nahoru

Měníme lidské životy?

JANA DOLEŽALOVÁ 10. července 2006 • 01:05

Nejsem tak naivní, abych si myslela, že jako novinář výrazně ovlivňuji lidské životy. Nedávný telefonát mi ale dal dobrý důvod zamyslet se. Zavolala mi, jak to tak bývá poslední dva roky od vydání mé knihy Porod doma, mladá žena, s níž jsem se dříve nikdy nesetkala a možná se s ní ani jindy nesetkám. Chtěla vědět, jaké je rodit doma a zda bych jí mohla doporučit, na koho se v této věci obrátit...

. Hovořily jsme po telefonu, když mě napadlo před rozloučením se jí zeptat, jak se dostala k mé knize…. Nebudete mi věřit, prohlásila. Můj muž, absolutní odpůrce porodů doma, se zděsil, když jsem mu oznámila, že uvažuji o porodu doma. Pak šel do knihkupectví, a protože vás zná z Reflexu, koupil si tajně vaši knihu Porod doma. Později mi přiznal, že než mi ji daroval, potají ji sám přečetl… Dnes pomalu prohlašuje, že rodit v nemocnici je mnohdy nebezpečnější než rodit doma.
Samozřejmě mě tato příhoda potěšila. Nebudu maskovat své již tolikrát přiznané přesvědčení, že pro některý typ žen je rození doma zázrak. Mně ale na příhodě zaujala jiná souvislost. Muž ženy si koupil knihu s vírou v můj zdravý úsudek proto, že pracuji v Reflexu, který má pro něj tak vysoký kredit, že je ochoten změnit svůj názor podle doporučení některého z redaktorů. Samozřejmě, že jsem vždycky věřila, že mohu svými články usměrnit pohled lidí na určité události nebo jim alespoň otevřít obzory. Nikdy jsem ale nepřemýšlela nad tím, zda moje práce ovlivní konkrétní životy. Podobný pocit z práce mohu přirovnat k činnosti řídící letový provoz. Na obrazovkách před sebou koordinují lety malých teček označených čísly. Obrazovka jimi je doslova posetá. Představit si při práci pod každou z teček jednotlivé letadlo se třemi sty lidmi na palubě, jejich osudy a životy, je nemyslitelné. Stejně tak je práce novináře pro čtenáře často spíše hypotetická. Její dopady lze odhadovat jen z náhodných ohlasů. Donedávna jsem nevěřila, že moje práce může někomu nasměrovat život jinam. Netrpím od té chvíle přesvědčením, že tomu tak je vždy, ale zjištění, že tomu tak někdy může být, je více než příjemné.

JANA DOLEŽALOVÁ