Reflex č. 11

V 11. čísle naleznete reportáž Michala Komárka o situaci v Unii svobody, otazník Evy Hauserové o geneticky upravených potravinách, rozhovor Milana Tesaře s Janou Kratochvílovou, článek Petra Volfa o současné české malbě, rozhovor Petra Volfa s Markétou Zinnerovou a řadu dalších článků...

Foto

Foto
Jeden z vůdčích mužů Unie svobody mi řekl: "Ten Petr Mareš je docela inteligentní, vzdělaný a slušný člověk. Ale každej na něj sere. A s tím se v politice prosazuje blbě." Tak je to zřejmě s celou Unií - je v ní dost slušných a inteligentních lidí, ale nějak se jim leccos nepovedlo a voliči na ně... Docela zajímavý příběh o tom, jak se politika dělá. Více v reportáži Michala Komárka.


Foto
Počátkem roku povolil ministr životního prostředí Libor Ambrozek v České republice komerční pěstování genově modifikované (GM) kukuřice, a to přes protesty ekologických zemědělců i organizace Greenpeace. Jde o první transgenní rostlinu, která se objeví na našich polích. Máme se ale transgenních plodin bát? Jaká nebezpečí z jejich strany hrozí? Proč je Američané bez váhání pěstují a konzumují, ale Evropa je vůči nim stále rezervovaná? Odpoví otazník Evy Hauserové.


Foto
Během našeho setkání mi Jana Uriel Kratochvílová (50) několikrát připomněla, že je pořád výborná zpěvačka. Prostě si stoupla na židli a začala zpívat, až tabulky v oknech drnčely. Toužil jsem jí pohlédnout do obličeje, ale nebylo to možné. Do hotelové restaurace vtrhla přes kuchyň v kosmické přilbě s vikinskými rohy a černou rouškou přes obličej, kterou po celou dobu rozhovoru nesundala. Spustila strhující monolog. Měl jsem sice připravené otázky, ale uplatnit je bylo většinou stejně nemožné jako dostat Niagarské vodopády do skleničky na moč. Rozhovor vedl Milan Tesař.



Foto
Dvacátého ledna poklepali tři ministři české vlády na základní kámen dalšího úseku dálnice D11. Stavba se po čtrnácti letech čekání znova rozběhla a slavnostní řečníci si neopomněli postěžovat na "ekoteroristy", kteří stavbu dálnice do Hradce tak dlouho zdržují. Realita je ale složitější. Jestli se v tomto případě někdo chová neomaleně, jsou to právě orgány státu. Více v článku Tomáše Feřteka.


Foto
V devadesátých letech byl oblíbeným tématem debat probíhajících na české výtvarné scéně zánik ručně malovaného obrazu. Vypadalo to, že s nástupem nových médií je obrazu odzvoněno, protože už nestačí tempu doby a díky své statičnosti už není schopen zaujmout diváka přivyklého sledovat monitory počítače nebo obrazovku televizoru. Umělci si začali hrát s videem, virtuální realitou, využívali možností digitální fotografie, kterou zapojovali do komplikovaných instalací. Obraz se stal čímsi zbytečným, zastaralým, bezmála exotickým. Ale šlo opět o falešné signály. Výstava Perfect Tense, která probíhá v Jízdárně Pražského hradu, ukazuje, že obraz má pořád ještě šanci. I na prahu třetího tisíciletí.


Foto
Markéta Zinnerová Do kin právě přichází psychologický detektivní film Bolero, jehož scénář napsala překvapivě Markéta Zinnerová (61): je známá totiž jako jedna z nejúspěšnější autorek knih pro děti, ale také televizních seriálů, jako My všichni školou povinní nebo Tajemství proutěného košíku. Natáčení snímku režírovaného Františkem A. Brabcem provázel nebývalý zájem médií. Příběh byl totiž inspirován skutečným případem znásilnění a následné vraždy, který se stal na Slovensku v roce 1976. Rozhovor vedl Petr Volf.