nahoru

Svět knihy byl tentokrát lotyšský

VLADIMÍR NOVOTNÝ 10. května 2006 • 03:24

Mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy se v prvním májovém týdnu konal v Praze už podvanácté - a ikdyž možná veřejnost nejvíce zajímaly takové jepičí hity jako chaotické skorovzpomínky Václava Havla, ještě chaotičtější tirády Miloše Zemana nebo klausovsky ješitný nebáječný deníček Michala Viewegha, tedy tituly, které bleskově odšumí. Zato i po letech se může psát s uznáním, že se letošní Svět knihy stal holdem malému, ale vitálnímu lotyšskému písemnictví.


Skutečně: do Prahy na veletrh přijelo hned osmnáct (slovy: osmnáct!) předních básníků a spisovatelů z této sedmibolestné pobaltské republiky, stižené v roce 1940 a potom 1944 a 1945 krutou sovětskou kulturní genocidou. Doprovázela je ministryně školství a vědy, pochopitelně nechyběla lotyšská velvyslankyně v České republice (v Lotyšsku se nebojí žen ve státních funkcích a ty o ně také mají zájem), dohromady proběhlo čtyřiačtyřicet (!!) doprovodných lotyšských kulturních pořadů, hrála k tomu lotyšská folkrocková skupina... A především - z iniciativy Lotyšského literárního centra a z naší strany díky obětavosti baltisty Pavla Štolla - byl jednak připraven fundovaný programový katalog, mj. s důkladnými informacemi o lotyšských spisovatelích, jednak v souvislosti s veletrhem vyšly v českém překladu rovnou tři lotyšské knihy, ačkoli předtím - s výjimkou loňské edice dokumentární prózy Sandry Kalniete s tragigroteskním názvem V plesových střevíčkách sibiřským sněhem (vydáno nakladatelstvím Lubor Kasal), neměla u nás lotyšská tvorba nikterak na růžích ustláno.
Nyní se však ledy hnuly: právě Lubor Kasal připravil vydání románu Nespavost, díla klasika lotyšské Albertse Belse (dlouho zakazovaného sovětskou cenzurou), v nakladatelství Fra vyšla Antologie současné lotyšské poezie (v níž jsou právem zastoupeni též ruští básníci žijící v Lotyšsku) a velkou chválu si zaslouží i pražské nakladatelství One Woman Press, které v knize Krajiny samoty představilo nikoli jednu, nýbrž celé čtyři současné lotyšské prozaičky. Výrazný editorský podíl na těchto antologiích má již zmíněný Pavel Štoll.
A teď se můžeme trochu zasnít: představte si nebo představme si, že někde ve Švédsku, Itálii nebo třeba Řecku, tedy v zemích větších než je Česká republika, bude mít česká literatura na místním prestižním knižním veletrhu podobný svátek jako Lotyšové v Praze: pojede tam osmnáct našich literátů, paní ministryně kultury (žádnou jsme ještě neměli!) nebo pan ministr kultury (těch už bylo, kdo z nich však kultuře opravdu pomohl?), bude se tam konat spousta doprovodných akcí, vyjde antologie české poezie, soubor povídek českých prozaiček a třeba Urmedvěd Jiřího Kratochvila - to by bylo slávy! Možná se to někdy uskuteční. O to víc oceňme, že se v Praze podařilo takto důstojně oslavit moderní lotyšskou literaturu. Moderní - ale překvapivě málo postmoderní!

VLADIMÍR NOVOTNÝ