Zvláštní shoda náhod. Sekretářka komentátorského oddělení New York Times otevřela dopis a z obálky se vysypal „podezřelý bílý prášek“. A to zrovna ve středu ráno, když se dokončovala finální verze sloupku, ve kterém list oficiálně podpořil Baracka Obamu.
Tato podpora nikoho nepřekvapuje. New York Times straní výhradně demokratickým kandidátům už od druhé světové války. Poslední republikán, kterému daly požehnání, byl Eisenhower. Připojily se tak k dlouhému seznamu deníků, které otevřeně vyjádřily svoji podporu Obamovi coby nejvhodnějšímu kandidátovi na 44. amerického prezidenta. Pro McCaina jich je výrazněji méně, řadí se mezi ně třeba Dallas Morning News, Detroit News nebo New York Post.
Pokud se vám nezdá spojení podpory kandidátů ve volbách a nezávislého zpravodajství, nejste sami. Ani Američany – kteří jsou zvyklí na to, že jim noviny před volbami na rovinu řeknou, koho by volily – nenechává tato tendenčnost v klidu.
Andrew Rosenthal, vedoucí komentátorů New York Times, řekl, že před volbami v komentátorském oddělení obvykle dostávají výrazně vyšší počet „antraxových“ dopisů a výhružek než obvykle. „Taky jsem teď dostal dopis od někoho, kdo si přál, aby budova New York Times vybouchla, aby můj dům shořel a celá má rodina zemřela,“ prohlásil Rosenthal ve středu, jen pár hodin potom, co sekretářka otevřela onen dopis s práškem a on musel nechat evakuovat budovu. Později se ukázalo, že prášek byl neškodný.
Podle Rosenthala nastává konflikt jen v případě, když čtenáři nerozlišují mezi názorovými stránkami NY Times a zpravodajstvím. Často potom odsoudí kvalitu zpravodajství, protože se jim nelíbil některý z názorů Thomase Friedmana, Maureen Dowdové, Paula Krugmana a ostatních. „Naši komentátoři a reportéři spolu ale vůbec nespolupracují, ani nemají přístup do stejné počítačové sítě,“ říká Rosenthal. „Nikdo, kdo pracuje v Times jako reportér, nemůže psát názory a nikdo, kdo je komentátor, nemůže psát zprávy. Musí si vybrat.“
Vydavatel Arthur O. Sulzberger chce, aby NY Times byly vnímány jako noviny s kvalitním, nezaujatým zpravodajstvím a mírně levicovými, liberálními komentátory (v USA mírně levicový znamená v českém prostředí být poměrně silně pravicový).
Texty externích autorů na názorových stránkách se Rosenthal snaží balancovat, ale říká, že to bývá problém, protože dostává zhruba dva milióny nabídek liberálních textů na jeden konzervativní. (Prý přehání, ale ne moc.)
Tradici vyjádření podpory jednomu z prezidentských kandidátů vysvětluje Rosenthal jako servis čtenářům. Panel editorů vyhodnotí pro a proti každého kandidáta a vybere toho „s nejlepšími výsledky“. Potom své rozhodnutí prezentuje v přehledném sloupku na názorových stránkách.
Jaký má taková podpora dopad na chování voličů? Čtenáři se prý nemusí bát, že by NY Times přemluvily všechny k tomu, aby volili Obamu: „Kdyby to tak fungovalo, vyhrál by poslední volby Kerry a předposlední Al Gore.“
Autorka je spolupracovnice redakce, cestovatelka a publicistka. Pro Reflex online připravuje pohledy ZVENKU.
BARACK OBAMA FOR PRESIDENT (The New York Times, 23. 10. 2008)
