopis je samozřejmě přístupný také z archívu tištěného Reflexu v hlavním menu.

Foto






Foto
Když padala před patnácti lety berlínská zeď, ozývalo se z obou stran euforické Jsme jeden národ! Kancléř Helmut Kohl sliboval "vzkvétající zemi" a světoví politici brečeli (ne nutně ze stejných důvodů). Po čtyřiceti letech násilného rozdělení se rychlé sjednocení zdálo logické i přirozené, přestože někteří ze západní strany už tehdy na volání Jsme jeden národ! odpovídali My taky! Po patnácti letech ve stínu bohatšího bratra a dvou biliónech korun, které sem ze západního Německa přitekly, se bývalá NDR bouří proti reformě, které se říká Hartz IV. V čem je chyba? Více v reportáži Petra Holce.


Foto
Dnešní komplikovaný svět hypoték, pojištění a masových médií připomíná Matrix. Je složitý pro každého, a zvlášť pro ty, kteří do něj vstoupí přímo z "děcáku". Existuje spousta institucí, jež se snaží tenhle handicap zmírnit, zatím se jim to však moc nedaří. Jsou ale doopravdy potřeba? Zkušenost ukazuje, že stačí, když dětské domovy nedrží děti v izolaci od normálního života a nechovají se k nim jako k méněcenným. Problému se věnovala Lucie Tomanová.


Foto
Ve středu 20. října odpoledne bylo možné na dálnici mezi Brnem a Prahou potkat jinak nenápadný skříňový nákladní vůz značky MAN, jemuž cestu klestila dvě policejní auta. Jedno vepředu, druhé vzadu, přičemž jejich posádku tvořili po zuby ozbrojení policisté v neprůstřelných vestách. Následoval je ještě civilní vůz. Zatímco na četných uzávěrách, kde je ve věčném koloběhu flikován povrch vozovky, se tvořily dlouhé fronty, malý konvoj postupoval frekventovanou dálnicí hladce jako pověstný nůž máslem a nemusel nijak zpomalovat z rychlosti sto dvaceti kilometrů za hodinu. Jaký náklad byl tak ostře hlídán? Jediný obraz: APOLLÓN TRESTÁ MARSYA od Tiziana. Sonda Petra Volfa.


Foto
Dlouho jsem novorenesanční Pelléovu vilu v pražském Bubenči míjel, aniž bych věděl, že právě ona je "ta Pelléova vila", která dostala jméno podle francouzského generála, jenž v ní bydlel před pětaosmdesáti lety. Byla svým způsobem tajemná. Dům sice naznačoval, že by mohl být krásný, ale dokud nebyl celkově rekonstruován, jeho kvality se daly spíše jen odhadovat a tušit. Od konce loňského listopadu si už každý na vlastní oči může ověřit nejenom to, že jde opravdu o vzorovou architekturu souznějící se zahradou, která ji obklopuje, ale i to, že není jenom krásnou slupkou. Díky založení obecně prospěšné společnosti Pelléova vila v ní totiž sídlo našla Galerie Anderle... Více Petr Volf.

Foto
Od chvíle, kdy se ze zrzavé Julie Anny Smithové stala tiziánová JULIANNE MOOREOVÁ (43), uplynulo přesně dvacet let. Ale i o čtyřicet filmů později, po Big Lebowském, Magnólii, Hannibalovi, Hodinách a Zlodějích paměti, po Stříbrném medvědovi z Berlína a čtyřech neproměněných oscarových nominacích, dvou dětech a třech manželstvích mají její vlasy stejně zářivou barvu. Přitom jsem během našeho rozhovoru v mnichovském hotelu Mandarin Oriental získal dojem, že k přibarvování sklony nemá ... Rozhovor vedl Tomáš Baldýnský.