Opět pokus o seriózní nedělník?

Opět pokus o seriózní nedělník?

Opět pokus o seriózní nedělník?

Vydavatelství Vltava-Labe-Press nestačí překvapovat. V květnu vypovědělo smlouvu ČTK, od září by už prakticky žádný jeho Deník (opravdu s velkým „D“) neměl využívat servis téhle agentury a nově uvažuje o vydávání seriózního nedělníku. Ne že by se už dvě vydavatelství na tomhle produktu nespálila...


Veškeré plány s Nedělním Deníkem, jehož název a logo si VLP registrovalo přede dvěma týdny, podle předsedy představenstva Zoltána Morvaie zůstávají v rovině úvah. „Situaci pečlivě zvažujeme,“ řekl týdeníku Marketing & Media a dodal, že definitivní rozhodnutí ještě nepadlo. „Vydavatelství si je vědomo dvou neúspěšných pokusů o zavedení seriózních nedělních novin na českém trhu.“

Neúspěch to byl celkem jednoznačný. Jako první přišel se seriózním nedělníkem Ringier, vydavatel Reflexu a svého času také majitel Lidových novin. Jeho Nedělní noviny vydržely pouhý rok. Za tu dobu stačily třikrát vyměnit šéfredaktora, do vedení vnitropolitické rubriky angažovat čerstvě rezignovaného generálního ředitele České televize Jakuba Puchalského, ale hlavně neprolomily problém s nedělní distribucí.

V roce 1999, kdy Nedělní noviny vycházely, byl docela problém najít trafiku, která by měla otevřeno i v neděli. Česká pošta v neděli nedoručuje zásilky, takže předplatné se dalo dopředu vyloučit. Lidé nebyli zvyklí na to, že v neděli vycházejí noviny, takže je ani nečekali. Poptávka byla minimální. Nedělní noviny se také neměly o co opřít, nebyl to produkt, který by vzešel z nějaké silné značky. Byl to úplně nový týdeník.

Za druhým pokusem stojí Sebastian Pawlowski, vydavatel časopisů Týden a Instinkt, ale také bulvárního deníku Aha! Jeho Nedělní svět vycházel o poznání déle, dva a půl roku. Ani jemu se ale nepodařilo zvrátit zavedený trend, kdy si lidé v neděli nekupují seriózní noviny, ale s chutí sáhnou po bulváru. Nedělní Blesk, Nedělní Aha nebo Nedělní Sport jsou toho důkazem.

Pawlowskému ale nelze upřít snahu: Nedělní svět bylo vidět, dostal se na víc prodejních míst než Nedělní noviny, do karet mu hrála i skutečnost, že řada novinových stánků už mívá otevřeno i v neděli. V Praze a poté ve všech krajských městech nabídl možnost předplatného s doručením nedělníku v neděli ráno přímo do schránky předplatitele. Přesto Nedělní svět nikdy neprodal tolik výtisků, aby se jeho vydávání vyplatilo. Ke konci své existence stále častěji sklouzával k bulváru.

Teď se tedy uvažuje o Nedělním Deníku. Dopředu se dá těžko odhadnout, zda by i tenhle titul pohořel. Oproti Nedělním novinám a Nedělnímu světu by ale měl nepopiratelnou výhodu: lidé by věděli, co si kupují. Nešlo by o úplně nový, neznámý titul, ale nedělní mutaci regionálních Deníků. Možná by měla v celé republice stejný obsah složený z toho nejlepšího, co by na neděli vyprodukovaly jednotlivé okresní redakce VLP. Tak by to znělo nejrozumněji.

Stále tu ale je problém s distribucí, prodejem, a hlavně předplatným. Který předplatitel Deníku by VLP toleroval nedělní výpadek a místo toho dvě vydání deníku v pondělní poště? Nebo se VLP obrátí na jiného doručovatele? Nebude to příliš drahé – vyplatilo by se to? Neoslabil by Nedělní Deník sobotní vydání regionálních Deníků? O víkendu lidé přeci jenom čtou noviny jinak než ve všední dny.

Všechny tyto otázky si v minulosti jistě kladla hlavní novinová vydavatelství v zemi. Mladá fronta Dnes, Lidové noviny nebo Právo ale nikdy nepodnikly ani ten základní krok, aby si registrovaly název a logo nedělní mutace. Hospodářské noviny dokonce dodnes nemají sobotní vydání. Při pohledu na strukturu výsledků prodeje tohoto deníku ale není lehké odhadnout, proč: čtvrtinu prodeje tvoří předplatitelé z různých firem, a ti v sobotu do práce nechodí. Na stánku se prodá s bídou 15 tisíc výtisků HN denně.

VLP má rozhodně o čem přemýšlet. Nedělní Deník může znamenat jednoznačný úspěch a náskok před konkurencí, nebo také úplný propadák a značnou ekonomickou ztrátu. Není to lehké rozhodování.