Reflex č. 36

Dvaadvacetiletá slovenská zpěvačka Jana Kirschner je přesvědčená, že je se svým zpěvem na úrovni čtvrté třídy. Syn slavného fotbalisty Ivan Bican byl mimo jiné majordomem u Rothschildů. Tragická smrt ve světě uznavaného sportovce Martina Stáhalíka přišla téměř na vrcholu sportovní kariéry. Jaké škody napáchala voda v oblasti kultury?



Zde najdete kompletní obsah čísla 36 s články k přečtení.


Po kliknutí se obsah čísla otevře v novém okně. Celý časopis je samozřejmě přístupný také z archívu tištěného Reflexu v hlavním menu.



Foto




Foto
Jedenadvacátého srpna 1987 odjel vlakem do Vídně a odtud po pár týdnech odletěl za moře. Byl číšníkem, majordomem u Rothschildů, studentem fakulty kriminalistiky, soukromým detektivem, tajným agentem policie a nakonec bezpečnostním konzultantem v Las Vegas. Po čtrnácti letech se vrátil domů na otcův pohřeb a zůstal. Se synem slavného fotbalisty Ivanem Bicanem hovořil Pavel Kovář.

Foto
Rusové mají mezi cizinci, kteří přijíždějí do Čech z východního bloku zvláštní postavení. Jak zjistila Jana Doležalová, téměř polovina z nich má vysokoškolské vzdělání a proto logicky usilují o lepší statut ve společnosti. Odchodem z vlasti se snaží uniknout nejen bídě, ale především všeobjímající korupci. Příslušníci "mafie" se obvykle zorientují hned, jaké podmínky však nabízí náš stát neproblematickým imigrantům, kteří se navrch o sebe dokáží postarat?


Foto
"Podle mě neexistuje lepší život než ten, který momentálně prožívám, a v tom je to tajemství," říká sběratelka Zlatých slavíků a slovenských hudebních cen Jana Kirschner, která je ale přesvědčena, že je se svým zpěvem tak na úrovni čtvrté třídy základní školy. Co v životě přijímá a naopak odmítá, prozrazuje dvaadvacetiletá slovenská zpěvačka v rozhovoru s Petrem Vavrouškou.




Foto
Velká voda bere všechno, majetek, vzpomínky, práci, někdy i lidský život. Nenasytná byla i v oblasti kultury, kde zdaleka nezpůsobila jen škody materiální. Michal Schindler mluvil s těmi, kteří s vodou bojovali o svůj sen, celoživotní dílo a mnohdy i smysl profesního života.



Foto
Martin Stáhalík měl stejné předpoklady být mediální hvězdou a uznávaným sportovcem jako kdysi Petr Jirmus a dnes Aleš Valenta či Tomáš Enge. V roce 1995 přivezl zlato z mistrovství světa, v roce 1999 se stal jedním z dvanácti akrobatických pilotů světa, prvním Čechem, který směl létat na světových soutěžích Grand Prix. Byl mladý, krásný, charismatický. Ve světě ho obdivovali, v České republice však slávy nedosáhl. V březnu 2001 se zabil při výukovém letu na nizozemském letišti Teque. Jeho životní cestu rekapituluje Jana Doležalová.