Zprávy z Ruska

Ode dne, kdy jsme mému otci k jeho pětašedesátým narozeninám koupili a nainstalovali satelitní přijímač, jehož anténa je zaměřena na družici Hotbird, takže jí lze sledovat několik televizních kanálů v ruském jazyce, přestal můj otec sledovat domácí zpravodajství a plně se oddal sledování zpráv ze země „Velkého (kdysi) Bratra“. Je přitom okouzlen zásadním zjištěním: Rusko je tak veliké, že události, které přinášejí „Věsti“, jak Rusové nazývají své zpravodajství...

, jsou zásadnější a podstatnější než naše regionální žabomyší potyčky. A je nadšen, protože pohled „odtamtud“ se na dění ve světě podstatně liší.
Ze zvědavosti jsem shlédla několikero večerních zpravodajství. Pro příklad uvádím nejdůležitější zprávy posledních dní: Při ukládání rakve srbského prezidenta Miloševiče do hrobu zazněla jeho nejoblíbenější píseň „Podmoskovnyje vječera“ (ruská národní píseň, téměř ruský národní symbol). Volby v Bělorusku proběhly v nejlepším pořádku a zcela v souladu s platnými zákony vyhrál Lukašenko. V Rusku slaví sto let od vyplutí první ponorky, přičemž současná ruská flotila čítá šedesát ponorek. V Číně oslavili „Den Ruska v Číně“ a prezident Putin zemi navštívil, aby dohodl užší spolupráci. Paříž sužují studentské demonstrace. Méně podstatné zprávy: V Ingušsku se narodila čtyřčata a ve Volgogradské oblasti nadměrně migrují raci. Počasí: Chatanga -29, Jakutsk -9, Rostov na Donu 6…
Ruské večerní zpravodajství mi poskytlo osvěžující zážitek. Při jeho sledování jsem nabyla dojmu, že žiji v jiném světě, jímž zmítají jiné události a také rozložení sil je jiné. Protože je rozdíl, jak vykládá dění ve světě zpravodajství země provýchodní či prozápadní. Z každé strany může svět vypadat jinak. Není třeba kvůli tomu měnit barvu dresu, ale čas od času je dobré si to uvědomit.