„Afričané chtějí syny, protože syn je motorem rodiny,“ tvrdí Aidan, student medicíny z tanzanijské Mwanzy. „Chtějí ale i dcery, protože dcera znamená výdělek,“ říká.
V oblasti kolem Viktoriina jezera dostane rodina za nevěstu deset krav. Za panenství, světlou pleť a dobré geny až dvacet. Se světlou pletí je to relativně jednoduché. Pozná se na první pohled. Důvod, proč je žádaná, mi nikdo nedokázal rozumně vysvětlit, kromě toho, že všichni říkali, že „světlejší děti jsou hezčí.“ Rasismus má v Africe dlouhou tradici už z dob dávno před kolonialismem, a to ve formě naprosto otevřeného rasismu černochů vůči jiným, většinou tmavším, černochům. Klidně vám řeknou, že ideální nevěsta má barvu mléčné čokolády a ty ostatní prostě nejdou tak dobře na odbyt.
Panny jsou dražší
S panenstvím je to komplikovanější, i když i tam funguje systém poptávky a nabídky velice efektivně. Rodina dívky se za ni zaváže, ale jistotu bude mít ženich až po svatební noci, a ani tak možná ne, vzhledem ke stoupající popularitě hymenoplastik, neboli chirurgické rekonstrukce panenských blan. Nicméně dejme tomu, že barva pleti a neporušenost panenské blány se dají prokázat. Ovšem poznat dobré geny, to je teprve záležitost hodná Darwinovy disertační práce.
Funguje to asi takhle. Když si mládenec z kmene Chaga, ze kterého je Aidan, vyhlídne dívku, oznámí to své rodině. Ti pak vyrazí na sondovací návštěvu k rodině dívky, aby se přesvědčili, že v rodině nemají žádné „divné jevy.“ Jako divné jevy Aidan popisuje všechno od výskytu albínů, přes různá mentální a fyzická postižení, zvlášť Downův syndrom a rozštěp rtu, až po detektivní oříšky jako jsou pohlavní nemoci, alkoholismus nebo lenost. Když rodina ženicha prošmejdí dům rodiny dívky a poptá se sousedů, jestli nezaznamenali nějaké nesrovnalosti, předá informace synovi a ten se údajně sám rozhodne, jak s nimi naložit. Když se rozhodne slečnu si vzít, i přesto, že se v rodině vyskytují známky lenosti či jiné genetické podřadnosti, rodina nevěsty stanoví cenu, za kterou jsou dceru ochotní vyměnit. V současnosti se cena pohybuje v rozmezí deseti až dvaceti krav.
Moderní přístup - místo krávy peníze
Jenže staré tradice se pod tlakem zahraničních médií začínají pomalu hroutit. Alespoň to všichni tvrdí, že vliv Západu je neúprosný a že dnes už se to všechno dělá „podle Západu,“ protože lidi mají přístup k televizi a vědí, že na Západě se holky za krávy nemění. Zcela progresivně teď místo dobytka rodina nevěsty požaduje peníze. V této oblasti se cena pohybuje v přepočtu zhruba kolem osmi až dvaceti tisíc, podle toho, jak je nevěsta dobrá partie a jak solventní vypadá ženich (výdělky se v Tanzánii pohybují kolem dvou tisíc korun měsíčně).
Když tato transakce klapne, následuje série dalších rodinných návštěv, při kterých rodina ženicha přinese kozu, med a domácí kvas z banánů, prostřednictvím kterého lze dál zkoumat, jestli přece jen v rodině nejsou nějací tajní alkoholici. Potom následují svatební přípravy, které zprostředkovává „svatební komise“ složená z přátel a známých. Ti hledí hlavně na to, aby všichni zaplatili, protože za svatbu tady platí svatební hosté. Přímo na pozvánce je napsáno, kolik peněz mají hosté nevěstě a ženichovi věnovat. Když nezaplatí, můžou se těšit na přátelskou návštěvu komise. Několik lidí se nepřímo vyjádřilo, že dostat pozvánku na svatbu je jim asi stejně příjemné jako jít na operaci se žlučníkem.
Svatba z lásky
A konečně svatba. Na jedné takové jsem byla a s politováním musím konstatovat, že katolické obřady v Africe trvají stejně příšerně dlouho jako u nás, akorát tady zpívají písničky, u kterých není tak lehké usnout. Musím taky přiznat, že jsem neměla odvahu ochutnat ani kvas z banánů (všichni pili z jednoho kbelíku) ani opečenou kozu, kterou nazdobili jako dort (vypadala, že chcípla na souchotiny.) Na zdraví a štěstí novomanželům se připíjelo Coca-Colou a Spritem.
Na této svatbě ženich za nevěstu zaplatil jen tu sešlou kozu a banánový kvas. Rodina nevěsty prý víc nechtěla. Holce už táhlo na dvacet sedm, odmítala používat zesvětlovací krémy na pleť a jak to bylo s panenstvím mi nechtěli potvrdit. Novomanželé říkali, že se berou z lásky, jako se to dělá na Západě. Ale rodinné geny si vzájemně proklepnout nechali. Láska hory přenáší. Ale divné jevy, ty přenáší lidi.
Autorka je spolupracovnice redakce, cestovatelka a publicistka. Pro Reflex.cz připravuje pravidelnou rubriku POHLEDY ZVENKU.
