Denně u nás i ve světě vychází spousta knižních titulů, což není nikterak na škodu: mnohem svízelnějším malérem se čím dál víc stává zjevná slepá ulička, totiž jak se v této houšti novinek beletristických, literatury faktu atakdál nějak smysluplně orientovat a jak překlenout (aspoň zčásti, aspoň do určité míry) nezadržitelně se rozrůstající propast mezi výrobou knih na straně jedné a mezi jejich odbytem, distribucí vydaných titulů na druhé straně...
. Pomineme-li v tomto okamžiku možnosti internetové, stále se hledají různé možnosti, jak s tím a co s tím.
Jednou takovou zajímavou variantou distribuce knížek je metoda či postup, pojmenovaný podle anglického sloganu POD - tj. Publishing On Demand. Jádro tohoto postupu spočívá v holém faktu, že kniha musí být alespoň vyrobena a v elementárním počtu výtisků k dispozici, aby mohla být potom taktéž nabízena, propagována, distribuována atp. Týká se to samozřejmě v první řadě takřečených nízkonákladových titulů, k nimž mohou patřit jak nejrozmanitější publikace odborného ražení (od slovníčků až po vědecké studie atp.), tak například básnické sbírky nebo i prózy, o kterých se většina nakladatelství domnívá, resp. má představu, že se z komerčního hlediska nijak zvlášť neuplatní nebo neprosadí. Ale zrovna u odborných titulů je mnohem důležitější, aby přišly na svět - ať už jejich výrobu pokryjí například akademické granty, sponzoři či podobné příznivé finanční zdroje, anebo soukromé prostředky.
Do tohoto projektu se u nás pustila nikoli neznámá pražská knižní firma CZ Books - a neděláme jí v tomto sloupku žádnou skrytou reklamu, vždyť informací o její činnosti se již na veřejnost dostalo dost, pouze oceňujeme její záměr, který skutečně může i na našem knižním trhu leccos projasnit či zpřehlednit. Není však POD jako POD: ono Publishing on Demand není totéž co postup Print On Demand: v druhém případě se kniha toliko v hrubé podobě vyrobí a předá zájemci, zatímco ono lepší POD znamená i redakční přípravu, grafickou úpravu, zajištění povinných výtisků pro knihovní fondy a uvedení či oznámení daného titulu v kontextu knižního trhu. V západní Evropě řečená metoda POD není už dozajista ničím novým, zvláště ve Velké Británii jde o velice rozšířenou či o stále více využívanou záležitost, o jejíchž výhodách a přednostech nikdo nepochybuje, zatímco u nás v dané chvíli jde o novinku, u níž se teprve ukáže, zda se uchytí či nikoli. Měla a mohla by mít úspěch, poněvadž jde o pozitivní věc. To se však pochopitelně teprve uvidí, prozatím však metodě POD držme palce: třeba se nějaký takto uvedený titul jednou dočká i prestižní literární ceny!
