. Cesta tam a zpět mě nestála ani čas ani sílu. Cesta vlakem je docela jiná.
Zapamatovatelná. Žijete v kupé téměř dva dny, jak říkají Rusové, "pačtí dvoje sutok", z okna sledujete ubíhající krajinu a při překračování hranic z jedné země do druhé vlak na více než půl hodiny zastavuje, aby vám mohli dát celníci najevo, že jste překročili hranice. Na každé z hranic probíhá návštěva celníků jinak. Polští celníci přijdou, pozdraví, prohlédnou pasy, běloruští celníci vás nechají nastoupit do uličky vagónu a prohledají kupé. Co celník, to obraz života v zemi, které slouží. Při cestě vlakem se snadno seznámíte. V kupé a v uličkách vlaku vznikají diskusní kroužky a nic lidi nesblíží tak, jako, když se v noci nebo po ránu potkají rozespalí a v pyžamech.
Cesta vlakem je nezapomenutelná a čas na cestě strávený vám plně vynahradí. Někteří dnešní cestovatelé tvrdí, že cestovat letadlem není to pravé. Asi proto, že kdosi dávno před nimi řekl, že cesta je cíl. Po zážitku z kupé rychlíku Vltava, doporučuji, vyzkoušejte pozemní cestu do vzdálených míst vlakem nebo lodí. Možná zjistíte, kolikrát vás spěch ochudil o opravdový prožitek z cesty.
