nahoru

Výstup na osmitisícovku

JANA DOLEŽALOVÁ 29. ledna 2003 • 00:06

V Reflexu č. 1/2003 jsem uvedla, že zahájil činnost „Porodní dům u Čápa“, kde by měly matky od příštího roku mít možnost rodit pod dohledem porodní asistentky. A jako vždy se mi v emailové poště sešlo několik militantních dopisů lékařů bojujících za „porod jako lékařský zákrok“.

Obsah takových dopisů je vždy kategorický se zásadním argumentem porodu jako přímého nebezpečí pro matku i dítě. Není divu. Shlédla jsem jediný film, který na lékařských fakultách dodnes promítají medikům – porod je tam podobný práci řezníka, jen s tím rozdílem, že maso, do kterého porodník kuchá, je žena připoutaná k operačnímu stolu. Mnoho nemocnic se sice už propracovalo k barevným pokojům a relaxačním míčům, ale závěrečná fáze porodu pod vedením lékaře zůstává stejná. Pisatel posledního dopisu se ale už v myšlení proti jiným kolegům posunul. Jeho hlavním argumentem pro porod v nemocnici byl fakt, že rozdíl ve výsledku porodu vedeného lékařem a porodní asistentkou je u zdravé matky stejný - dítě i matka jsou zdraví. Tak proč měnit dokonalý systém? Jenže lékař je muž. Lze mu vysvětlit, co pro matku může znamenat, že odrodí dítě sama?! Dalo by se to přirovnat k výstupu na osmitisícovku. Můžete se na vrchol nechat dovézt vrtulníkem, nebo vyšlapat po svazích hory sami. Jaká cesta vám dodá víc sebevědomí a životní síly? Před týdnem jsem mluvila s maminkou, která porodila doma pod dohledem porodní asistentky. Porod líčila jako nádhernou, existenciální, i když náročnou, zkušenost. Oproti tomu znám lékařku -gynekoložku, která pracovala několik let v porodnici a když přišla do jiného stavu, objednala si císařský řez, aby nemusela „naživo“ prožít to, co rutinně léta vykonává na svých „pacientkách“. A protože věděla, že pocity, které rodička v nemocnici prožívá jsou strach, bolest a někdy i ponížení, raději zvolila celkovou anestezii, jen ať to má rychle za sebou. Možná to jsou hlavní důvody, proč se čím dál více žen snaží odrodit doma nebo zoufale hledají zařízení, kde by jim nechali porod prožít a za takovou možností cestují i sto kilometrů. Dokud si budou lékaři myslet, že porod je jen otázka co nejrychlejšího a nejsterilnějšího vytažení dítěte z těla ženy, nelze očekávat, že budou ochotni uznat oprávněnost přání matek, zvolit si způsob porodu. A každá taková zmínka v médiích je znovu vyprovokuje k napsání rozhořčených a dotčených dopisů.

JANA DOLEŽALOVÁ