Vážně si nejsem jistý tím, jestli kolega Petr Holec myslel svůj sloupek o Kateřině Jacques vážně. Nicméně, bez ohledu na to: Díval jsem se i do diskuse a polilo mě nějak příliš velké množství hrubé hlouposti, tak mi to prostě nedá…
Vážně si nejsem jistý tím, jestli kolega Petr Holec myslel svůj sloupek (Konec hodné Kateřiny) o Kateřině Jacques vážně. Nicméně, bez ohledu na to: Díval jsem se i do diskuse a polilo mě nějak příliš velké množství hrubé hlouposti, tak mi to prostě nedá…
Není mi jasné, proč Kateřina Jacques vzbuzuje tak primitivní zlobné reakce, ono to opravdu leckdy vypadá tak, že v očích mnohých spočívá její hlavní problém v tom, že je žena. A poslední dobou navíc ještě dost úspěšná žena v politice… Nestačí jí zřejmě jen naznačit, aby se nedrala, kam nepatří. Je třeba použít silnější metody – například chvaty a údery nějakého zdivočelého policisty. Tak se na ně musí – na hysterky, blondýny, feministky, zelené, poslankyně! Na „hodné Kateřiny“! Proboha, to přece nemůžete myslet vážně!
Jasně, že komukoli může být nesympatická, stejně jako komukoli mohou být nesympatičtí zelení. Kdokoli může nesouhlasit s jejím způsobem zviditelňování a kdokoli by měl brát vážně výrok soudu… Ale fakt to znamená, že by se měla Kateřina Jacques stát předmětem kolektivních urážek? A že by se nám měla líbit představa, že policista v rámci pokojné demonstrace – byť třeba podle výroku prvoinstančního soudu v souladu se zákonem – někoho zmlátí?
Související články:
Petr Holec: KONEC HODNÉ KATEŘINY (Reflex online, 16. 4. 2008)
J.X. Doležal: OMLUVÍME SE ČERMÁKOVI? (Reflex č. 24/2007)
J.X. Doležal: MŮŽU VÁS ZMLÁTIT, PROSÍM? (Reflex č. 50/2006)
