Jak byl benefiční večer Pocta Václavu Havlovi? Jiří Rulf si povídal se spisovatelem Josefem Nesvadbou. Herec Zdeněk Ornest byl dětským spoluvězněm Petra Ginze, jehož obrázek si sebou do vesmíru vzal izraelský kosmonaut, který zahynul při havárii raketoplánu Columbia. Jiří Žák připomněl při příležitosti desátého výročí smrti život Audrey Hepburnové.
Zde najdete kompletní obsah čísla 6 s články k přečtení.
Po kliknutí se obsah čísla otevře v novém okně. Celý časopis je samozřejmě přístupný také z archívu tištěného Reflexu v hlavním menu.
Kulturní éra přechodu od totality k demokracii se symbolicky uzavřela 30.ledna 2003 na benefičním večeru Pocta Václavu Havlovi. Celý český show-business se sešel v Národním divadle, aby s vtipem i absurditou poděkoval odcházejícímu prezidentovi.
Situace ve sci-fi, nový román Peklo Beneš, vztah k Němcům a americké kultuře, ale i obavy, které se zmocňují starého muže při pohledu na vývoj naší civilizace a na hodnotové stupnice mládí - to vše přináší na podnose Jiří Rulf, poté co vedl rozhovor se spisovatelem Josefem Nesvadbou.
Ti dva se nikdy nepotkali a každý z nich zahynul za úplně jiných okolností. Smrt je spojila a také hvězdy, které oba milovali a které jim nakonec nabídly svůj nekonečný svět. Byl to první izraelský astronaut Ilan Ramon a Petr Ginz, chlapec narozený v Praze a v roce 1944 zahynuvší v Osvětimi, jehož kresba měsíce doprovázela raketoplán Columbia. Stanislav Motl přináší přímé svědectví herce Zdeňka Ornesta, kdysi dětského spoluvězně Petra Ginze v Terezíně.
Jsou ženy, které zrcadlo nepoužívají jen k úpravě tváře, ale jako uměleckou metaforu, či tvůrčí princip. K těm, jež si zrcadlo nastavují dobrovolně, a dokonce se pokoušejí podívat za ně, patří mladé výtvarnice, které ve své tvorbě ztvárňují buď samy sebe, nebo jiné ženy - Alena Kupčíková, Veronika Bromováa Veronika Drahotová. Svou pozornost na ně obrátil Petr Volf.
Jednou z hvězd, která v padesátých a šedesátých letech změnila definici dobové krásy byla Audrey Hebpurnová. Již první filmové vystoupení, film Prázdniny v Římě, jí přinesl obrovský úspěch a hned nejvyšší ocenění - Oscara. U příležitosti desátého výročí její předčasné smrti se Jiří Žák pokusil rekapitulovat její život a herecké úspěchy.
V Čechách a na Moravě je několik míst, která připomínají tragédii českých pobělohorských emigrantů. Jedním z nejznámějších je Růžový palouček nedaleko Litomyšle. Jeho minulostí se podrobně zabýval J. P. Kučera v rámci zkoumání genia loci a nakonec musel konstatovat: "Pokud lze mít něco, co se paloučku týče, za takřka stoprocentní, je to fakt, že se na něm nikdo nikdy s nikým neloučil, alespoň pokud si na něm nějaká výstřední milenecká dvojice nedala své poslední rendez-vous".
Po kliknutí se obsah čísla otevře v novém okně. Celý časopis je samozřejmě přístupný také z archívu tištěného Reflexu v hlavním menu.
