Jan Šibík zdokumentoval pohřeb jedné z obětí sebevražedného atentátu v Izraeli. Honza Dědek si tentokrát povídal se zpěvákem a všestranným umělcem Jazem Colemanem. Jak se to má s nemocnicí v Motole? Jak se žije v Nepálu prozradí skladatel a hudebník Martin Kratochvíl. Pro rubriku Retro se rozepsal Milan Uhde.
Od počátku intifády (na podzim 2000)
spáchali palestinští extremisté v izraelském hlavním městě 15 sebevražedných útoků. Pohřeb jedné oběti posledního atentátu fotografoval při své návštěvě země i
Jan Šibík.
Jaz Coleman je zpěvák a klávesista punkové skupiny Killing Joke, ale v naší republice je známý především ze společného vystupování ze skupinou Čechomor a účinkováním v Zelenkově filmu Rok ďábla. Dne 20. září vystoupí se skupinou Killing Joke v pražském paláci Akropolis.
Dětská nemocnice v Motole chátrá a chátrá, nachází se v katastrofálním stavu bránícím běžnému provozu a stále se nemohou najít prostředky na její opravu, Čtyři miliardy korun jistě není málo, ale na druhém konci vah leží každý rok životy několika desítek dětí z celé republiky, které zde, v tomto případě opravdu v nemocnici poslední instance, mohou zachránit. Začátkem podzimu budou o uvolnění financí rozhodovat poslanci, je otevřenou otázkou, zda si uvědomují, že nerozhodují jen o osudu budovy.
Zakladatel vydavatelství Bonton,
skladatel a hudebník Martin Kratochvíl, je tak trochu dobrodruh. Léta toužil po samostatné výpravě do Číny a Tibetu, ale nakonec si zamiloval Nepál. Během posledních deseti let navštívil tuto zemi více než dvacetkrát, naučil se základy jazyka a natočil několik dokumentárních filmů. "Život v Nepálu je boj o přežití," tvrdí. "Pro místní a občas i pro návštěvníky. a tím je všechno opravdovější."
V seriálu o šedesátých letech pokračuje svým vzpomínáním bývalý předseda Poslanecké sněmovny a spisovatel
Milan Uhde. "Šedesátá léta nebyla krásná," přiznává . "Obnovit údajné přednosti šedesátých let znamená nejdřív projít znovu lety padesátými a smířit se s jejich vyhlazovacími hrobaři. Ti umožnili vstup mladých, trestuhodně nevědomých a sociálně a lidsky zanedbaných přičinlivců mého druhu do spisovatelských řad prořídlých po nedávném pogromu ... Zajisté vznikla jednotlivá díla, která přesáhla čas svého vzniku, našli se i čestní usilovatelé o svobodu v oficiálních strukturách, ale to mi nebrání přirovnat děje šedesátých let ke spásání náhrobní trávy."?
Říkali mu "stupor mudi", div světa, a také jím skutečně byl. Nepodivuhodnější panovník evropského středověku, a přitom muž, který naše představy o středověkém panovníkovi ve všem dalece překračuje: třetí římskoněmecký císař z rodu Štaufů, Fridrich II. Jeho ideou byla celosvětová říše sjednocené moci císaře . České království dík jemu získalo tzv. Zlatou bulu sicilskou, jež českému králi Přemyslu I. Otakarovi přiznala dědičnost královského titulu a nezávislost českého království na říši. Z jeho časů se zachovalo málo, avšak jeho nejvýznamnější hrad -
Castel del Monte - nejenže stále pevně stojí, ale ocitl se i na rubové straně centové mince měny Evropské unie.
