nahoru

Uvolnění Jana Krause

JAN POTŮČEK 15. března 2006 • 00:29

Vítězství Jana Krause a jeho pořadu Uvolněte se, prosím! v anketě TýTý za rok 2005, navíc vysílané na televizi Nova, jsem uvítal. Užíval jsem si ho přímo v Top hotelu Praha, a tak jsem mohl vnímat celkovou atmosféru. Ještě před několika lety by bylo nemyslitelné, aby si Kraus přišel vyzvednout cenu na Novu. Nebo že by se zúčastnil večírku, na kterém vedle sebe korzují Vladimír Železný, Libuše Šmuclerová a bývalá programová ředitelka Primy Jana Kasalová.


Proč to zmiňuji? Nedávno jsem se tu rozepsal o účinkování Václava Havla v podobné televizní show na Nově. U Jana Krause to je podobné, ale zároveň i pochopitelné. Není to tak dávno, co se ve svých pravidelných sloupcích v časopise Týden pravidelně strefoval do Novy a Vladimíra Železného. Netrvalo to dlouho, a společně s Ivanou Chýlkovou přijal roli v ne příliš úspěšném seriálu Novy On je žena. To už ale Železný na Barrandově nebyl.
Stejně tak si živě pamatuji, jak se Jan Kraus loučil před lety s televizí Prima. Tam totiž začala jeho hvězdná kariéra moderátora večerních talk show. Vzpomínáte? Nebylo to Uvolněte se, prosím, ale podobně laděný pořad Další, prosím, kterým na sebe Kraus upozornil a který prošel různými obměnami i na České televizi. Vůbec první pokus na Kavčích horách, vysílaný pravidelně v osm hodin večer, dokonce Krausovi nevyšel. Diváci ho nepřijali.
Z Primy odcházel Kraus kvůli nekonečným sporům s tehdejší programovou ředitelkou Janou Kasalovou. Dokud Primě šéfovala Kateřina Fričová, dařilo se tyto spory urovnávat. Po změně majitele televize a nástupu nového ředitele Martina Dvořáka už nikoli. Jan Kraus tehdy označil majitele Primy za „bílé koně“ a prohlásil, že s touto televizí už nechce mít nic společného. Ostatně, pro ostré slovo a rychlé závěry neměl Jan Kraus nikdy daleko. Ani v případě Novy.
O to zajímavější je jeho další vývoj. I když bych lhal, kdybych tvrdil, že mě nějak výrazně překvapil. Už v době, kdy se Kraus loučil s Primou, mi v jednom rozhovoru řekl, že z novin je mu nejbližší Blesk. Několik měsíců na to skončily Krausovy sloupky v Týdnu a začaly vycházet v Blesku. Návrat do České televize zařídil Krausův blízký spolupracovník Jan Štern, který dělal dramaturga všech jeho televizních pořadů – i na Primě. Kdyby tedy Štern pracoval na Nově, mohli bychom Uvolněte se, prosím! sledovat tam.
Na tom ale není nic špatného. Showbyznys stojí na osobních kontaktech. Horší je, když se ty osobní kontakty využívají i pro něco jiného. Když před čtyřmi lety kandidoval Jan Štern na generálního ředitele České televize, a jeho protikandidátkou byla bývalá programová ředitelka Primy Jana Kasalová, rozjel proti ní Jan Kraus jakožto předseda Filmového a televizního svazu mediální kampaň. Tehdy to vypadalo tak, že Kasalová vyhraje. V prvním kole konkurzu jí ke zvolení chyběl dokonce jediný hlas.
Pracoval jsem v Lidových novinách a usmyslel jsem si udělat sérii rozhovorů se všemi finalisty výběrového řízení. Největší potíž byla s Janou Kasalovou. Do poslední chvíle se nechtěla sejít, nakonec odpověděla písemně. Text se v redakci zdržel a vyšel v den, kdy Rada ČT hlasovala o řediteli. Jan Kraus tenkrát poslal do redakce LN dopis, ve kterém mě obvinil z neobjektivity a ovlivňování výběrového řízení. Naprosto absurdně, protože jsem sám za dobu, co Kasalová šéfovala programu Primy, měl s touto dámou potíže (které jsme si časem dokázali vyříkat).
Tak jsem si na sobotním rautu po vyhlašování TýTý v pražském Top hotelu říkal, jak je to všechno absurdní. U jednoho stolečku postávala Jana Kasalová s europoslancem Janem Zahradilem, u jiného Jan Kraus s Janem Šternem a dalšími tvůrci jejich pořadu. Opodál korzoval Vladimír Železný s ženou Konstancií a kousek vedle stála Libuše Šmuclerová s manželem. Ne že by si ti lidé nemohli přijít na jméno. Showbyznys je spojuje. Byť v různých podobách.

JAN POTŮČEK