Svět knihy byl tentokrát lotyšský

Skutečně: do Prahy na veletrh přijelo hned osmnáct (slovy: osmnáct!) předních básníků a spisovatelů z této sedmibolestné pobaltské republiky, stižené v roce 1940 a potom 1944 a 1945 krutou sovětskou kulturní genocidou. Doprovázela je ministryně školství a vědy, pochopitelně nechyběla lotyšská velvyslankyně v České republice (v Lotyšsku se nebojí žen ve státních funkcích a ty o ně také mají zájem), dohromady proběhlo čtyřiačtyřicet (!!) doprovodných lotyšských kulturních pořadů, hrála k tomu lotyšská folkrocková skupina... A především - z iniciativy Lotyšského literárního centra a z naší strany díky obětavosti baltisty Pavla Štolla - byl jednak připraven fundovaný programový katalog, mj. s důkladnými informacemi o lotyšských spisovatelích, jednak v souvislosti s veletrhem vyšly v českém překladu rovnou tři lotyšské knihy, ačkoli předtím - s výjimkou loňské edice dokumentární prózy Sandry Kalniete s tragigroteskním názvem V plesových střevíčkách sibiřským sněhem (vydáno nakladatelstvím Lubor Kasal), neměla u nás lotyšská tvorba nikterak na růžích ustláno.
Nyní se však ledy hnuly: právě Lubor Kasal připravil vydání románu Nespavost, díla klasika lotyšské Albertse Belse (dlouho zakazovaného sovětskou cenzurou), v nakladatelství Fra vyšla Antologie současné lotyšské poezie (v níž jsou právem zastoupeni též ruští básníci žijící v Lotyšsku) a velkou chválu si zaslouží i pražské nakladatelství One Woman Press, které v knize Krajiny samoty představilo nikoli jednu, nýbrž celé čtyři současné lotyšské prozaičky. Výrazný editorský podíl na těchto antologiích má již zmíněný Pavel Štoll.
A teď se můžeme trochu zasnít: představte si nebo představme si, že někde ve Švédsku, Itálii nebo třeba Řecku, tedy v zemích větších než je Česká republika, bude mít česká literatura na místním prestižním knižním veletrhu podobný svátek jako Lotyšové v Praze: pojede tam osmnáct našich literátů, paní ministryně kultury (žádnou jsme ještě neměli!) nebo pan ministr kultury (těch už bylo, kdo z nich však kultuře opravdu pomohl?), bude se tam konat spousta doprovodných akcí, vyjde antologie české poezie, soubor povídek českých prozaiček a třeba Urmedvěd Jiřího Kratochvila - to by bylo slávy! Možná se to někdy uskuteční. O to víc oceňme, že se v Praze podařilo takto důstojně oslavit moderní lotyšskou literaturu. Moderní - ale překvapivě málo postmoderní!