Z médií už víme, že mezi třemi kandidáty Litery za poezii (tj. jedné z nejprestižnějších dílčích cen soutěže Magnesia Litera) se kromě zkušené Karly Erbové (hlásící se k Plzni i k Praze) a nositele Ceny Jiřího Ortena, olomouckého Radka Malého, objevila jakási Zuzana Hutňanové. Ta svou sbírkou Třetí svíce vytlačila z širší nominace celou řadu známějších tvůrců, resp. tak učinili příslušní porotci, nicméně i pro kulturní veřejnost jde o zcela neznámé jméno...
- a leckdo by se mohl domnívat, že takováto básnířka či vůbec neexistuje, že je to možná nějaký pseudonym - jako svého času v případě košilaté poezie autora skrývajícího se pod ženským pseudonymem Zuna Cordatová. Nuže, Hutňanová existuje, v daném případě opravdu nemáme co činit s pseudonymem - pokud by však o nějakou autorskou záhadu šlo, nebyla by první ani poslední.
Například už delší dobu žije mezi námi a publikuje nikoli snad knihu za knihou, nicméně v určitých intervalech sbírku za sbírkou autor, který si vybral exotický umělecký pseudonym Peter van Orthon. Podle tohoto jména a příjmení bychom mohli hádat, že půjde o nějakého Holanďana, resp. Nizozemce, leč zdání klame! Nekráčí dokonce ani o bludného Holanďana, nýbrž o rodilého Čecha, podnikatele, který ovšem nějaký čas žl v cizině - a jeho občanské jméno samozřejmě nehodláme prozrazovat: pro českou poezii a naši literární kulturu je směrodatné, že tento "tajný básník" píše pod zmíněným jménem van Orthon. Svou první knížku veršů vydal hned v prvním roce třetího tisíciletí (pod názvem Objetí) a zakrátko následovala i "druhotina" nazvaná Dotyky lásky. A jak se zdá, milostné tématice zůstává náš básník skrytý a neznámý i ve své třetí sbírce, pro niž si zvolil poněkud sentimentální pojmenování Jak odchází láska a vydal ji v pražském nakladatelství CZ Books. A tomu, komu se dostane do rukou, pro jistotu připomeňme, že zde jednotlivé verše neprošly žádnou redakční ani jazykovou úpravou: proto se tu slovo "láska" píše jednou s velkým "L", podruhé s malým "l", podle toho, co tím chce básník zrovna říci.
A co chce svými milostnými řádky říci, s tím čtenáře sloupků nemáme v úmyslu nijak zvlášť zatěžovat, navíc nepíšeme žádnou recenzi dané knížky ani jí neděláme okatou reklamu: jednoduše chceme upozornit na skutečnost, že kromě mnoha známých básníků se u nás věnuje poezii spousta málo známých poetů, někdy skrytých či zamaskovaných pod pseudonymem - tak jako náš fiktivní Nizozemec, český básník Peter van Orthon. Opravdu není zdaleka jediný: o poznání známější je kupříkladu pražská básnířka píšící pod jmémem Rebecca Marten. Není to přitom nic nového: již zapomenutá, kdysi ale velice ceněná česká poetka Ludmila Bučanová si dopisovala s F. X. Šaldou a psala pod líbezným, byť nečeským pseudonymem Simonetta Buonaccini. Může se stát, že mezi dnešními tajnými a neznámými tvůrci se jednou vynoří nějaká pravá básnická perla s cizokrajným jménem. Třeba se vynoří - a třeba také ne.
