Umějí poslanci myslet?

Umějí poslanci myslet?

Umějí poslanci myslet?

Nebo ještě jinak: jsou schopni samostatného, nezávislého úsudku? Na to jsem myslel, když jsem poslouchal údajný sociálnědemokratický trumf prezidentské volby, bývalého ministra kultury Vítězslava Jandáka v nedělních Otázkách Václava Moravce. Jandák totiž přišel do diskuse o digitalizaci naočkovaný názory několika vysílacích společností.


Nejprve mě zarazilo jeho rozhořčení nad tím, že Poslanecká sněmovna do ostře sledované „digitální“ novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání prosadila podmínku „must carry“ pro kabelové a mobilní operátory. Oč jde? Tahle podmínka má zajistit, aby všechny kabelové společnosti, ale také provozovatelé televize přes pevnou telefonní linku a mobilní telefony zařadili do základní omezené (a tudíž nejlevnější) programové nabídky všechny televize, které vysílají z pozemních vysílačů.
Takhle podmínka je už v dnešním zákoně, týká se ale jenom analogově šířených televizí. Kromě veřejnoprávní ČT tedy Novy, Primy a regionálních stanic. Zákazníkům kabelových společností dává jistotu, že ať si předplatí jakýkoli programový balíček, tyhle základní programy v něm budou. Do budoucna by v nich ale měly být i všechny nové digitálně šířené televize. Těch bude mnohem víc, a proto se kabeláři bouří.
V praxi by to pak vypadalo tak, že základní omezenou (nejlevnější) nabídku by netvořilo deset programů jako dnes, ale třeba čtrnáct nebo dvacet. Všechny v češtině a provozované z České republiky. Část zákazníků by pak samozřejmě oželela dražší nabídku s více programy, protože ty původní české je zajímají nejvíc. Kabeláři ale argumentují také technickými překážkami: tolik programů se prostě do omezené nabídky „narvat“ nedá. Krom toho prý jde o průnik práva veřejného do práva soukromého. Soukromník by si přeci měl sám rozhodovat o tom, čí program bude šířit a kde.
Vítězslav Jandák na ČT24 argumentoval naprosto stejně. Dokonce tak, že jsem ho chvíli podezříval, že se naučil nazpaměť vyjádření kabelové společnosti UPC, která kvůli diginovele hrozí stížností k Evropské komisi. O chvilku později pak Jandák stejným způsobem zpochybňoval datum 10. října 2010 jako termín úplného přechodu České republiky na digitální vysílání. Opět naočkován Radiokomunikacemi a vedoucím projektu digitalizace České televize Pavlem Hanušem.
V tomhle případě má Jandák spíše pravdu. Ovšem pochybuji o tom, že by to věděl. Zkrátka papouškuje tvrzení těch, co ho bombardují argumenty. Pokud by dělal svoji práci poctivě, zjistil by si protinázor a udělal si vlastní úsudek. Jestli se takovýmhle jandákovským způsobem dělají všechny zákony v České republice, pan pán bůh s námi a všechno zlé pryč.